Režie:
Dario ArgentoScénář:
Dario ArgentoKamera:
Luigi KuveillerHrají:
David Hemmings, Daria Nicolodi, Gabriele Lavia, Macha Méril, Clara Calamai, Dario Argento, Salvatore Baccaro, Attilio Dottesio, Bruno Di Luia (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Během parapsychologické konference vycítí věhlasná telepatka Helga Hullmannová přítomnost někoho, kdo se chystá spáchat vraždu. Ještě téhož večera je žena zavražděna neznámým zabijákem. Marcus Daly (David Hemmings) je anglický klavírista žijící v Říme, který se stane svědkem brutální vraždy. Poté, co se díky příliš horlivé reportérce Gianně Brezziové (Daria Nicolodi) ocitne na titulních stránkách novin, se Daly pustí do vyšetřování na vlastní pěst. Když jsou však na místě další vraždy zanechány usvědčující důkazy, Daly si uvědomí, že mu jde vrah po krku. Následuje závod s časem, jehož cílem je rozluštit záhadu – která se zdá být spojena s dětskou ukolébavkou a s chátrajícím sídlem na předměstí. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (136)
Atmosféra argentovky Deep Red je solídna, mystérium okolo vrahovej postavy by sa dalo krájať a kamera, i keď nedosahuje špičkovej vizuálnej extravagancie Opery, je taktiež super. Ale zopár scén, vrátane slabo zvládnutého vyvrcholenia, mi prišlo zvláštne zostrihaných. Stopáž 126 minút ležérneho tempa s iba tromi vraždami filmu taktiež nepridáva. Byť 100-minútovej stopáže, dal by som 4*. ()
Argentovi se nedá popřít silné vizuální cítění. Všechny ty pestré barvy, hry světel a stínů a neobvyklé úhly kamery jsou prostě působivé, hold režisérův trademark. Daria Nicolodi typicky skvělá, vražd je sice málo, ale jsou alespoň malinovitě efektní. Ale ta stopáž...!! Dvě hodiny jsou zkrátka moc, díky slimáččímu tempu to nemá tu správnou sílu jako v excelentní Tenebre, která je podle mého názoru Argentovo nejlepší giallo. Závěrečné rozuzlení překvapí, ale celkově to zdejší nadšení moc nesdílím. ()
S odstupem času si pamatuji spíše ty pasáže, které byly opravdu skvělé, s hypnotizující atmosférou podepřenou skvělou kamerou i hudbou, ale při sledování mi hodně vadily rádobyvtipné pasáže s Dariou Nicolodi a policisty, kterých je tu přespříliš a odvádějí pozornost. Díky nim jsem měl i čas se zamyslet a všimnout si, jak to celé nedává smysl. Kratší verze snad funguje lépe. ()
Argento v PROFONDO ROSSO dokázal skloubit zřejmě své nejlepší klasické giallo (psychicky narušení maniak zabíjející různými zajímavými kousky lidi, jehož akci zpravidla předchází dětská písnička; trocha té krve, decentní brutality a padajících hlav) s hodně povedenými komediálními scénami (policejní komisař; novinářka a její autíčko) u kterých jsem se dost nasmál a trochou toho strachu (oko v šatníku bylo fakt strašidelné). Hlavně dokázal utáhnout celých cca 125 minut tak, že to nikde skoro nenudilo. To vše za doprovodu tradičně skvělých Goblin a s tradičně výbornou kamerou. Ani mi moc nevadilo, že vrahovy pohnutky nebyly nějak moc odhaleny... ()
Pro mě tohle rozhodně neni nejlepší Argento. V podstatě se jedná hlavně o detektivku, sice vcelku dobře zvládnutou příběhově, ale dost sem postrádal hororový prvky a s gore scénkama Dario na svý poměry taky hodně šetří, i když tu a tam nějakej ten litr krve ukápne. A tentokrát se dokonce i závěr obešel bez nějakých větších jatek, ovšem opět je tady pro Argentovy filmy typická hudba s hodně výraznými motivy a zajímavý kamerový náhledy. Krom toho pro horory nezvyklých 126 minut uběhne v docela napínavým tempu. ()
Reklama