Trauma

Slusny Argentuv prumer, na kterem je ale jiz pomerne citelne, ze se narozdil od vetsiny jeho ranne tvorby jednalo o americkou produkci. Typicky priklad - Argento chtel soundtrack od Goblins (bez kterych by napr. jeho masterpiece Suspiria byl polovicni), ale amici jsou prilis vymekli, takze to zamitli. Odrizlych krku je zde ale nastesti stale dostatek. Rumunsky obradni ritual ocividne velmi silne citoval Sam Raimi v nedavnem Drag Me To Hell. 5/10 (10.11.2010)

Vyústění filmu je podáno celkem nezáživně, což je docela škoda. Příběh pak vyznívá strašně utahaně a není zde ani nijak zásadní překvapení, protože logika celého příběhu prostě kulhá. Hlavní postava muže, který všechno vyšetřuje, není příliš příjemná a svým pojetím a osobní mi spíše vadila. „Trauma“ má přesto některé prvky, kterými dovede zaujmout a díky kterým se nejedná o podprůměrný film. (20.06.2015)

Hned při úvodních titulcích Traumi, ve kterých jsem spatřil jméno Toma Saviniho (efekty), jsem si říkal, že tohle bude pořádně krvavé giallo. Bohužel, tomu tak není, američtí producenti asi svázali Argentovi ruce(aspoň, že nechali vraždícímu maniaku velice originální náčiní:-)). Příběh Traumi pak sleduje mladý pár, který se snaží zjistit identitu vražedného monstra, které zabilo hrdinčiny rodiče. Začátek filmu se díky tomu rozjede velice dobře, bohužel scénáristická vata nastoupí moc brzy a děj začně nudit. Ještě že Argento film prokládá svými tradičními vychytávkami a divák, tak může přimhouřit oči nad příšerně hrajícím ústředním duem. Menším zklamání pro mě byla hudba. Kde smarjá Argento nechal Gobliny? Nebo v tom mají producenti také prsty? No nic....ale abych už jen nehanil, tak poslední třetina filmu nabírá na obrátkách, které stvrzuje finále se skvělou pointou nakonec. Argento prostě giallo umí. (10.03.2009)

Jako takovej hororovej thriller to rozhodně špatný neni, příběh více méně slušnej, i když moc typicky vyřešenej, pěkná atmosféra, ale co se proboha stalo s Argentovým rukopisem na tomhle filmu? Hudba naprosto netypicky nevýrazná, gore efekty prakticky žádný kvůli cenzuroidním náhledům a vražd velice pomálu, nebýt Argentova malýho gorevzchopení na konci, opět skvělý kamery a mladičký Asie Argento, tak bych snad ani nepoznal, že to je od něj. Na Argenta a jeho tvorbu hodně průměrný, hlavně co se týká na něj netypickýho stylu natočení, ale jinak to špatnej horor neni a vrahova strunová zbraň na uřezávání hlav je fakt parádní nářadíčko. 3,5* (17.05.2008)

Po Dvou ďábelských očích již druhý Argentův americký film dopadl opět překvapivě celkem dobře. Příjemné obsazení a jakš takš celistvý příběh dělají z tohohle díla jedno z těch lepších argentovek. Tvůrci si samozřejmě mohli odpustit pár věcí (např. mluvící hlavy, které vypadají trochu komicky), ale myslím, že je to snesitelné. V neposlední řadě stojí za zmínění zajímavá a výrazná hudba Pina Donaggia, která jako by vypadla z hororových 70. let. Myslím, že tři hvězdy budou pro Trauma odpovídající. (20.07.2011)