Temnota

Dario Argento - majster hrôzy: hrôzostrašných vrážd a katastrofálne hrozných dialógov a hercov. Tenebre je skoro kompletnou zbierkou majstrových slabín. Od dementných dialógov a ešte horších hercov, cez neschopnosť rozprávať príbeh, mizerný strih až po nevhodnú hudbu (a to Goblin v Suspirii milujem!). Vidieť iba Tenebre myslím si, že Argento je ambíciózny amatér. (28.04.2011)

Giallo, v rámci filmografie Daria Argenta najbližší Deep Red - tzn. krvavé vraždy v podaní širokoúhlej kamery. Celkovo je však Tenebre priemerné dielo, o pol hviezdy slabšie ako spomínaná klasika. Mystérium a atmosféra sú v ňom slabšie a i ona kamera skôr iba sprevádza, než vyzdvihuje. Miera gore sa každou vraždou stupňuje a v závere vyúsťuje do scény, pre ktorú nebanujete ani sekundu, strávenú pri predošlej polo-omáčke. Pre fanúšikov subžánru povinnosť. (09.06.2003)

Jeden z Argentových nejlepších filmů. Tentokrát konečně naprosto vyvážený jak výtvarně (absolutní špička, hra s červenými předměty je estetická bomba!), tak příběhově (vraždy jakoby neměly žádný smysl a směr, ale poprvé po mnoha Argentových filmech se mi podařilo odhalit brzy vraha), výborné herecké výkony (konečně!), perfektní atmosféra, která z detektivky přechází v typické giallo a ve finále se mění v neskutečnou horrorovou jízdu. Samotný závěr filmu, atmosféra, kamerové scény a gore jatka, která zde Argento rozjede, mne vyloženě dostala. Precizní, nádherné, prostě "argentovské" ... (02.09.2008)

Viděl jsem už asi čtyři gialla a mohu tedy erudovaně tvrdit, že Tenebre bylo vynikajícím zástupcem svého žánru se všemi patřičnými ingrediencemi, černými rukavicemi počínaje a vrahem skrytým ve stínu konče. Zabijákova identita se mi sice poodhalila dříve než "překvapivě" vyskočil do záběru se sekerou a šíleným výrazem ve tváři ( a aby nedošlo ke spoileru, mužským rodem nedefinuji pohlaví), nicméně to v případě tohoto vydařeného Argentova majstrštyku byla jediná drobná vada na kráse. Chytlavé bylo totiž všechno ostatní, od příběhu až po odhalená ňadra italských div, zejména Mirella Banti byla přímo božská ! Vrcholem však byl závěr s explozí brutality, která se jen tak nevidí. Povedený filmový zážitek pak dokreslila dokonalá hudba a všudypřítomná kontrastující červeň. Spokojenost téměř maximální. (17.01.2014)

Pokud si zrovna nehraje s barvičkami, neutahuje z feministek nebo neinscenuje některý z mnohých barokně opulentních mordů, provádí Dario paralelně konstrukci i dekonstrukci detektivního příběhu. Nijak komplikovaně, poměrně předvídatelně, přesto až do řeznického finále, s velmi neotřelou ukázkou, jak vymalovat pokoj na červeno, zábavně. 70% (17.03.2013)