Hon

Poklidná severská zima, pětiletá femme fatale, a já, nic netušící o ději, či čemkoliv jiném, sedící zařezaný do sedačky brněnského Artu, s vědomím, že za půl roku bych se měl stát učitelem taky. Žánrové čisté tak moc, až mě napadají slova o klouzání po povrchu, a přitom se to zařezává pod kůži, jako máloco za poslední dobu. Dlouho jsem neměl takhle sevřené hrdlo. (11.02.2013)

Na filmy s Madsem Mikkelsenem se chodí vlhnout. Někdy je to i příjemné překvapení z jiného hlediska. A takovým je i Hon, příběh o tom, jak nám ty dětičky rostou poněkud přes hlavu. A není to problém jen zásadně demokratických USA, ale ve stejném průseru je i jinak pokroková Skandinávie. Sice to začalo jako malý film o mužské emancipaci, ale pěkně se to zlomilo do apelu na stádní omezenost. (14.08.2013)

,,…ALE VŽDY SE PŘEDPOKLÁDÁ, ŽE DĚTI MLUVÍ PRAVDU.“...... /// Až absurdní sled událostí na téma – JAK ZLIKVIDOVAT ČLOVĚKA. Někdo nemá rád válečný filmy. Já zas moc nemusím tyhle kousky, který věrohodně ukazujou, že největší a nejkrutější zvíře je člověk. Ten příběh je totiž realistickej a hnusnej. One man show v brutálním dramatu, který vám zvedne tlak i adrenalin. Filmařina? Nevím. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, že k likvidaci hajzla vod naproti nepotřebuju Ukrajince, ale školku. 2.) Thx za titule ,,ACIN“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (27.06.2013)

Pure žánrová záležitost se všemi pro (skvělá práce s herci, výtečná atmosféra, přístupnost v nejlepším slova smyslu) i proti (lehká manipulativnost a vypočítavost, celkem pozvolná expozice). Vinterberg ještě vycizeloval režijní přístup ze Submarina a řadí se definitivně k nejlepším tvůrcům mainstreamového dramatu, kteří umí jednoduchost prodat bez urážlivé banality. Druhé shlédnutí mě jen utvrdilo v tom, jak dobrou práci dánský filmař odvedl - to schéma, na které tu mnozí poukazují, i značná archetypálnost hrdinovy životní situace (vyobcován z polis za hřích, který nespáchal) se funkčně odráží ve struktuře filmu i opakovaných motivech "kolektivního rituálu" (cyklický rámec roku / iniciační oslava v podobě honu / Štědrý večer na malé vsi). Hon tak odkazuje spíš k něčemu, co je v lidském společenství univerzální a přetrvává navzdory konkrétní epoše (nevidím v tom žádnou snahu vytvářet umělé problémy, "sever" má ve vztahu k dětem dlouhodobě spoustu chimér, které jen posiluje zdánlivě kompaktní morálka komunity). Těžko tady nespatřovat vazbu na stěžejní dogmatická témata - jen se úplně proměnilo vidění. Vinterberg nejde v úmyslném obnažování schémat tak daleko jako Trier, jeho dva poslední filmy jsou především hledání decentní výpovědi a nacházení překvapivě silných postav. Lucas je uhrančivá postava s vnitřním vývojem od štvané zvěře k morálnímu mementu, které se hrdě staví na oči. A herecký výkon Anniky Wedderkopp je svojí intenzitou a detailností malý zázrak. Hon je prostě dánské drama v kostce - přiznaně schematické, přitom v klíčových chvílích nemluvné, reflektující "až příliš semknutou a řádnou komunitu" a její skryté démony. To, že jste jakoby o tah před režisérem paradoxně nevadí - jde o sílu realizace, ne o moment překvapení (letos mě napadá v této souvislosti skvělá Petzoldova Barbara postavená na stejném principu). A ta síla je v mých očích stále ohromující. (07.07.2012)

Vinterberg si důmyslně pohrává s rytmizací scén, s postupným stupňováním napětí a i násilí vrcholící scénou v kostele. Zároveň považuji za zcela přiznanou tvůrcovu typizaci většiny postav, kdy je prezentuje jako mentální modely vzniklé naplněním určítých schémat (nevinně se mstící holčička, spravedlivá učitelka odhodlaná vyšetřit údajný zločin, psycholog navádějící k očekávané odpovědi, ochranářští rodiče atp.), což v kombinaci s plastičností Lukasovy postavy a příběhu zasazeného do "izolované" komunity, kde se každý zná s každým, vytváří dojem marného boje "sám proti všem", který není možné vyhrát. To spolu s vševědoucí narací (divák zná pravdu a cítí intenzivní nespravedlnost, nesmyslnost a mylně motivovanou násilnost počínání téměř všech zúčastněných) vytváří vpravdě nepříjemný, ale velmi silný filmový zážitek. (11.05.2015)