Příběh mého syna

Hola! V nových filmech je již takřka samozřejmostí, že nás strhne přesně střižená, uhrančivá hudba, která dokáže probudit city, o kterých jsme ani nevěděli.. Nejednou jsem byl v tranzu, když skvělý soundtrack dotvářel obraz k dokonalosti.. Ještě nikdy se mi však, až dosud, nestalo, že by ve mě hudba sama o sobě zanechala tak hlubokou stopu, tak obrovské emoce, jako v případě nebeských tónů Eduarda Cruze. Herecký koncert madam Penélope a role, kterou zde hraje hudba, mi připravily neopakovatelnou emocionální nakládačku! Díky, měl jsem se opravdu filmově. Woo. (28.04.2013)

Totální scenáristický galimatyáš. Film velmi silný v samostatných momentech a v hereckém obsazení, ale v celku působící jako nesourodý mix Incendies a One Day hrající si na něco extra, co vás ohromí. Na cestě k ohromení však stojí řada nudných, či nefungujících překážek a na můj vkus přehnaně překombinovaný děj, který postupně sám sebe pohlcuje a trochu i zesměšňuje. Díky zmíněným jednotlivým scénám a díky krásné Penélope a "tvářím se stejně jako v Into the Wild" Emilu Hirschovi ve mně film zanechal jistý zážitek, nicméně zklamání z nezvládnutého scénáře ho převyšuje. 6/10 (20.01.2016)

K postavě Gojka jsem jen obtížně hledal cestu, pořád mi připomínal spíše filosoficky osvíceného Wookieho. To byly tedy perly, co z něj občas lítaly… Jak se mi Emile Hirsch líbil v Útěku do divočiny, tak tady mi prostě nesedl, podobně jako turecká herečka Saadet Aksoy, které jsem vůbec nepřišel na chuť. Emile Hirsch měl navíc drobnou výhodu oproti jeho zmíněným evropským hereckým kolegům, že vyfasoval roli fotografa Diega, kterou bych v jiném provedení dokázal akceptovat, Gojko a Aska byli na můj vkus až příliš filmoví, než reální. Lepší hodnocení zazdil sladce melodramatický konec na ostrově, to už bylo vážně moc, ubrat na klišé v první půlce by také neuškodilo. Škoda, protože film se odehrával v zajímavých lokacích válečné Bosny a nabídl překvapivá až cimrmanovská odhalení (nejsem tvůj otec, jsem tvůj syn!) a několik opravdu silných momentů (např. spěšný odlet Gemmy ze Sarajeva). (30.04.2013)

Nevím jestli je to normální, ale prostě jsou filmy kdy nevím co říct, kdy mě to celé tak sejme, že sedím a koukám a přemítám jak tohle dílo mohlo vzniknout. Asi proto, že tohle někdy fakt píše sám život. Výborná kamera, herecké výkony a především ten příběh..Ty dvě hodiny budou stát za to,věřte mi... (22.04.2013)

Absolútne chápem, že sa môže pre niekoho stať tento film veľmi zásadným emocionálnym pôžitkom. Mohol by som vymenovať všetky jeho klady a zápory, ale čo z toho, keď je to hlavne veľká nuda a subjektívny čas sa tiahne niekam k trom hodinám. Mladí krásni rozorvaní ľudia cítia, že "something in the way" a otvárajú dvere gýčovitej melodramatičnosti a pátosu. Krátke sekvencie vojny pripomínajú klipy MJ typu Heal the world, alebo Man in the mirror. Nechcem, aby takto vyzerali súčasné talianske filmy a nechcem, aby takto vyzerali filmy o vojne v bývalej Juhoslávii. (25.09.2015)