Reklama

Reklama

Věda o psech

  • USA Science of Dogs
USA, 2007, 51 min

Režie:

Jackie Mow

Obsahy(1)

Víte, že 80 % dnešních psích plemen vzniklo až v uplynulých 150 letech? Z hlediska evoluce je to směšně krátká doba. Jak je tedy možné, že se svět psích plemen vyznačuje takovou pestrostí? Zdá se, že ve velice mnoha oblastech lidského života je čtyřnohý přítel nejen vítaným, ale přímo nezbytným společníkem. Ať už má za úkol pátrat po teroristech na letištích, hnát stáda sobů za polárním kruhem nebo pomáhat invalidům při překonávání jejich každodenních strastí v bytě, pes si se vším dokáže výborně poradit. Maďarští vědci nám pak k tomu všemu podají odborné vysvětlení, abychom pochopili, jak „nejlepší přítel člověka“, nadaný mimořádnými kognitivními schopnostmi, dosahuje svých úctyhodných výkonů. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (1)

schizmo 

všechny recenze uživatele

Tohle je docela rozporuplný dokument. Na jedné straně ukazuje psa a jeho plemena jako neuvěřitelnou a krásnou skupinu zvířat - tak variabilní, pestrou, se všemi těmi vlastnostmi, které vás jen mohou napadnout. Zkrátka naprosto customizovaný společník pro lidské potřeby, nálady či chtíče. Na druhou stranu, tohle je jen a jen výsledek lidské posedlosti modifikovat vše kolem sebe, zvířata nevyjímaje. Je pak na inteligenci každého člověk, jako moc mu rozum a empatie dovolí zohlednit ne úplně růžovou historii plemenitby a všech těch pokusů a experimentů, které stojí za obrovskou spoustou let šlechtění až po dnešní výsledky tak, jak psy se všemi jejich vlastnostmi známe dnes. Film je ze začátku postaven na docela vratkém a typickém přístupu k tzv. americkému snu - na začátku je lidské ego, následuje spousta práce člověka i psa a teprve pak je ke zvířeti přistupováno ke živému tvoru. Naštěstí však dokument upozorňuje i na spoustu rizik, které s sebou toto odvětví přináší, včetně všemožných genetických zatížení a nemocí (rakovina, hluchota, slepota, dyplazie, atd), které samozřejmě známe i my "koncoví uživatelé" a tyhle nešvary nás budou trápit čím dál více, protože čím déle se exerimentuje a neuváženě přistupuje ke genetickému materiálu, tím více může výsledek podléhat zatížení. V tomto případě už je na každém z nás, jak se k takové problematice staví - přecejen pes je tu odnepaměti a jeho plemena, jak je známe, více či méně, také. Teprve až silný etický movement dnešních dní nás nutí ohlížet se za dlouhou a dramatickou historií lidské pýchy, kterou člověk projektoval do šlechtění (nejen) psích plemen. Nyní, více než kdy dříve, máme možnost postavit se k této problematice s čistou hlavou a rozhodnout se, jakým způsobem se v ní chceme angažovat. ()

Galerie (1)

Reklama

Reklama