Úsvit planety opic

Tvůrce "trenažerského" Monstra po letech oddychu nezklamal a znovu natočil adrenalinový horor desetiletí. Ne drama, ne akční bombu. Prostě hutný hororový thriller bez lekaček a plný dusivé atmosféry lepkavého, nebezpečného pralesa. Snímek je nyní po francovském, lehce psychologickém originu zejména o opicích, lidé v něm téměř vůbec nehrají - sám Oldman je na plátně nejvíce 10 minut. Spokojenost pak mohla snadno být maximální, to by se ovšem jinak parádní scénář nesměl snažit přechytračit sám sebe, a na úkor nezbytné akce ve finiši servírovat až podezřele mnoho uzívaného moralizování. Blockbuster roku zdaleka ne, letní pop-cornovka jako vyšitá. (14.07.2014)

Kterak chlupatý gentleman Caesar a jeho bílý bratr Old Shatterhand Malcolm chtěli zakopat válečný banán, aneb „postapeo“ postrádající primární pohlavní znaky na svých protagonistech i zpracování. Bylo útrpné sledovat, jak se precizní triky marně snaží zakamuflovat ploché postavy a chabou, brutálně předvídatelnou dějovou stránku (poslední slova určené Brutovi Kobovi neuhádne jen naiva). Kdyby se alespoň objevil Charlton Heston a rozdal členům opičí tlupy přihlášky do National Rifle Association, ale ono nic.. P.S.: Nebylo by od věci vzhledem k celosvětovým tržbám a nezapáchajícímu jüanu zauvažovat o crossoveru s příběhy Sun Wu-kchunga, protože co si budeme nalhávat, o peníze jde vždycky až v první řadě.. (24.04.2017)

Zdá se, že takřka 50 let staré téma má stále co nabídnout. Výzvy autorům, hutné a chutné zážitky divákům. Pomineme-li skutečnost, že lidoopi (skorolidé; jsme, ať se nám to líbí, či ne, nahé opice) mají značně omezenou mozkovou kapacitu (objem mozkoven se u lidí na dolní hranici pohybuje kolem 1150 kub. cm, zatímco u lidoopů je horní hranicí 900-1000 kub. cm) a konstrukce jejich hrtanu vylučuje zvládnutí zvukové lidské řeči, je pohádka, kterou nám předkládají zpoza oceánu, výborně vyvážená ve scénáři, skvěle malovaná kamerou (útoky lidoopího vojska) a výtečně koordinovaná režií. Pro téma mezidruhového dialogu tu bylo vykonáno opravdu mnoho. Zajímavé je - lidé či lidské role tu opravdu jen stínují - pojetí šimpanzího vůdce Cézara a za zmínku stojí i obří moudrý orangutan. Cézar svými projevy, zejména v závěrečné fázi filmu, silně připomíná Lincolna ze stejnojmenného nedávného amerického hitu. Jeho protivník Koba (jakýsi gruzínský Jánošík, jinak stranická přezdívka Džugašviliho-Stalina; jedná se o úmysl či náhodu?) je typickým populistou, na němž ulpívají znaky vůdců typu Mussoliniho či Hitlera. Ne náhodou je většina filmu komponována v šerosvitu zřejmě sekvojových (?) lesů nedaleko Friska, ne náhodou Cézar připomíná vše možné, jen ne vůdce, který na složité otázky ordinuje jednoduché odpovědi; chová se povýtce rooseveltovsky. Kápne-li do tohoto menu sem tam i zrnko humoru a zjistíme-li, že chybují i velikáni, zážitek, který se nám z více než dvouhodinové ságy, plné 3 D technologických pohlazení, postupně skládá do značně trvalé a propracované vzpomínky, je v každém případě nevšední. A krásný. (16.07.2014)

Jak mne minulý prequel opičího světa nadchl a překvapil, tak dvojka udělala pořádný pokles. Příběh nemá čím překvapit, ani obsahově pobavit a při jeho režijním zpracování mi mnohdy trnuly zuby hrůzou, jak nudné, očekávané a nezajímavé to vlastně je. Sofistikovanost, logika a poutavé směřování se tentokrát nekoná. Dvojnásobně splasklá bublina, jak u fenomenu Planet of the Apes, tak jména Matt Reeves. (19.07.2014)

Opice... Šimpanzi... Gorily... Orangutani... A stále tam chybí drápkaté opičky, což je škoda, neb tvora s démoničtějším a vražednějším výrazem najít nemožno. No co, i protentokrát to budiž prominuto, ale co prominuto být nemůže je přemnožení citopudných scén, kde se hraje na city pomocí všech možných mláďat a hlavně scén, které mají jediný smysl v tom ukázat že opice a lidi lidi jsou stejná. Proč?!? Je to OBROVSKY otravné a otravné by to bylo i kdyby tam takových záběrů byla polovina. Jako celek je to funkční a z technického / řemeslného hlediska tomu není co vytknout, jenže... Tenhle blockbuster nemá krom opic nic navíc. vlastně je hrozně fádní a spoléhá se na hrůznou sadu desetkrát viděných klišé a není v něm vůbec nic originálního a stačí zaměnit opičáky za indiány / hodnou část nacistů / nebo třeba homosexuály a velká část filmu by byla téměř shodná. Až na povinnou akci, která by nejspíš nebyla tak zajímavá. Navíc je to moc dlouhé. Ovšem i přesto je to někde na hranicí tří a čtyř hvězdiček. PS: takže výhružky? "To čo za komentár si spáchal na opice? Veď počkaj ty dostaneš " hle, právě jsi rozhodl mé váhání nad tím, kolik dát hvězd, muhaha, navíc ať už je Caesar jakkoliv výborně zpracován, na prvofilm s Hestonen to stále nestačí (18.07.2014)