Reklama

Reklama

Ingres

(TV film)
  • Francie Ingres' Violin
Francie, 2006, 53 min

Obsahy(1)

Sám sebe považoval především za malíře historických výjevů, za jeho nejvýznamnější odkaz však dnes jsou považovány především portréty. Jeho schopnost sloučit dva protipóly, tradicionalismus a novátorství, dávala a dává francouzskému malířství neustálé podněty. Jean A.D.Ingres (1780-1867) jako ctitel Raffaelův a vyznavač ideální krásy v umění, ale i jako dokonalý pozorovatel skutečnosti povýšil kresbu na prvořadý prostředek k uměleckému uchopení světa. Kresba se stala kostrou v jeho díle, a ačkoli byl i výborný kolorista, o barvě rád mluvil jako o zanedbatelné ozdobě,a jako učitel tedy vštěpoval žákům především kresbu. Patřil ke generaci, jejíž tvůrčí rozpětí i životní ambice se pohybovaly v širokém rozpětí mezi klasicismem a romantismem. Se svým učitelem Jacquesem-Louisem Davidem sdílel obdiv k antice a snahu o racionální řád a harmonii ale vzory pro svou tvorbu hledal - v souladu s tehdy novým cítěním v přírodě. Většinou maloval portréty, historická a mytologická témata. Portrétoval mnoho svých vynikajících současníků, jako Cherubiniho, Paganiniho, Gounoda, Napoleona I. či Liszta a v charakteristických typech zobrazil tehdejší francouzskou společnost. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (1)

bohemia_regent 

všechny recenze uživatele

Nápad jít na Ingresa-výtvarníka přes Ingresa-hudebníka a hudbymilovníka se ukázal být šťastný. Zprzněná výslovnost jeho příjmení (stejně jako Cherubiniho) v českém komentáři, která nás jako leitmotiv provází celým filmem, není naštěstí předmětem jeho hodnocení, ale i tak si nemůžu odpustit údiv nad polovzdělaností (ne ve smyslu neznalosti jazyka, ale v neschopnosti umět si někde najít pravidla jeho výslovnosti), šlendriánstvím ("... no a co má být, my máme diváky ČT2 na háku..."), ignoranstvím ("... že to ti Francouzi v původním znění vyslovují „Engr“?, no a co má být, nám se líbí „Ángr“..."), hluchotou... či co je hlavním důvodem (pod)úrovně práce diletantů v České televizi, která má přitom zákonem výslovně danou povinnost přispívat ke vzdělanosti. Ještě že se dá vzdělávat i jinde a jinak... -------- V titulcích filmu uvedeno: originální název Le violon d’Ingres; režie Cécile Favier; rok výroby 2005. ()

Galerie (3)

Reklama

Reklama