Divoká stvoření jižních krajin

Absolutně nadchne fantazijním světem Benh Zeitlina, který možná není tak fantazijní, jak všem blízký. Přesně na tom ten film staví, na možná až zbytečném ždímání všech osobních emocí a pocitů, které se berou jako samozřejmost při sledování tohoto filmu. Další film, který přišel a je nad průměrný, ale taky velmi brzy odejde. (21.11.2012)

Posledných desať minút je čarovných. Všetko predtým je len zmes ukričaných, nesúvislých myšlienok v pozadí zdevastovanej komunity a podmanivej atmosféry. Ale to je asi tak všetko. Snaha o vytvorenie nového a detskými očami nepoškvrneného sveta sa tak úplne nezdarila. Pritom ale hlavná hrdinka - roztomilé dievčatko - svojimi myšlienkami dokáže prinútiť k zamysleniu a svojimi skutkami dojať ako sa na správnu detskú hrdinku patrí. Lenže film nie je o detskej hrdinke, aj keď sa nám príbeh snaží nahovoriť opak. Film je o komunite ľudí neschopných žiť v spoločnosti, na ktorú sa pozerajú detské oči a spracúvajú ju detské myšlienky. Je to zmesica buranov, looserov a starcov žijúcich v pustine, a sympatický sú len v poslednom zábere, kde ako hrdinovia vediaci vo co go kráčajú v ústrety budúcnosti. Nestačilo mi to. Jednak preto, lebo tieto epizodické rozprávania založené na pocitoch, bez nejakej ukotvenosti v realite až tak veľmi neobľubujem. Viem čo tým chcel film povedať, ale hádam sa to dá spraviť aj trocha čarovnejšie. Inak je to film, ktorý neurazí, ale ktorý má veľmi ďaleko k tomu aby ma nadchol. Hudba je ale výborná. (31.01.2013)

Tahle stvoření mají jednu úžasnou schopnost - dokonale klamou tělem. Prvních pár minut vypadají, že jsou jen předvídatelným přírůstkem do akademické škatulky "neutěšená podívaná, která bude postupem času ještě mnohem depresívnější". Pak ale začne pršet, soundtrack tklivě znít a kamera kouzlit a jsme úplně někde jinde. Ale právě když si zvyknu na nevšední náladu a prostředí, přijde poslední třetina, která k předchozí hodině vůbec nesedí a každou chvíli jsem u ní jen překvapeně zamrkal, co že se to právě děje. Jižní krajiny ale mají ve svých řadách jednu obrovskou posilu, kouzelnou Quvenzhané Wallis. Tahle roztomilá holčina, kterou nic nepoloží, umí vyvolat soucitně-obdivný úsměv každým svým monologem. Oscarová nominace byla sice nepříjemným hypem, ale je to právě Hushpuppy, která všechny změny ducha vyprávění maže a nechává zapomenout na přehnaně ukřičeného Dwighta Henryho nebo zbytečně očividný ekologický nadplán. Ale ani ona nebo tuze příjemná bezelstnost většiny děje mi nevynahradí finální rozpaky nad klopýtající gradací, rozpačitými emocemi a hlavně nejasným finišem. Vzhledem k tomu, jak upřímně a realisticky se snímek celou dobu tvářil, tenhle konec moc neberu. (18.02.2013)

Prečo mi nikto nepovedal, že je to také parádne drsné postapo v najlepšej tradícii Mad Maxa a Vodného sveta? Primitívne, ale vnútorne funkčné spoločenstvo živorí na zvyškoch civilizácie, z nejasných bájí o tomto vyspelom svete si vytvára nový folklór a mytológiu a v závere musí bojovať s mimozemšťanmi, ktorí sa ho snažia odvliecť zo zdevastovanej Zeme do studeného hi-tech sveta. Úprimne, keď sa zhruba v polovici prenesieme z tej špiny a svrabu do "normálneho" sveta, vydýchol som si ako cestujúci košického autobusu na linke Luník IX - zastávka pred Auparkom. Dievčatku Oscara a režisérovi zmluvu na natočenie Mad Max 5. (24.01.2013)

Nedával jsem tomu filmu moc naděje, ale přece jen jsem v něj vložil důvěru. Ten název zněl zajímavě a já jsem čekal, co se z toho asi vyklube. Docela mě ještě překvapilo, že maličká Quvenzhané Wallis byla za výkon nominována na Oscara. Nevím, jestli si to skutečně zasloužila, i když vzhledem k tomu, že byla nominovaná i Anne Hathaway, u které je sice hezké, že zpívá, ale zase ne až tak dobře, alespoň v případě "Bídníků", asi je to přece jen zasloužená nominace i pro malou dívku. Předvedla zde skutečně těžko uvěřitelný výkon. Místy má člověk pocit, že ani není možné, aby byla tak přirozená. To, jak rozlamovala kraba, jak stála pro bestii, to jsou scény, které se nezapomínají. Neherec Dwight Henry, který si zahrál jejího otce, jí skvěle sekundoval, jeho role navíc vyžadovala několik rovin, a tak útočí snad na všechny emoce. "Divoká stvoření jižních krajin" je navíc film nádherně fantaskní, kde se spojuje drsná realita s nádherným fantasy příběhem, který ale ve skutečnosti fantasticky nevyznívá. To, jak se malá dívenka staví všemu zlému, nejen živlům, ale i otci, který dost snadno vybouchne a není na tom zrovna zdravotně dobře, a také bestiím, ukazuje, jak dokáže být dětství silné a neochvějné. Tenhle film nebude mít masovou návštěvnost, ale pro ty, kteří vyznávají půlnoční projekce v artových kinech, pro ně je to skoro povinnost. Příběh malé Hushpuppy však osloví více lidí. Jen mu dát šanci. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/01/divosi-10-years-divoka-stvoreni-lets.html (05.03.2013)