Recenze (2)
Nutno dodat, že na jednotlivé dokumentární epizody navazující debaty (ať už ty z Harper Library z roku 1980, nebo ty v TV studiu z roku 1990) jsou daleko zajímavější než epizody samy. Ty jsou pouze kolekcí opakujících se povídek o "individuals cooperating voluntarily", "by pursuing their own interests...." a tak pořád dokola. Ok no, ale na to, kolik hodin série celkově trvá, je to dost slabé. Schází data, hlubší rozebrání Friedmanovy ekonomické teorie a vůbec všechno to, za co dostal nobelovku a proč se o něm vůbec dneska bavíme. Za podobné pohádky to nebylo. Pobavil zejména 3. díl ze série z roku 1990 "The Failure of Socialism" se záběry z porevolučního Československa a Miltonovým posezením s Klausem, a zajímavá je i navazující debata ve studiu s Gary Beckerem a Samuelem Bowlsem. Nejlepším speakerem z těchto debat je dle mého S. Cohen v 2. dílu (1990) "The Tyranny of Control". Při debatě s ním má chudák Friedman co dělat. ___ Největší úskalí Friedmanových úvah je asi zjednodušování pomocí "limonade stand" argumentu. Podívejte, máme dva stánky s limonádou, jeden... NE. Americká ekonomika a její problémy, neřkuli matrix globální ekonomiky PROSTĚ NEJSOU množinou stánků s limonádou, a z těchto paralel nelze vyvozovat jednoduchá limonádová řešení. A když už je odpovědí na vše "less government", kromě obecných poučení o svobodě rozhodování vlastně vůbec není rozvedeno proč a jak konkrétně. Toto mi na dokumentu vadilo - že se jedná o jeden velmi dlouhý, stále se opakující a mělký politický proslov. ()
Existuje mnoho ekonomických myšlenkových směrů. Milton Friedman byl zastánce volného trhu, svobodného podnikání a osobní svobody obecně. Vláda by podle tohoto myšlenkového směru (libertarianismu) měla plnit pouze 2 funkce: obrana proti vnějším útokům (armáda) a vnitřní pořádek (policie). O vše ostatní by se postarala neviditelná ruka trhu, což v dnešním paternalistickém a přeregulovaném světě mnoha lidem nahání hrůzu. Milton nicméně v 70. letech dostal Nobelovu cenu a postupně se stal celebritou - vystupoval v televizi, psal do novin a dokonce i napsal článek do Playboye. V roce 1980 se vysílal jeho vlastní televizní pořad, kde tyto myšlenky v první polovině dílu jednoduše vysvětluje a ukazuje v praxi a v druhé polovině podrobuje ostré diskusi s lidmi různých i opačných názoru, což vyžaduje obrovské koule a dnes už se nevidí. Je to stále aktuální, upřímné, svobodomyslné a inspirativní a může to vidět každý, i když o ekonomice nic neví, přinejmenším si připomene, jak lze komunikovat své (i protichůdné) názory s úctou. O deset let později vznikl "refresh", ve kterém je proslov Arnolda Schwarzeneggera a scény z čerstvě porevolučního československa, ale Milton už je starý a unavený. ()