Baba Yaga

Na prelome 60. a 70. rokov sa v európskej kinematografii začali objavovať zvláštne filmy kombinujúce dožívajúce "popartové" umenie" s klasickými žánrami ako horor či thriller. Pre mnoho súčasníkov sú tieto "psychedelické odtiene" vtedajších filmov dnes už kultovou záležitosťou, pre iných je to proste len ďalší "eurotrash". Baba Yaga je nádherný príklad tohoto unikátneho žánru, ktorý ale nemohol pokračovať či sa vyvíjať, pretože bol tesne spätý s dobou vzniku. Mrazivé poznanie a tušenie masívneho príchodu konzumnej kultúry ktorý tak dobre predpovedal Andy Warhol, doznievalo práve v európskych filmoch, hoci pôvodne začalo v americkej nezávislej kinematografii. Európske "popartové filmy" sú ale iné ako americké náprotivky. Nečakajte tu žiadnu hĺbku, žiadnu psychológiu alebo súvislý príbeh. Ich hlavným zámerom je, aby ste sa "stratili v pocite". "Baba Yaga" je toho ukážkovým príkladom. Jeho plná čudnej nepochopiteľnej symboliky, ktorá zrejme nemá absolútne žiadny význam (alebo vie niekto o čom boli tie s opakujúce sa sny s nacistami?) Žánrové zaradenie u tohoto filmu mi pripadá dosť násilné, film sa totiž venuje aj trochu politickým, ekologickým témám, nie je to žiadne giallo či thriller, prečo musíme hneď všetko zaškatulkovať? Bežný divák je zvyknutý na určitý schématizmus, keď je ten nabúraný, spravidla to nielen vnútorne nechápe ale aj odmieta (to je podľa mňa aj jeden z dôvodov prečo zrejme najlepší film Daria Argenta Inferno je hodnotený tak pomerne nízko). Skutočne veľmi jednoduchý a nedôležitý príbeh a herecké výkony u Baby Yagi sú dôvodom, prečo ani ja vám teraz o to všetkom vlastne nič nenapíšem...:) (03.03.2012)

Naše setkání nebylo náhodné (...) Jmenuji se Baba Yaga. Valentina fotí, asi trochu čte Kapitál (u postele má neohmatané souhrnné vydání), účastní se hřbitovních happeningů, listuje erotickými comicsy, chodí s přítelem do kina na německý expresionismus a fotí. Pod pozlátkem avantgardních odkazů (po Bláznivém Petříčkovi nestojí už [Goddard] za nic), je jen cosi, co bych nazval spíš Odmocninou než Zmenšeninou. Žádný z těch chytrých momentů (reklama na prací prášek s likvidací černocha, dlouho před Českou sodou) a kamerových kejklí totiž nepovyšuje dosti hloupou storkou o tom, že Valentinu porazila na noční ulici Milána svým Rolls Roycem Baba Yaga, aby jí potom začarovala zrcadlovku. Kdyby se to nebralo tak avantgardně vážně, snad. Blbka čte Marxe a nezná Krásu nesmírnou. Nezáměrnou béčkovost snímku umocňuje hrozný soundtrack Piero Umilianiho, připomínající Petra Hapku, kdyby ztratil rozum i cit. Mnoho koz pro nic. (01.04.2022)

Lehce mysteriozní fantaskní snímek využívá filmařské postupy 60.let. Vizuálně zajímavý film, který nejde pro obnažené ženské ňadro daleko. Bohužel má blíže k psychadelické produkci právě 60.let, než k drsné italské škole. Nejde o horror, ale o mírně erotický snímek, v němž se prolíná skutečnost se snem a trocha napětí se objeví až v samotném závěru. Čarodějnice (mé představy o Babě Yaze se poněkud rozcházejí) využívá podivné voodoo, bydlí ve starém, leč nedostatečně strašidelném domě a má ráda bičování (druhých, asi hlavně dívek). Škoda, že ode všeho je jen trochu - erotiky, s/m, gotiky (vetešnictví a neškodné blesky to nevytrhnou) i krve (s tou se obzvláště šetřilo). Nejlepší je tak kamera a hudba (Piero Umiliani), na herečky se též dobře dívá. Přesto dávám 3*, jelikož mi film příjemně utekl a mám rád fantaskní produkci přelomu 60. a 70.let. Ovšem na naši Valerii film nemá ani náhodou, Argenta raději nezmiňuji. A Baba Yaga? No, umím si představit hodně strašidelný film, tenhle to však není.... (16.05.2015)

Mysteriózní thriller s prvky (idiotského) undergroundu a antikapitalistické kritiky, jinými slovy vymítání čerta ďáblem. Výstižný komentář k hodnocení filmu samotného již napsal Kangax. Za poznámku stojí: v roli umělecké fotografky u nás ne příliš známá, přitom však atraktivní neteř Louis de Funese, jakási "Francouzská Barbara Steele". Slabší dvě hvězdičky. Zájemcům o ukázku zajímavého mixu hippie-popartového hororu a levicové sociální kritiky bych doporučil spíše: Le Regine - Delitto del diavolo http://www.csfd.cz/film/137775-regine-le/. (17.01.2015)

Vyumělkované nic. Od samého začátku jsou na diváka chrleny podivné snové výjevy poslepované ospalým a prázdným příběhem. Mystérium kolem odnikud se zjevivší asi čarodějnice neboli oné Baby Yagy je zpracováno natolik nezajímavě, že z nepříjemné letargie vás prakticky nevytrhnou ani často odhalované kozy, tedy pány diváky. Dámy mají jako téměř vždy smůlu, ptáků se nedočkají ani v tomhle na svou dobu jistě tzv. mírně provokativním snímku. Když italské čarodějnice, vždy sáhnu po Argentovi. Jedna za panenku. (15.05.2015)