Režie:
Philippe FalardeauScénář:
Philippe FalardeauKamera:
Ronald PlanteHudba:
Martin LéonHrají:
Mohamed Fellag, Sophie Nélisse, Émilien Néron, Brigitte Poupart, Judith Baribeau, Stéphane Demers, Daniel Gadouas, Danielle Proulx, Louis Champagne (více)Obsahy(1)
Bachir Lazhar je alžírský přistěhovalec v Kanadě. Je přijat na základní školu, aby nahradil učitele, který tragicky zemřel. Zatímco si žáci ve třídě vyrovnávají se ztrátou svého učitele, nikdo z nich si neuvědomuje, jak bolestný je život Bachira a ani to, že mu stále hrozí deportace. Film Monsieur Lazhar líčí setkání dvou vzdálených světů a sílu sebevyjádření. (Kryšpín)
(více)Videa (5)
Recenze (37)
Pomyšlení, že by dnes učitel ohnul drzého výrostka přes lavici a seřezal rákoskou, je stejně bizarní jako praní prádla na valše. Současná, podotýkám západní, úzkostlivě korektní společnost nařizuje zacházet s dětmi jak „s radioaktivním odpadem“, čili kantore, ruce pryč. Monsieur Lazhar, charismatický chlapík a zastánce starých metod je názoru, že nějaký ten lepanec či pohlazení ještě nikomu neuškodily. Má na krku imigrační úřad, zvyká si na novou zem i školní pravidla a musí se, stejně jako jeho nová třída vypořádat s těžkým traumatem. Je přesvědčen, že smrt by neměla být ve škole tabu, že je třeba o ní hovořit otevřeně a nepodceňovat závažnost toho, jakým způsobem a jak dlouho děti tragickou událost zpracovávají. Jenže u příslušných autorit nenalézá pochopení. Emocionální stres prý není nemoc, kterou je třeba vyléčit... Toto nenápadné drama, oproštěné od pompézních gest a proslovů, se zabývá subtilní a nevyzývavou formou zvládáním traumatické situace na základní škole v dnešním multikulti světě a poukazuje na důležitost vzájemného respektu mezi pedagogem a žáky. ()
Film se zabývá vážnými tématy (jak se vyrovnat se smrtí blízkých, sebevražda, pocit viny u dětí), ale je to ztvárněno až příliš komorně a nevýrazně. Je tam několik hodně silných scén (soudní řízení s Bachirem nebo scéna, kdy je jedno dítě ve tříde konfrontováno se svými pocity viny kvůli smrti učitelky), ale filmu také chybí výraznější začátek a konec - připadala jsem si, že čtu knížku, kde chybí první a poslední kapitola. ()
Smutná, silná téma, no žiadalo by sa po dramatickej stránke trocha pritvrdiť. Na mňa až príliš odbité a skratkovito vyobrazené. Napríklad postava chlapca sa mi tam, až na pár náznakov, zdala totálne nevyužitá. Uvítal by som aj ešte nejaký ďalší nápad alebo nejakú udalosť, ktorá by dejovej linke dodala lepšiu dramatizáciu a hlavne zvýšila emočnú stránku snímku. V tomto smere toho film veľa neponúkol. Lepší priemer. 65/100 ()
Samovraždou v škole sa už zaoberalo veľa filmov, ale väčšinou sa témy zhostili lepšie ako tento snímok. Režisér sa celú stopáž nerozhodol, či chce zachytiť len atmosféru v triede alebo analyzovať príčiny konania postáv. A tak neustále lavíroval. Práve oná "hybridnosť" podľa mňa spôsobila, že si ma film vôbec nezískal. ()
O mrtvých jen v dobrém. O sebevrazích ne až tak. (A tak je to správně.) --- Panu Lazharovi je především učitelským sborem frekventovaně předhazována odlišná kultura, z níž vzešel a jejímiž specifiky by prý měl třídu krmit a inspirovat. Přitom si už ale ten samý sbor v čele s ředitelkou nechce uvědomit, že panu Lazharovi k inspirování stačí mnohem míň - pouhý neučitelský původ a vhled nezainteresovaného jedince. --- Moc pěkný příběh o překonávání bariér různého druhu; Falardeau zaslouží velkou pochvalu. Mimo jiné i za to stopové množství "mikulášského" humoru a objevení Sophie Nélisse. ()
Galerie (21)
Zajímavosti (1)
- Film vznikol na základe hry Bashir Lazhar Evelyne de la Chenelièrovej, ktorá sa v ňom objavila ako matka Alice. (ambron)
Reklama