Vedlejší účinky

"Deprese je neschopnost tvořit budoucnost." Celých 36 minut jsem znuděně sledoval postavy polykající prášky, v polospánku vstřebával informace o vedlejších účincích a souhlasně přikyvoval při kritice farmaceutické lobby. Jenže pak přišlo jedno kuchnutí a mávnutím kouzelného nože se nudný film změnil ve vynikající podívanou, ve které najednou dávalo smysl i veškeré počáteční tlachání. Zkusím sám sebe ukecat, abych přehlédl nezáživnost úvodní třetiny filmu a dal filmu pět hvězd, ale patrně jsem příliš zásadový na to, aby se mi to podařilo. (11.03.2014)

Soderbergh to je starý známy chameleón, nepredvídateľné zviera čo klame telom a obete zabíja bez sebamenšieho zľutovania. Teritórium v ktorom sa pohybuje dobre pozná, zodpovedne si v ňom zaujíma strategicky výhodnú pozíciu tak, aby po nečakanom omráčení mohol vykonať onen smrteľný výpad. A zážitok je to veru silný. Napriek tomu si myslím že sa nejedná o thriller prvotriedny, ale skôr plnokrvný. Rozjazd sa totiž javí ako prínosne explikačný prológ, ale sála z neho akási celoplošná topornosť, kŕč a dojazd čo by šokantné zistenie na tému prospechárstva je mierne premotivovaný, avšak všetko medzi tým, prešpekulovaná "tichá" adrenalínovka non plus ultra. Má to ten správne prenikavý, temný look, scenár je značne nezhovievavý/dôsledne vypointovaný a réžia neprekvapivo unikátna. Dusno krájateľné, podmaz diegetický a po dlhšej dobe, satira jak remeň. (18.04.2013)

Spoilery - - Soderberghovi z dlouhodobého hlediska moc nevěřím, ale filmu s pověstí majstrštyku, tím spíš s takhle našlapaným obsazením, jsem věřil rád. A spálil jsem se, i když to tak ze začátku nevypadalo. Ono vodění za nos (byť v tu chvíli pro diváka netušené) působilo propracovaně, důkladně a koneckonců i napínavě, protože dlouho není jasné, která řečená informace je důležitá. Jakmile se ale témata začala překrývat příliš a k odhalení point dopomáhaly hlavnímu hrdinovi akcie farmaceutických společností, věděl jsem, že je zle. Navíc se jako člověk, který se ve svojí profesi věnuje psychiatricky nemocným lidem, nemůžu zbavit dojmu, že právě jim Vedlejší účinky prokazují trestuhodnou medvědí službu. A stejně tak mi vadí i finální vyznění Burnsova scénáře, ve kterém to zkrátka a dobře ženské schytávají až nevěrohodně moc. V kombinaci s papírem šustícími dialogy v případě postavy Catherine Zeta-Jones, nešikovně paranoidními zvraty a katarzí, která zoufale nedoléhá, to se Stevenem už definitivně vzdávám. (12.07.2016)

SPOILERY Úvodním Psycho záběrem Soderbergh zdraví Hitchcocka, otce dospělých thrillerů, pro kterého byla hra s divákem rovněž důležitější než přesvědčivost her, které mezi sebou postavy hrají. Úhly kamery jsou nepravděpodobné, ale efektní a významově nosné. Upozorňují na vychýlenou povahu reality, jak ji vnímá Emily (resp. jak si máme myslet, že ji vnímá), situovaná často mimo střed záběru (pokud ovšem mluví sama za sebe, tj. ne ve své roli, střed patří jí). Nevybalancované záběrové kompozice vzbuzují znepokojující tušení, že něco chybí, že stejně jako Jon nevíme všechno. Kdykoli je použit detail, má to své „vyšší“ opodstatnění, které je odhaleno ve druhé polovině filmu. Detailní záběry, některé dialogy i hudba nás navíc navádějí nesprávným směrem, vyvolávají klamné zdání, že půjde o farmaceutický thriller s nebezpečnými léky coby hlavním viníkem (Ablixa je nakonec pouhým MacGuffinem), případně o mysteriózní film-noir (Haiťan, který viděl ducha, přízračný „zvonivý“ hudební motiv, připomínající rolničky z Krásky dne). Jenomže pak přichází první zvrat, mění se vypravěčská perspektiva i dosavadní rozdělení rolí. Teprve druhé zhlédnutí umožňuje ocenit nenucenost, s jakou jsme upozorňováni na to, že Emily svou duševní nepohodu hraje. Hned první její scéna začíná detailem rtů, které si líčí před svým hereckým výstupem. Zrcadla ji následně obklopují během celé první poloviny filmu. Pochyby o tom, kdo je vlastně viníkem a kdo obětí, pochyby, na nichž je založena podstatná část dramatického napětí filmu, přetrvávají ještě po posledním záběru, který funguje jako symbolické uzavření kruhu. Namísto lineárně vystavěného thrilleru s jednoznačně rozškatulkovanými charaktery sledujeme znepokojivě zacyklenou detektivku (k Martinovi se jako bumerang vrací zločin, který sám spáchal) s proměnlivým pachatelem. Vedlejší účinky k bezchybně odvedenému řemeslu přidávají varování před zneužitím lékařských pravomocí (a důvěrných informací obecně) i narážky na finanční krizi. K době svého vzniku film ale především odkazuje skrze zcyničtělou společnost, ve které mají peníze a renomé větší hodnotu než lidský život. Obchodním pojetím mezilidských vztahů se Soderbergh zaobíral již dříve. Zde jej díky žánru dovolujícímu důslednější (bezohlednější, chcete-li) manipulaci s postavami dokázal vytěžit až na dřeň. 90% Zajímavé komentáře: Traffic, Anderton (20.12.2013)

Jeden z dalších filmů, u kterého na začátku myslíte, že víte přesně na čem jste, o pár minut později začnete pochybovat a nakonec zjistíte, že je to všechno úplně jinak. Velice strhující a dá se říct nepředvídatelné drama, které vás chytí a nepustí. Rooney Mara jako zraněné křehké ptáče (anebo ne?) a Jude Law v roli vychytralého psychiatra - to se povedlo. Jen ta Zeta-Jones už je tak trochu za zenitem. Příběh je po dlouhé době originální, domyšlený a hravý, přestože konec je zkrátka..trochu moc. Ale všechno do sebe zapadá jako písmenka do křížovky, takže i ten si vás nakonec získá. Všechno dopadlo jak mělo a já s úlevou můžu říct, že filmu jsem se tedy obávala naprosto zbytečně. Před shlédnutím ale doporučuji nic nečíst, nezjištovat - to je pravděpodobně klíč k lepšímu zážitku. (02.06.2013)