Obsahy(1)
Širší veřejnost zná prokurátorku Ludmilu Brožovou-Polednovou z kauzy z roku 1950, v níž poslala na smrt Miladu Horákovou. V následujících letech se ovšem podílela na stovkách dalších politických procesů, v nichž nevinní lidé dostávali vysoké tresty. Jak se mladá žena pocházející se středostavovské prvorepublikové rodiny stala nelítostnou vykonavatelkou zvůle a bezpráví? Jak se vyvíjela její profesní kariéra? Jaké byly okolnosti vyšetřování Ludmily Brožové-Polednové po roce 1989? Odpovědi hledají odborníci i pamětníci, kteří ji znali z doby před rokem 1948, kdy působila jako začínající profesionální herečka: bývalý herec Divadla mladých pionýrů Jiří Ouvín, bývalý bojanovický skaut Pavel Hubačka, historici Petr Zídek, Tomáš Bursík a Aleš Kýr, grafoložka Eva Boháčková nebo soudce Josef Baxa. Přestože se Ludmila Brožová-Polednová ze zdravotních odmítla zúčastnit natáčení tohoto filmu, bylo možné využít jednak archivní záběry, které ji zachycují jakou mladou nadšenou prokurátorku, jednak záběry z doby jejího vyšetřování po roce 1989. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (8)
Zajímavý a komplexní dokument, který nezachycuje jen neznámější proces, kterého se "herečka" Ludmila Brožová-Polednová účastnila. I to vysvětlení přes herectví má své opodstatnění. Didakticky využitelný dokument. ()
Vida, stačí jeden trošku pod povrch si rýpnoucí dokument, a hned je jasněji. Paní doktorka nebyla mládím a nezkušeností popletené děvčátko, byla to pěkná svině. ()
Z cyklu must see. Jsem proti centrálnímu brainwashingu ve školách, ale dokumenty tohoto typu by měly být součástí povinných vysílání na ZŠ, a to s následnou, nenásilnou diskuzí. V té by neměly být meritem věci ani tak různorodé politické názory (nebo snad, chraň Bůh, jeden politický názor považovaný za nadřazený), ale schopnost člověka nechat se obelstít, morálka, totalita, dobro a zlo – nejsou to černobílá ani jednoduchá témata. Dokumenty jako tento jsou varováním před další totalitou, mimo jiné nám říkají, jak a proč se rodí šiřitelé totalitních ideologií a jak se z „obyčejných lidí“ stávají ze dne na den bezskrupulózní vrazi. Nejsou to psychopati, jsou to lidé, kterým vadí nespravedlnost, něco, co je reálně a skutečně špatné. Ve snaze po narovnání špatného ale nemají zábrany, nejsou natolik přemýšliví a empatičtí, aby jim došlo, že zlem dobro na světě nevytvoří. Na začátku totality je vždy „dobrý úmysl“. Jejím propagátorům ale chybí schopnost lidské sounáležitosti, smysl pro míru a intuice. Je zajímavé, že Ludmila Biedermannová (Brožová) pocházela z měšťanských kruhů, protože se slovně i písemně od počátku projevuje jako relativně dost nedostatečně chápající i vyjadřující se osoba (ač používat nespisovné výrazy u soudu nejspíš také patřilo k dobovému bonmotu). Ano, uvěřila komunismu a jeho ideálům, takových bylo – být důvěřivý samo o sobě není chyba. Ale byla to také kariéristka, které bylo jedno, že k vlastní hvězdě stoupala skrze perzekuci nebo dokonce smrt ostatních, živých lidí. Jak svědčí její závěrečné věty pronesené na sklonku života, nebyla schopna zhodnotit rozdíl mezi činem proti zlu a činem proti pravidlům. Překvapující je, že ji její rodina ze střední vrstvy patrně neposkytla žádné vzdělání. Kombinace nedostatku vzdělání a kariérismu se jí nakonec stala osudnou a její život proměnila ve zlo, kterého neumí ani litovat. Je to ovšem lidsky velmi jiný případ než případ Jarmily Taussigové-Potůčkové. Ve školách by mohlo být fajn vysílat dokumenty o obou těchto ženách současně. Ludmila Brožová byla jednoduchá, nebyla