Ministr

Malo by to byť „krivé zrkadlo“ politickej elity a toho, čo je za ním. So svojimi pomalými scénami a v niektorých prípadoch zbytočných vedľajších scén, je to pre diváka veľmi ťažko spracovateľný. PS: Keď som videl scénu s krokodílom, tak mi z úst vyšla len jedna skratka „wtf?“. Osobné hodnotenie: 58% (*) (10.06.2017)

Z tohoto filmu mám rozporuplný pocit. Na vině je asi mé očekávání zžíravé kritiky života jednoho ministra a politického systému, místo toho je to spíše sonda do charakteru člověka, který je shodou okolností ministr, a která vyznívá chvílemi trapně, chvílemi pateticky a chvílemi prostě lidsky. Velmi se mi líbil Michel Blanc v roli inteligentního a klidného poradce Gillesa. (13.12.2012)

Politika je pánske huncútstvo zvykli vravievať naši predkovia. Dnes je to ....a tu nemôžem generalizovať. Podmienky štátnosti a jeho vzťah k občanovi vo FRA nepoznám, keďže som tam bol ako turista iba raz jeden deň. Avšak miera zodpovednosti, funkcie právneho štátu, systém decentralizácie, je podobný všetkým vládam. Niekto je rád ovládaný, iný by vládol sám. Je zrejmé, že štát ako útvar je potrebný, lebo ľudia sú len ľudia a nie zoskupenie nebeských anjelov. Vytvorenie aparátu by však malo byť čo najmenšie. Vyváženosť vzťahu občan-štát, nezávislé trojdelenie moci a vyvodenie zodpovednosti sú trojzubcom potrebným k všeobecnému blahu. Akonáhle však máte v rukách moc, nikto nie je nad vami, meníte sa. X garnitúr sa vystrieda pri moci a vždy je rovnako. V podmienkach SR nie veľmi dobre. Občan nie je cenený, len za samotnú existenciu. Vláda žije z nás, parlament tiež. Občan je vždy zdrojom moci a kde to tak prestáva byť (pre aroganciu, výsmech a beztrestnosť) nemožno hovoriť o vyspelosti právneho štátu. Minister je nudným, kŕčovitým, dialógovým, hnusným, odpudivým nazeraním do kuchyne „politiky“ obdarený dvomi surreálnymi snovými víziami. O obsahu netuším, filmová forma zvádza do artu a túžby navodiť u diváka stres. Z práce a ..a ničnerobenia. Za seba môžem povedať, že poteší starosť o verejnú mienku. U nás niečo nemožné. (videné 01.12.2013, BDrip) (02.12.2013)

Expresionistická variace na téma Jak chutná moc. A velice dobrá variace na svět politiků, ve kterém vše ztrácí význam, a mrtvé dívky při autobusové nehodě jsou stejně nepříjemné jako vdechnuté sousto hamburgeru. I když je film zpočátku pro diváka docela iritující (a tomu napomáhá i "hudba"), po chvíli se cesta do pekla jednoho ministra stává skluzavkou a vy si začnete vybavovat kauzy české politiky odpovídající jednotlivým epizodám, ve vyprázdněné mluvě politiků a v impotenci jejich činů poznáte i fráze z české kotliny. Film ve svém tempu využívá sice mnoho klišé a občas sklouzne ke karikatuře, ale nikdy nemíří do prázdna. (27.06.2012)

Největším problémem filmu je to, že neví, čím chce být. Chvíli se tváří jako sžíravá satira, chvíli zase jako těžké psychologické drama ze života politika. Ve výsledku tak není ani jedním. Stejně nevyvážený je i z hlediska tempa - tu diváka baví a strhne, znenadání se zase příliš táhne a drhne. To, že politika je v podstatě všude stejná, víme a tenhle film o tom nic nového nepřináší. Schöller umně používá ruční kameru, která oživí standardní a rutinní režii a díky ní se s postavami malinko sblížíme. Taktéž autmobilová nehoda je natočená hodně zajímavě a působí dost realisticky. Plusem jsou i herci, kteří jsou do jednoho výteční a jednoznačně drží film ve slabších chvílích. Stejně tak mi k ději překvapivě sedla až hororová a poměrně velkolepá muzika. Je škoda, že scénář se ne úplně povedl, protože zcela pomíjí některé aspekty (pochybuju, že ministrova jízda po zavřené a rozestavěné dálnici by zůstala bez odezvy) a tím pádem se hrozně sráží. Celkově vzato tak jde o ryzí průměr, který je neškodný a jedno zhlédnutí neuškodí. Víc ale bohužel ne. 60% (20.10.2012)