Krásno

„Ten dopisní papír budete platit hned nebo až při odjezdu?“ S Krásnem mám 1 základní problém. Po drtivou většinu filmu jsem se nedokázal naladit na jeho černý humor (často trapný, drhnoucí, těžkopádný, předvídatelný, rozpačitý). Tušil jsem, kde a čemu se mám asi smát, ovšem smích prostě nepřicházel. Podařilo se mi zaznamenat snad 3 vtipné hlášky (2 z toho z úst Matáskova kamenného ksichtu, suverénně nejvtipnější postavy filmu…no v podstatě skoro jediné vtipné), sem tam náznak zábavnější situace (banální kuřácká konverzace, policejní výslech, přehrávání skladeb na pohřeb). Krom recepčního byli ještě na hraně zábavnosti funebráci a Suchánkův policajt, zbytek byl více či méně trapný/nevtipný (nejvíc mě zklamal Ondřej Malý, od kterého jsem si hodně sliboval; nevyužití Kačer s Divíškovou zas bohužel jen zaplnili kolonky v hereckém obsazení veteránů). Krásno má i vážně scény, ještě ty nefungují, poněvadž je podrývají právě ty, které se snaží diváka rozesmát (a jak už jsem naznačil, většinou to u té snahy také jenom zůstává). A co se týče té krimi složky, pořádně se dostane ke slovu až ke konci a…působí natolik groteskně a rozpačitě, že člověk neví, jestli se má uchechnout nad tou bizarností nebo se pod tíhou trapnosti raději dívat do stropu. Podtrženo a sečteno, za těch pár zábavnějších postav a sem tam něco vtipnějšího dávám 2*. „Nezaseknul se vám kolega třeba?“ – „Jo tak to nevím, to nevím. Ale co vím určitě (plesk!)…že tady nejseš v Praze, víš? Tak se chovej slušně.“ (19.08.2014)

Zvláštní film pro zvláštní publikum. Neodpustím si ovšem podotknout, že ve filmu hrála velká spousta divadelních herců, kteří měli velkou tendenci přehánět své emoce (jak je to na divadelních prknech zvykem). Nemohu ovšem o tomto filmu smýšlet negativně, jelikož herec a režisér Ondřej Sokol byl v nejlepší formě. Nesourodě sestavená dějová linie působí na diváka ovšem vcelku destruktivním dojmem. Ale musím poděkovat za zajímavý pohled na homosexuálního Karla Rodena - takové věci se nezapomínají :-D. (19.09.2014)

Krásno mi hodně připomínalo dánskou kriminální komedii Starouši na plný plyn. Škoda jen, že Finger a Sokol tady jsou místy víc teatrální, než upřímní. Chvílemi tak totiž z filmu dělají frašku, která tou fraškou ale v žádném případě není. Atmosféra je výborná, příběh úderný, Šumperk patřičně ponurý a dialogy místy až výborné. Je vidět, že Sokol se do tohoto filmu zapsal měrou vrchovatou, jen bych si pro příští jeho projekt přál, aby byl jako herec víc upřímný a nedbal na dramatičnost, která v jeho postavě často ani být nemusela. Až často jsem v něm viděl jeho samotného v Patičce a to filmu jako takovému dost uškodilo. Jinak herci jako Malý, Plesl, Roden nebo Stavná dokazují, že tenhle film zase tak špatný není a shlédnutí si od diváka rozhodně zaslouží. (21.09.2014)

A tak už nám tam chyběl jenom tlustoprd Genzer a Chmela. Sokol je prý dobrý na divadle (nemyslím nablblou lidem milovanou Partičku) a i těch pár rozhovorů s ním o něm samém, jeho práci a filmu po různých časopisech vypadalo, že má něco v hlavě. Proto mne docela zajímal výsledek jeho scénáristicko - režijního debutu. No nebudu vás napínat, nijak mně to nenadchlo. Těch pár vtipných dialogů bylo na ty necelé dvě hodiny dost málo. Z celého filmu tak zaujmou spíše jednotlivé fragmenty, jakési skeče, které se snaží dějová linie nějak podivně skládat za sebe což moc nefunguje. Celé je to takové nevybalancované a opravdu netuším, co měl znamenat ten konec. Sokol jako by celý film netušil, jaký žánr vlastně točí. Za mne to jsou jen dvě tužky koh-i-noor. * * PS. A co na to v Šumperku? (15.05.2014)

Klasický místní patvar, který pošilhává po "drsnějších vzorech" (označil bych to za český pokus o černé komediální drama Ukrutně šťastni), ale rozpouští se v nesourodých šablonách. Najdeme tu typické postupy z chcípácké komedie (Sokolův hrdina, jeho sebeshazovačný a sebelítostivý humor), jakési náznaky reflexe rodinné krize a odcizení (Fingerovy chladné deklamace), extravagantní thriller (mechanické patlání různých křiklavých příznaků na známé herecké tváře - gay, pohřebák a nájemný vrah Roden), zaumné úsilí o absurdní osudové zřetězení událostí (pes v autě)... místo hutné, cynické a vzrušující podívané ale Krásno připomíná spíš ambiciózně rámované scény ze stužkové, které trvají nesmyslně dlouho, jsou křečovité a bez dobré pointy. Typický guláš z místní filmové nádražky, řídký, plný dochucovadel a vyvařených ambic. Navíc maskující svou dramaturgickou bezmoc za "žánrovou otevřenost", jejíž impotence se nejlíp projeví v nerozhodném soundtracku Jana P. Muchowa, který unyle žehlí případné emocionální varhánky do indiferentní placky (hudba se nedá označit ani za návodnou, protože nikam nevede). Člověk si pak povšimne celé řady nedomyšleností, které prozrazují, jak úporně jsou jednotlivé situace slátané, aby je scénáristé dovedli k nějaké pointě. Ta nicméně zavání typickou porevoluční exploatací, která spíš než z promyšlenosti / nadhledu pramení z čisté neobratnosti. [40%] (22.01.2014)