Dařbuján a Pandrhola

Dařbuján a Pandrhola je aj na svoj vek veľmi dobre napísaná a funkčná rozprávka. Aj po rokoch sa na to človek môže pozrieť a byť fascinovaný jednotlivými scénkami. Najlepšie si film síce vychytí až na záver, ale to nevadí. Najlepšie na tom je vidieť obrovské herecké esá v jednom filme pokope. Najlepším elementom je tu podľa mňa excelentný Václav Lohniský ako "Smrťák". Veril som mu to absolútne vo všetkom. A dal si na svojej serióznosti záležať. Sovák ako hlavný hrdina bol vždy skvelá voľba a dokázal predať jednotlivé scénky s absolútnou precíznosťou. Mohol sa nechať ukecať na akúkoľvek volovinu a dokázal to absolútne predať. Všetky postavy, ktoré hral mali síce asi rovnaký charakter, ale zase to bol jeho šarm, ktorým to dokázal skvele predať. Jiří Sovák bol proste v tomto smere absolútny pán. Rudolf Hrušínsky si toho času síce až tak veľa neužil, ale keď sa objaví, je veľmi vtipný. Filmu nechýba kreativita, absurdita a vďaka tomu aj skvelý humor. S výsledkom som spokojný a nevadí, že film má viac ako 60 rokov. Stále sa na to pozerá veľmi dobre. Hodnotenie: A (25.12.2020)

Tuhle pohádku jsem viděla už dávno, ale když jsem ji teď zahlédla v programu, vzpomněla jsem si na ni. Je jako většina českých pohádek prostě kouzelná. Taky vtipná, což moc nebývá a je to jedině plus. A samozřejmě nesmí chybět ponaučení a krásný pohled na dobré i špatné lidské vlastnosti. Zkrátka klasika. (19.06.2013)

Stále jsem nemohl najít pravou cestu k téhle sociálněkritické pohádce. Až dnes, s odstupem doby, se ukazuje, že vrchnost je vrchností, ať máme feudalismus, kapitalismus, socialismus nebo opět kapitalismus. Ti nahoře prostě lidi nezajímají, jak říká Dařbuján: čerte, tebe nechci, peklo je stejně nespravedlivé jako ti nahoře! Spojením pohádek Kmotřička smrt a Dobře, že je smrt na světě vznikl příběh, který dojme i rozesměje. Tvůrci současných pohádek můžou jen závidět, jelikož příšernosti, které vypouští na světlo boží, jsou jen plevami bez zrn... (02.01.2011)

Žil byl chudý havíř jménem Kuba Dařbuján, který měl (tzn. s manželkou si vyš*kali) dvanáct dětí. Děti každý den doslova prosily o jídlo, přesto si Kuba se svými přáteli každou chvíli zaskočil do hospody na pivo (a jednou dokonce na jitrnice, na které padly dlouhodobé úspory jedné z havířských manželek). Za kmotra pro svou nejmladší dceru odmítl Boha i Ďábla, protože si přece může vybírat :-), a do místního pivovaru přivedl celou vesnici, aby nenáviděnému sládkovi drze vypila jeho těžce vydřené zásoby. Ať žije socialistická masírka!!! P.S.: Ani si nepamatuje, že má dceru jménem Maruška, k*etén. (28.10.2016)

Klasická česká pohádka v tom smyslu, že se hraje na každé Vánoce, ale přitom se o klasickou pohádku vůbec nejedná. Spíš je to taková vesnická veselohra se silným morálním ponaučením a příběhem o tom, jak se někdo snaží překonat smrt. Ale ten film je natočen tak, že v tom není ani trochu patosu a ta moralita mi vůbec nevadí. (26.12.2017)