Assassin’s Creed

Jsem na vážkách. Mám k tomu hromadu výhrad - finále je jeden velký scenáristický bordel, akce by si zasloužila méně střihů a více celků, herecky to občas svou vážností pomalu klouže k parodii, konflikt je tak lehce načrtnutý, že skoro ani člověk neví, proč jdou postavy proti sobě, prostřihů na Fassyho připojeného na Animus je zbytečně moc, v supermoderním "vězení" pro asasíny nemá ochranka jedinou střelnou zbraň. ALE jako celek mě to až překvapivě chytlo. Atmosféra osobitá, v historické části správně špinavá, hudba přímo skvělá a akce strhující. Je na tom vidět, že filmaři měli vizi a šli si za ní. Škoda jen, že když už dostali k ruce správný rozpočet i šikovné herce, nenašel se nikdo, kdo by se pořádně podíval na scénář. Spálená šance roku. 70% (03.01.2017)

Kurzel si Assasína natočil po svém a kdyby nemusel krátit mohlo to být na výbornou. V tomhle střihu chybí vysvětlovačky, které by pomohly plynulosti příběhu. On i když je banální (byť kouzelně do sebe zapadající) by měl být vyprávěn celý. Vážná nota ale nemusí sednout každému. Assassins Creed totiž paradoxně není o zábavě, ale úvahách, které by si divák měl začít pokládat. (01.01.2017)

Tentokrát hodnotím čistě jen divácký prožitek. Od filmu jsem raději moc nečekal, a tak jsem byl vcelku příjemně překvapen. Z původního fantasy se sice stalo sci-fi, ale tvůrci vsadili čistě na akci. Poletující kamera se občas dívá vašima očima, tudíž si chvílemi připadáte jako v PC hře (což je vpořádku). Úderná hudba duněla tak, až se chvílemi otřásalo celé kino (asi ne, ale já ten pocit měl). A dlužno dodat, že naprosto skvělá hudba. Dále film sází na působivou vizuální stránku (nejen honička, ale třeba taková katedrála z vně i uvnitř je lahůdka, kord když je teprve ve výstavbě) a v neposlední řadě na dobré herecké výkony. J.Irons je padouch přesně podle gusta! Příběh jednoduchý - honba za tajemným Jablkem. Kde se vzalo a jak funguje, je vcelku jedno. Ač je mrtvol více jak v RoboCopovi, tak s krví se šetří. Ne že by nebyla, ale neplýtvá se...to proto, aby na film mohly i děti (jenže pro ně stejně moc vhodný není). Pokud máte rádi jízdu s vypnutým myšlením, pěkné obrazy, rvačky, honičky na koních...pak hurá do toho! Na původní AC klidně zapomenout... (01.01.2017)

Assassin's Creed je tak trochu krásnou zradou. Hravě „prázdný“ film. Skvělým příkladem jsou tři scény v Animu. Tyto očekávané sekvence začínají tak, jak by si mnoho fanoušků přálo, tedy krásnými velkými celky, výraznou hudbou a množstvím akce. Jenže jakmile se ke slovu dostane Aguilar, jsou akční scény z minulosti narušovány, nejdříve (a) přílišným důrazem na polodetail, čímž se komplikují prostorové vztahy, (b) zvyšující se frekvencí prostřihů do současnosti, do třetice pak (c) až (ne)příjemnou nekomunikativností vyprávění. Ani jeden ze zmíněných aspektů nepovažuji za „tvůrčí selhání“ jako spíše záměrnou snahu dezorientovat diváka. Což podporuje výrazná stylizace, důraz na kombinaci velkých celků a pohyblivého rámování (paradoxně pro ustavení majestátních prostorů mimo akční scény), volba španělského jazyka pro historické dialogy i jistá odtažitost a neproniknutelnost postav a prostředí. Jako by Kurzel lehce deformoval klasické vyprávění tím uměleckým. Skvělé jsou také momenty, kdy film divákům nedovoluje prozkoumat (potenciálně) bohatý a široký fikční svět, nikterak důsledně nerozvádí historii konfliktu obou stran, a dokonce hlavní postavy nijak výrazně nepsychologizuje. Assassin's Creed je vlastně zábavná ukázka toho, jak moc příjemné může být sledování až lehce nepříjemného filmu. Trailery i marketingová kampaň slibovaly akční nálož, která se hrdě postaví vedle vynikajících videoherních blockbusterů, ne podvratnou jednohubku, která diváka trochu potrápí. // Další důkaz toho, že videoherní adaptace jsou extrémně podhodnocené. (18.01.2017)

I stupidní příběh lze odvyprávět tak, že nedává smysl. Nesnesitelně se táhnoucí dvě hodiny hry o jablko, které občas naruší povedený parkour a scéna, která prozrazuje, že Kurzelovi to myslí artově, ale pro blockbuster naprosto kontraproduktivně. Těžko říct, jestli plynulé přechody mezi historií a přítomností představují nějaký rafinovaný koment k umělosti gamerského zážitku. Nemám sílu po tom pátrat. Scénář je otřesně rozkydlý, postavy nemají žádnou vnitřní logiku a vyprávění spád. Čekal jsem očistný příval gamerské extáze, ale tenhle skok víry končil komplikovanou frakturou. (21.12.2016)