Tmavě červená

Hezká práce s detaily, promyšlená kamera a slušná atmosféra. Moc jsem ale neporozumněl rockovému hudebnímu doprovodu, který mi prakticky pokaždé přišel mimo mísu a napětí tak srážel. Údajně se má jednat o jeden z nejúspěšnějších giallů od Daria Argenta a nějak tápu nad tím proč. Trochu protahované a jaksi nemastné neslané celkově. (08.03.2014)

Okie, tohle je taky fajn, detektivní linka funguje a je hodně sympatické, že tu hraje roli namísto "něco jsem viděl, ale nevím co" poměrně inovativní "něco jsem slyšel, ale nevím co", což sice není zrovna inovativní, ale minimálně to potěší. A koneckonců, James Spader tam má taky slušnýho klona. Jinak si uznáni zaslouží taky skvělá hudba, ale.. Nemůžu si pomoct, půlka filmu mě vůbec nebavila, nevím proč, ale prostříhání dost možná pomohlo, pak by to klidně bylo za pět. (12.09.2016)

Scény se zamaskovaným vrahem jsou špičkové a pointa i neokoukaný koncept rozhodně zvedají palec nahoru, ale nemohlo to vážně být o 15 minut kratší? Argento často úplně kašle na rytmus a některé scény až neúměrně protahuje, což je v případě takhle autorsky silného a výrazného díla velká škoda. Na 4* to určitě stačí, ale znovu bych si to celé jen tak nepustil. 75% (31.10.2020)

Nie príbeh, ale podvedomie plné znepokojujúcich obrazov, je kľúčovým, hlboko červeným šifrovacím kódom k užitiu si filmu. Staré obnažené a otlčené bábiky. Hrôzyplná detská kresba vraždy pri vianočnom stromčeku. Galéria desivých obrazov, kde oči nahrádza bielko. Woodoo bábka z červenej vlnkovej nite, intenzívne napichaná špendlíkmi. Secesná vila v rozklade, s trinástou komnatou. Mechanický panák, naháňajúci hrôzu. Čierna kožená rukavica so zipsom. Znepokojivá detská pieseň. Humorné odľahčenie v podobe auta novinárky, s pokazenými dverami aj sedadlom. Dcéra správcu vily, nadaná zvláštnymi schopnosťami. Groteskne zábudlivá mama klaviristovho kolegu. Biela socha antického hrdinu na ľudoprázdnom námestí. Krvavé detaily vrážd. Dokopy originálny obrazový mix, poskytujúci fanúšikom psycho hororov nadmieru uspokojujúci zážitok. (05.11.2020)

Divák (ev. divačka) hledající v Profondo rosso kvalitní giallo, nebude IMHO odcházet zklamán(a). Atmosféru to má za mě ucházející (v podhoubí dříme funkční detektivka), pointu ne úplně dementní (u těchhle "pulpových" filmů mám laťku proklatě nízko, ke štěstí mně úplně stačí, že vrahem nebyl zahradník), mordy relativně slušné řemeslné úrovně (přesvědčit se možno zde) a herecky to taktéž není vůbec průser, rozuměj, pakliže už nic jiného, tak jsou aspoň Italové a Italky pěkní lidé. ;-) Stín (3* a méně) navzdory opatrné chvále nepřekročen, páč Argentova tvorba je z těch tvoreb (btw. hrozné slovo), které si zasluhují být hierarchizovány, můj nehynoucí obdiv (a něco blízkého akademismu, totiž snaha porozumět, ne být pouze baven) patří výhradně trilogii "Tři matek", resp. prvním dvěma snímkům této trilogie (Suspiria, Inferno) a Phenomeně, zbytek z toho, co jsem viděl byl sice solidní, ale opakovaná zhlédnutí by mohla vést zřejmě pouze k hledání much. 65 % (29.10.2021)