Temnota

Místo škatulky horror je třeba doplnit GIALLO. Film, na kterém se podílí trojice Argento-Bava-Soavi prostě nemůže být špatný. Klasický Argentův film se zvrhlým masovým vrahem v černých rukavicích, především ženskými oběťmi, brutálním gore a skvělým hudebním doprovodem ( Simonetti-Morante-Pignatelli = Goblin) v duchu 80.let. Režisér je ve svých filmech doslova posedlý červenou barvou ( Profondo rosso, Suspiria, Inferno, Opera...) - červený telefon na letišti, červené auto, šaty a kromě krve pak červené lakovky na vysokém podpatku, které jsou v jedné ze snových scén použity k orálnímu znásilnění. Většina nejen ženských postav má bílé oblečení, které dobře kontrastuje s černou i náhodnou červenou, zejména pak krví. Černé rukavice, bílý šat, bílá zeď a rudý gejzír krve vytvářející fantastický abstraktní obraz... Oblíbená břitva je brzy nahrazena sekerou, což je zbraň mnohem těžšího kalibru. Ke slovu přijde i nůž - chladné zbraně tedy dominují. Psychoanalytici by si na filmu určitě smlsli, lze ho ale vnímat i jen jako příjemné pátrání po vhrahovi . Směrem k závěru se brutalita stupňuje až ke šťavnatým krvavým orgiím. Krom jiného se divák utvrdí v tom, že Italky jsou opravdu velice krásné! (10.01.2012)

Po shlednutí skoro třech desítek giallo-filmů jsem se vrátil k tomuto kousku a musím jít s hodnocením nahoru. Ve svém žánru je to absolutní špička s perfektní kameru, výtvarnou stránkou, nasvícením, tradičními argentovými vychytávkami, skvělými gore scénami, krásnými nahými ženami a paradní goblinskou hudbou. Jediné, co mi tomto snímku vadí je, lehké uhodnutí vraha, kterého jsem věděl hodinu do předu. PS: Miluju scénu, kdy kamera objíždí celý dům a sleduje dění v domě skrze okna a následně vstoupí s vrahem do domu za hudby ústředního motivu od Goblinů. (30.08.2008)

Argento nesklamal, giallo ako z katalógu. Máme tu záhadu okolo tajomného vraha, dobrú atmosféru umocnenú fantastickou hudbou (typická muzika 80. rokov), ľahké erotično (u talianov normálka) a krvavé mordovačky (bolo ich tu veľa, niektoré celkom brutálne, hlavne s tou sekerou). Identita vraha bola až do poslednej chvíle neznáma čo udržiavalo po celý čas v napätí. Ja som spokojný, giallo síce moc neobľubujem, ale toto sa podarilo. 75/100 (25.09.2014)

Kdybych se běžně holil břitvou, měl bych příště asi problém. Kdybych nerozštípal kalačem tu hromadu dřeva za barákem dneska, měl bych zítra další problém. A kdybych byl ve štábu Daria Argenteho třeba jen best boyem, taky bych se necítil zrovna nejbezpečněji. V tom filmu je totiž víc mrtvol než na hřbitově, vraždí se po každém druhém střihu, až jsem se ke konci začal modlit, aby přežil aspoň kameraman a já to mohl dokoukat. Za mistrovský opus bych Tenebre neoznačil, ale cením si toho, když se ve filmu něco děje. Protože není horšího hodnocení, než slovo nuda. (Challenge Tour 2015, film č.24) (22.04.2015)

Jeden z Argentových nejlepších filmů. Tentokrát konečně naprosto vyvážený jak výtvarně (absolutní špička, hra s červenými předměty je estetická bomba!), tak příběhově (vraždy jakoby neměly žádný smysl a směr, ale poprvé po mnoha Argentových filmech se mi podařilo odhalit brzy vraha), výborné herecké výkony (konečně!), perfektní atmosféra, která z detektivky přechází v typické giallo a ve finále se mění v neskutečnou horrorovou jízdu. Samotný závěr filmu, atmosféra, kamerové scény a gore jatka, která zde Argento rozjede, mne vyloženě dostala. Precizní, nádherné, prostě "argentovské" ... (02.09.2008)