Režie:
Viktor PolesnýScénář:
Lucie KonášováKamera:
Vladimír HolomekHudba:
Ondřej BrousekHrají:
Nela Boudová, Daniel Bambas, Zdena Herfortová, Hana Igonda Ševčíková, Jan Kačer, David Prachař, Pavel Nečas, Radana Herrmannová, Aneta Krejčíková, Josef Láska, Stanislav Lehký, Pavel Novotný (více)Obsahy(1)
Každý den nemocniční vrchní sestry Marty je jen vyčerpávajícím kolotočem těch nejúmornějších povinností. Nedávno ovdověla a je sama se svým dospívajícím synem. Na nic si nestěžuje, sama sebe jakožto pravověrná komunistka přesvědčuje, že žije v ráji a v bezpečí. Všechno kolem ní je přece normální. Všichni očekávají vysněné lepší zítřky. Ale pak přichází zlom, který otočí její život naruby. Do její samoty vstoupí mladý přidrzlý nemocniční údržbář Oskar s vlasy až po lopatky a s názory, které rozmetají Martin bezpečný normální svět na atomy. Vztah k nekonformnímu mladíkovi změní všechny dosavadní životní jistoty tak, jak to bylo možné v socialistickém režimu, v časech "normálnosti". (oficiální text distributora)
(více)Recenze (57)
Myslel jsem si, že film tak nějak s nadhledem ukáže něco z časů normalizace, a dočkal jsem se dost podivnýho vztahovýho filmu, ve kterym se snad všechny postavy chovaj poněkud divně a navíc každou chvíli některá z nich předvede nějakej těžko uvěřitelnej fatální obrat o 180°. Všechno to retro oblečení, retro účesy, retro nábytek a různý záležitosti jako charta 77, pořady v televizi se soudružkou Pelikánovou, nebo různý narážky na to, že bylo strašně těžký sehnat punčochy, filé a hajzlpapír, jsou tam jenom tak na okrasu. ()
Vzpomínka na komunistický absurdistán nám velmi dorým příběhem velmi dobře přibližuje ty pokřivené charaktery a morální úpadek v čase tzv. normalizace. Nela Boudová v roli zapálené komunistky, která však ještě neztratila elementární slušnost a zdravý rozum hraje výborně. Mám pro tuto herečku slabost. ()
Scénář Lucie Konášové nezklamal. Zachycuje normalizaci zase trochu jinak. Charaktery postav jsou dobře vykresleny, navíc se opírají o přesvědčivé herectví. Překvapivě zareaguje postava Davida Prachaře po povýšení. Prolínání osobní a profesní roviny na pozadí politiky působí nenásilně, uvěřitelně. Dobová kulisa je na televizní film výborná (státní hymna na závěr vysílání, diskotéka s Kaťušou...), ale v závěru působili až moc aranžovaně pankáč v jednom pokoji a z televize křepčící Michal David v druhém pokoji. ()
-TO SI PÍSKÁTE KRYLA -A CO MÁ BEJT? -NIC, NO. Žádná zbytečná deprese, jen věcné zachycení doby bezčasu spolu se skutečně uvěřitelnými charaktery (např. Jan Kačer měl na malém prostoru charismatu na rozdávání.) Viktor Polesný režíruje velice dynamicky a Lucie Konášová je rozhodně zpět. Velice oceňuju úděl, který přijala hlavní hrdinka bez remcání. Starý rok je za námi, máme lehkou kocovinu, nezbývá, než umýt trošku toho nádobí a žít dál...maminka přijde po poledni a dcera se zetěm budou mít taky zpoždění. Jakpak to bude s Mašíny, smím-li se zeptat? :-) ()
Na českou tvorbu velmi povedený film. Nela Boudová je skvělá všude, téma Charty 77 nevyužité. Oceňuji také to, že nedošlo k happyendu :) P.S.: Když jsem si přečetla komentář igi B., byla jsem z toho fakt znechucená a připadala si jako na diskuzích zpravodajských serverů. To na ČSFD, myslím, nepatří. ()
Galerie (26)
Zajímavosti (4)
- Kromě epilogu se celý příběh odehrává v prvních měsících roku 1977. Na oslavě narozenin komunistického funkcionáře pouští diskžokej (Miloš Skalka) mj. píseň Až skupiny Katapult. Ta přitom ve skutečnosti vyšla poprvé na singlu až o dva roky později, v roce 1979. (bohemia_regent)
- Sanitka Škoda 1203 M s obdélníkovými světlomety, která se ve filmu objevuje, se začala vyrábět až po roce 1984. Dobová verze měla světlomety kulaté. (agossini)
- Filmového potomka postavy Nely Boudové hraje její skutečný desetiletý syn Andrej. (Olík)
Reklama