Pot a krev

" Verím vo fitnes a Ameriku..." Po druhom pokračovaní Transformerov som M.Baya nadobro odpísal. Po filme Skala som netrpezlivo očakával každý jeho film, ale okrem Pearl Harbour ma nepotešil žiadny. No pain, no gain je preto u mňa jeho najlepší film od Skaly. Nebudem tu chváliť Baya osobne, pretože hlavnú zásluhu na výsledku nesie scenárista. Bay tu opäť napchal kopu spomalených záberov (aj keď sa krotil), gýčových farebných obrázkov a zábery amerických vlajok. Bay to síce zrežíroval, ale tak absurdný príbeh troch vymletých kulturistov by bolo umenie posrať. Príbeh napísal sám život a tie najdivokejšie scény sú vraj do bodky pravdivé. Počas sledovania som si viackrát spomenul na bratov Cohenovcov, ktorí sú známy práve týmito drsnými a neuveriteľnými príbehmi plných zvratov. Osobne by som to radšej videl v ich rukách, ale s výsledkom, hlavne príbehom a dialógmi som bol spokojný. Napriek spokojnosti ma už ďalšie Bayove pokračovanie Transformerov nezaujíma. 80%. (07.01.2014)

No jo, jak spojit ironii, odstup, zábavu a šok? Míši se neptejte, on to neví. Problém Pain and Gain se dá shrnout jednou větou: aby film podobného typu fungoval, musí být chytřejší než jeho postavy. A to není. Režisér nemá pražádný odstup, stupňující se demenci všeho a všech omlouvá žánrem černé komedie a naprostou nevyrovnanost tónu oblíbeným alibi, že realita je "stranger than fiction". Jenže v téhle podobě není. Všechno, co je na tomhle příběhu zvláštní a zneklidňující, utavil Bay v upoceném svalnatém guláši, jehož veškerá dynamika spočívá v neustálém pohybu kamery a pitvorných hereckých výkonech, které v sobě nemají střípek integrity (ostatně podobně jako celý scénář). Jak dosáhnout toto, aby všechna ta bolest přinesla i nějaký jiný zisk než povrchní bulvární entertainment? Tak tahle rovnice je nad Bayovy možnosti. (31.07.2013)

Chlapci žijúci posilňovňou a anabolikami sú zväčša jednoduchšieho razenia, to je zrejmá vec. Takže fakt, že tupé nabúšené tupelá sú nabúchanými tupelami, a tak sa celý čas i správajú, sám osebe žiadnu iróniu ani pridanú hodnotu neprináša. Rovnako žiadny humor nevzbudzuje fakt, že si aj primitívnejší ľudia chcú zrealizovať svoj americký sen. Prečo nie? A ako inak si ho majú splniť, než tak, nakoľko siaha ich znížená mozgová kapacita? To nie je irónia, to je fakt. Rovnako je faktom mediálna plejáda kadejakých miss Rumunsko, silikónových krások, penisových poradkýň, podpriemerných zabávačov, či magnátov pornopriemyslu. Ako v Amerike, tak u nás. To, že politická korektnosť sadla i na uvedené typy ľudí je smutnou vizitkou propagandy anti diskriminačnej lobby. V tejto línii film trafil párkrát do čierneho a za to (a za škaredo krásnych psíkov) dávam aj 40%. Inak je to stupídna anabolická pičózia a filmársky je to podpriemer, kvalitatívne maximálne tak na úrovni motivačných videí kadejakých kariérnych guruov. (10.08.2020)

Tak takhle dobře jsem se naposledy pobavil někdy v květnu, když nový popík František přišel s tezí, že i nevěřící se mohou dostat do nebe, čímž torpédoval onu dvoutisíciletou hierarchickou svoloč více, než kdyby v přímém přenosu Noe tývý na plácku před svatým Petrem s mocným funěním prozkoumával pětiletému ministrantovi tlusté střevo. Tasím jen dva dotazy - kdo finančně tyl z prodeje práv na onen příběh (tipuji Kershawa, ani Vám nevím proč)), a kdy se z Johnsona stal herec. ,,Zakoupením" tohoto sqostu nemůžete nic pokadit, přísahám na svou čest švitořivé panny. (02.10.2013)

Absurdní je rozhodně to správné slovo charakterizující tento film. Přesto i v té vší absurditě nepůsobí Pot a krev jako fantasmagorie, je to hollywoodsky "zdeformované", ale vzbuzuje to dojem, že někde skutečně podobný párek vychytralých maníků z posilovny existuje. Film se místy poměrně vleče, 130 minut je určitě přes míru, ale přirozeně vsazené a svou stupiditou až geniálně vtipné momenty dokáže nabídnout v každé fázi. Bay určitě udělal krok správným směrem, jeho smysl pro vizuál se zde neztratil a být zde aspoň o procento více vtipů, mluvil bych o zdařilé konkurenci bratrům Coenům. Paradoxně je to právě pozůstatek snahy držet se reálných událostí (popř. důraz na krimi linii), které filmu zabraňují stát se více nezapomenutelnou ujetostí. Závěrečnou pochvalu věnuju Wahlbergovi, neboť bez jeho přesvědčivého rozčilování se by řada scén byla polovičních. 7/10 (19.09.2013)