Kódované vysílání

I když začátek vypadal hodně slibně,tak nakonec průměrnej kousek vod dánskýho režiséra.Cusack hraje celkem v pohodě,překvapivě už druhej film za sebou mě nijak neva.Jenže takovej pěknej rozjezd,ale jak zalezli do toho přepadenýho vysílacího bunkru,film hodně zpomalil,ale hlavně se nějak moc nedělo.50% s odřenejma ušičkama (30.11.2013)

Tak tenhle film pošlu se vší chutí doprdele, protože absolutně mě to nebavilo.. zamotal jsem se dotoho.. naky čísla, naký schovávačky v kancelářích co vypadali jak sklep od řezníka mě fakt nebavily.. ztech zabijáku nešel ani strach.. na konci se ukazali jako pěkný suchaři... prostě napětí na bodě hoven. Jedna za Kjusčaka. (18.01.2018)

J.Cusack jako agent CIA a zároveň jaký si zabiják který odmítne při posledním úkolu zabít mladé děvče,za trest je převelen na odlehlou kodovací stanici aby dohlížel jak na stanici tak na šifrantku jenže po čase stanici přepadnou a on má stanici udžet než přijede posila.Nebýt těch pár přestřelek jedna na začátku a druhá v té stanici tak jsem to ani nedokoukal ,absolutní nuda.Polovinu filmu jsou uvěznění,on a šifrantka v té stanici a kecají o ničem. (04.05.2015)

Slaboduchý triler s desivo jednoduchou zápletkou, na ktorú neskočí ani malé decko. Nie žeby tam nebola snaha o nejaké napätie. Skôr ide o to, že je to veľmi fádna scenáristická robota a réžia jej nijako nepomáha. Riziko "15 čísel" a to, čo by sa mohlo stať ak dvojica hlavných postáv neuspeje je absolútne nerozvinuté pričom práve na tom by mala stať aká taká akčná, napätá zložka filmu. Ale nie, ona stojí na blbých dialógoch o vysokej škole a rozoberaní špinavosti spoločnosti, pre ktorú protagonisti pracujú. Samotní protagonisti sú takmer nevýrazný. Cusack aj Akerman nemajú, čo hrať, v nezaujímavom prostredí len recitujú a ustavične na niečo čakajú. Proste generická "akčná" snímka z prostredia tajných operácií. 30% (30.05.2013)

Film tak prostinký, že říkat mu thriller, nebo dokonce akční, by bylo urážkou těch slov. Opět zde máme agenta s traumatem, který tentokrát hlídá nějakou šifrovací stanici. Význam těch čísel hraje velkou roli, ale pochopit se ten systém a způsob, proč se předávají zrovna takto divně a v divných stanicích, nedá. Je tu pár pokusů o jakési vysvětlení, ale je to zamotané tak, že čím víc nad tím přemýšlím, tím méně to dává smysl. Prý nevysledovatelné, přitom kdejaký chlápek s radiotelegrafem by ta čísla na správné frekvenci musel odchytit. A jestli je to tak, jak film tvrdí, tak vlastně jen špioni zabíjejí jiné špiony, nejčastěji a nejlépe ty svoje. Při podobné frekvenci buď mají nadbytek špionů, nebo by ta organizace už dávno neměla existovat. Jinak film se snaží stavět na klaustrofobní atmosféře dvou lidí zavřených v bunkru, ale moc se to nedaří, i když sem tam nějaké záblesky té kýžené atmosféry problesknou. Celé to působí jako divadelní, a dokonce chvílemi jako rozhlasová hra, kdy těm dvěma nějaký vztah věřím asi jako Kalouskovi tibetskou vlajku. Zvlášť to, jak dívka skoro autistu bez emocí dokáže k emocím probrat. Osmdesát minut čekání na nějakou akci, a když prohlásí, že všechny dostane, je konec filmu a titulky. Možná pokus o náběh na druhý film? Je mi to jedno, už tenhle nijak nefunguje. (28.04.2016)