Ministr

Malo by to byť „krivé zrkadlo“ politickej elity a toho, čo je za ním. So svojimi pomalými scénami a v niektorých prípadoch zbytočných vedľajších scén, je to pre diváka veľmi ťažko spracovateľný. PS: Keď som videl scénu s krokodílom, tak mi z úst vyšla len jedna skratka „wtf?“. Osobné hodnotenie: 58% (*) (10.06.2017)

Ne všemu člověk z vysoké politiky rozumí, ale dobře ukazuje jak jedna bílá vrána ve vládě nemůže zpívat jinak než ti ostatní, ale také že vláda vládu nedělá, ale za jejími rozhodnutími bývají často ještě vyšší zájmy. Zájem privatizovat železnice kupříkladu, který vláda může jen zkorigovat tak, aby státu zůstal většinový podíl. A neopatrný Bertrand se prořekl, že on železnice nezprivatizuje - a už se to s ním veze. Výborný film s výbornou režií a krutými scénami, ovšem vystřiženými z reálného života, jak havárie autobusu, tak havárie na ještě neotevřené dálnici. Nu, my asi takové ministry jako tenhle vzor mít hned tak nebudeme... (05.02.2017)

Většinou si filmy vybírám podle určitých kritérií. Když jdu do Challenge Tour, beru to často podle dostupnusti - tedy, co odpovídá zadání a jde tou dobrou v televizi. Je to sice trošku bláznivá tour, ale na druhou stranu se dostanu ke snímkům, na které bych se normálně nepodívala. Má svou velkou přednost - od snímku naprosto nic neočekávám, většinou o něm nic nevím a jenom se nachávám unášet dějem. Určitě je lepší nemít žádná očekávání, divák je svobodnější. U Ministra se mi to vyplatilo. V první části jsem měla trochu problém soustředit se na děj a jednotilvé postavy, ale jak děj postupoval, dostala jsem se přesně do jeho tempa. Postava sympatického muže, který je vystavený velkým tlakům z venčí a snaží se zůstat člověkem. Příjemná muzika i kamera. (05.03.2018)

Amorfní, sterilní, nepříjemné, neatraktivní, nepřehledné s těžko vymezitelnou hranicí mezi soukromým a veřejným. Prostě divácky krajně odtažitý koncept, který zachycuje současnou krizi státu a politiky. Škoda, že to Schöller ještě trochu více nedotáhl, ale i tak je to jedna z nejpodnětnějších filmových "nud" za poslední dobu. (24.11.2012)

Stále otevřená, bolestivá rána, jež se na chvíli zahojí, aby se opět otevřela aneb Hlava neustále mezi čelistmi aligátora. To je politika jednadvacátého století, naprogramovaný výrobní pás přesně dle potřeb zákazníka, v tomto případě voliče. Zde je vše, propagační pokrytectví, neustále napjaté a hektické situace, i na plnění manželských povinností má chudák Saint-Jean jen pár minut, setkání s voliči u sklenky kořalky a dokonce i pomoc dlouhodobě nezaměstnaným. Nicméně otevřená rána se někdy nemusí zahojit a aligátor může kdykoli čelisti sevřít. Výborně zrežírovaný film o prohnilé politice ve vysoké politice, ale i nevinných obětech z řad nýmandů, jejichž osudy se občas vrchnosti hodí do krámu a kteří rychle mizí s prvními bilboardy a jsou zastíněni blesky fotoaparátů. (23.08.2017)