to idealistka. Jarmila Taussigová-Potůčková myslela na lidi a pro lidi, jakkoli ji to nakonec dovedlo k tomu, že i ona způsobila smrt mnoha z nich, Ludmila Brožová měla spíše přízemní cíle a asi nikdy nemyslela na ostatní lidi jako na bližní své i bližní ostatních. I proto jí nedělalo problém držet se principu a nepřemýšlet o něm. Jarmila Taussigová-Potůčková vnímala nativně dobré a špatné, což ji nakonec při konfrontaci umožnilo poznat vlastní pochybení. Ludmila Brožová si ovšem nechala velice jednoduše napovídat, co tím dobrým a špatným je, nedokázala to přizpůsobit situaci, a v této iluzi setrvala až do smrti. A v tom je největší nebezpečí také současných, teprve vznikajících totalitních ideologií. ()
Tendenční a povrchní stádu podbízivá materie, vezoucí se na (vděčně mediální, že...) vlně "odsouzení" jedné z okrajových >hvězdiček< bolševických justičních zločinů padesátých let... Navíc film dopouštějící se jen jinou (samozřejmě) moderní manipulativní formou sám mnohého, co na konání tehdejších provinivších se účastníků děje tak kritizuje! . . . A teď nějakou o skutečném praseti a zločiném vykonavateli Aloisi Grebeníčkovi... . . . NE? Aha tak nic, na to jsou naši kvaziinvestigativní soudruzi >veřejnoprávci< zjevně moc velké podělávky, že... . . . Jo, paní Polednová byla hysterická pošahaná popletená hloupá vzorná a vzorová ukázka >selhání osobnosti< jako relikt slouhování(!) režimu doby bolševického bezpráví. A podívejte se, jaké svině ovládly tu "svobodnou"(!) společnost dnešní! Stačí číst denně jedny noviny, natož se dostat nevinně(!) do soukolí "orgánů" dnešního "právního státu", že... A podívejte se, CO, KDO a PROČ tomu všemu DNES slouží! - - - P.S. Tak nějakou o dnešní justici? Práva v Plzni a jejich frekventanti na nejvyšších pozicích státní správy? Všehoschopné "kádry" ovládající policii, státní zastupitelství, soudy i politiku na všech úrovních dnešní společnosti? Nic? Nebo že by něco o staré i mladé čudlárně, hrající si na kulturní >elity< a ochotné za hrst šekelů třeba i >prodat bábu< ? . . . Hm, tak nic, po "Heydrichovi" a jiných obdobných materiích jen >dokumentační< komedie na pokračování... °-[.. - - - - - (Poprvé s úšklebkem sledováno 8.2.2012 na >komediálním prostoru< , hodnocení do třetice šaškárny, komentář zde jako první - 8.2.2012) - - - - - - - - - - Mimo mísu: Ejhle, >novými odborníky< (zjevně náhlými milovníky dokumentární tvorby naší bývalým komoušem dnes řízené "televize veřejné služby") po půlhodině zde (někým jak zvykem dopředu, že...) hodnoceno už v červených, že by igitátor viděl trávu růst? . . . A už na mě zase někdo bonzuje? Jdou po mně noví estébáci? . . . Tak ještě že nám zrušili ten trest smrti! Až teda na nějaký to humanitární bombardování, že, Ferdinande... Šaškárna... ()
Nezdá se vám trest smrti za rozhození pár desítek mandelinek příliš? Brožová-Polednová: "Ne, tak to v té době chodilo". Ani těch 20 let, které nakonec dostal se vám nezdálo moc? Brožová-Polednová: "Vždyť si je stejně neodseděl". Slovy soudce Josefa Baxy o Brožové-Polednové a jí podobných: "Kdyby alespoň řekli - byli jsme taky mladí, dejte si pozor, kdysi jsme dělali věci, na které už dnes nejsme pyšní - tohle kdyby tam alespoň bylo u nich, nikdo by jim možná ani hlavu neutrhl, nikdo by je nezavíral do vězení, kdyby takové pokání alespoň nastalo, ale nenastalo". Zajímavý dokument o jedné z komunistických fanatických reprezentantek hrůzné doby, která se už snad nikdy nevrátí a lidé jako ona skončí po právu na smetišti dějin. ()
Galerie (6)
Photo © Česká televize
Reklama