Pot a krev

POT A KREV rozhodně není pro každého, ale režisérovi odpůrci by měli zkusit investovat své dvě hodiny času a přehodnotit svůj názor. Autor tohoto komentáře by u jednoho stolu s Michaelem Bayem nejspíš nevydržel a po pěti minutách by vystřelil mozek z hlavy buď sobě, nebo jemu, a to nejlépe bazukou, ale recenzovaný titul považuje za (v pozitivním slova smyslu) jedno z největších letošních překvapení. Proč je poslední "bayovka" trefnou satirou amerického snu, sebeironickou podívanou zesměšňující vlastní "rukopis" a formálně promyšleným dílem rozvádím v Blu-ray recenzi. (16.12.2013)

Cool vizuál ještě jaro nedělá!! Bicáky, tricáky, titěrné plavečky, jdeme na to!! Je přetransformerováno, utrousil zřejmě Michael Bay se svým megalomanským týmem a pustil se na první pohled do skromnějšího projektu. Osobně u mě Bayova do té doby „skvostná“ tvorba přestala existovat právě po prvních Transformerech. Dvojici pokračování jsem doslova protrpěl, a další efektní výbuchy a zpomalovačky mě nutili přidat plyn u ovladače. Pot a krev mělo být odlehčenou kriminální komedií. Není!! Bay nám předkládá tragikomickou gangsterku, kterak si parta kulturistů plní svůj americký sen. Zápletka je mělká jak voda ve studních po červencových vedrech. U těch pitomých blockbusterů ještě leccos odpustíme, tady se ovšem chvíli loví v temnějších (vážnějších) vodách, pak se zase sklouzává k absurdní komedii. Což o to, fungovalo to jinde, proč ne tady? Protože BAY. Je to hlavně o přístupu k látce jako takové. Měl od začátku hloupý příběh a od začátku k němu přistupoval se svým samolibým stylem – všechno pere na maximum, a i když se to příliš nehodí, přidá přesto další rychlostní stupeň. Chybí mu cit balancovat mezi několika žánry, eskaluje absurdní momenty, přepaluje už přepálené. Nedokážu si představit, co by režisér udělal třeba s takovými komornějšími kousky jako Město, Drive nebo Nelítostný souboj, které se stylové akce nebály? Je třeba rozlišovat styl a přeplácanost. Bayův běžný záběr začíná projetím nějakého úzkého otvoru, efektní zpomalovačkou, obtočením se po místnosti, aby se pak mohl dostat k postavě, která to zanedlouho schytá. I pitomá diskotéka je o tom, že by člověk hned chtěl naklusat k jedné z tyčí se striptérkou a doufat, že mu bodyguard dovolí dopít aspoň jednu matonku. Prostě všeho je nějak nezdravě moc. Před kamerou navíc pobíhají vesměs duševně vyšinutí idioti, kteří na jednu slušnou hlášku vytrousí čtyři laciné vtípky z Kameňákova. Ve výsledku spokojený nejsem. A nebyla ani ta hrstka lidí, která se mnou seděla v kině. Po těch třech robotích fantasmagoriích je to asi krok dopředu, jen zdaleka nechytne každého!! (11.08.2013)

Michal Bay is back! Úplně jsem zapomněl že Bay dokáže točit něco jiného než blbé roboty z vesmíru a že se jedná o akčního režiséra, který se uvedl skvělým debutem Mizerové. Pain and Gain je přesně tímhle typem filmu, který je hodně ovšem ještě mnohem více ulítlý. Neskutečná porce akční zábavy, které dominuje hlavně Wahlberg a zdatně mu sekunduje čím dál lépe hrající Johnson. Kadence blbosti po celou první hodinu nebere konce. Škoda závěrečné honičky po Bahamách, která již v mých očích představuje spíše nastavovanou kaši. Vzhledem k tomu jak to s našimi hlavními hrdiny dopadne bohužel nemůžeme doufat v druhý díl. (27.08.2013)

Tak takhle dobře jsem se naposledy pobavil někdy v květnu, když nový popík František přišel s tezí, že i nevěřící se mohou dostat do nebe, čímž torpédoval onu dvoutisíciletou hierarchickou svoloč více, než kdyby v přímém přenosu Noe tývý na plácku před svatým Petrem s mocným funěním prozkoumával pětiletému ministrantovi tlusté střevo. Tasím jen dva dotazy - kdo finančně tyl z prodeje práv na onen příběh (tipuji Kershawa, ani Vám nevím proč)), a kdy se z Johnsona stal herec. ,,Zakoupením" tohoto sqostu nemůžete nic pokadit, přísahám na svou čest švitořivé panny. (02.10.2013)

Člověk by až nevěřil tomu vysokýmu stupni vypatlanosti činkobláznů, ale potom co jsem zažil na koupáku ve Źlutých lázní nepochybuju. Tam přišli tři činkoblbci, nalili si na ty svoje boule nějakej olej, jedne si dokonce z obyčejných červených plavek udělal tanga, a šli....jenže nešli do vody, ani ke stánku, ani za sportíkem, ale balit osamělý holky na dece. Hned u první samozřejmě těžká nechytačka a holčíčí ležerní gesto ruku "dej si odchod k čince" by pro mně znamanela potupný odchod ze scény. Ne tak pro činkaře, šli hned k tý vedlejší !!!!! To už bylo k smíchu, jede tam dokonce zatnul boule :) jenže i tady jim byl doporučen návrat k čince. Činkaři to obešli snad všechno a samozřejěm těžko by nějaká samička přijala takový blbce, který už kupa jiných samiček vyhodila, to už přece z principu nejde, ale říkejte to lidem co maj v hlavě místo mozku činku, že ano. Dva to vzdali a ten s těma plavkama co měl v zadku jako tanga, běžel k poslední neoslovený a volný. Ta se s nim chvíli bavila, následně činakř běžel do půjčovny pro lehátko, to jí přines, milounká slečna si na něj lehla, poté činkař běžel pro nějakej míchanej nápoj, který podal slečně a pak celej nateěšnej běžel pro svou deku, kterou si dal k jejímu lehátku, lehnul si k ní jak nějakej pes a teď přijde vrchilnej kousek ze strany slečny, vyndala si časák, otočila se od činkaře a začala si číst....no to bylo fakt maximální. To jsem si vzpomněl když jsem viděl hlavní hrdiny Míšova bijáku a sledoval jejich vypatlanost. Film je to dobrej, nenudí, má spousty zábavných a drsných momentů. Líbila se mě koncepce namířená na známej "americkej sen". Mark nabušenej jak za straých dobrých časů Marky Marka i pohled na spoďárky Calvin Klein nám dopřál, Dwayne nevadil jen jsem měl občas pocit, že je všechno děsně vyšponovaný. (23.08.2013)