Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Orfeus v podsvětí byl „poslední kartou“, kterou vytáhl plně koncesovaný ředitel divadla Bouffes-Parisiens Jacques Offenbach, aby splatil dluhy, které ve vedení divadla narostly. Za pakatel prodal právo na vytištění celovečerní novinky nakladateli Heugelovi. Později od něj ještě obdržel nové piano. Přípravy k premiéře také nebyly snadné – cenzura požadovala úpravy, aby se některé situace nedotkly císařského veličenstva Napoleona III., anonym hrozil skandálem, hlavní představitelka při generálce žádala tygří přikrývku, aby se dostala do patřičné nálady a Jacques F. Halévy odmítl být na plakátech s Hectorem Crémieuxem jako spoluautor libreta, protože právě povýšil na šéfa v nově zřízeném ministerstvu pro Alžír. Nicméně 21. října 1858 slavný večer nastal. Přestože obecenstvo přijalo toto vyzrálé Offenbachovo dílo, hýřící vtipem, satirou a gejzírem nápadů, spontánně, rozpoutala se dravá polemika kritiků a hudebních teoretiků, protože skladatel s libretisty zesměšňovali do té doby tabuizované mýty – o nesmrtelném Orfeovi (hraje Josef Čáp, zpívá Zdeněk Švehla) a Euridice (Jana Jonášová). Snad právě tato „bitva“ přiměla Offenbacha ke zkrácení díla, ještě více vyostřila jeho vtip a hlavně – plnila divadelní pokladnu. 9. května následujícího roku už slavil Orfeus dvousté provedení. Korunu tomu nasadilo představení v dubnu 1860 v pařížském Théâtre Italien, při němž se jeho veličenstvo tak bavilo, že druhý den autoři od něj obdrželi vřelý dík za „oslnivý večer“ a císařovu bronzovou bustu. (Česká televize)

(více)

Recenze (6)

otík 

všechny recenze uživatele

Ze známých top operet pro mně asi ta nejslabší. Chybí mi pořádný sympatický hrdina, vybírat si mezi starým bohem a vládcem podsvětí je holt o ničem. Dále chybí pořádný motiv, jediné známé je kankán, který je sice fajn a zazní dvakrát, ale to je na pořádnou operetu málo. Sice výpravou je to naopak jedna z těch bohatších operet, ale to není to základní, na co se divák těší. Základní je hudba, a ta je tady pro mně osobně slabá. ()

harycek 

všechny recenze uživatele

Nádherně zpracovaná opereta jako televizní inscenace , která mě utkvěla v paměti a ještě tam stále je!! ()

Reklama

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Burleskní opera? Ona je to sice opéra bouffe, parodie na Glucka a zároveň první Offenbachovo dílo považováno za první celovečerní operetu vůbec (1858), ale budiž. Odměnou je skutečnost, že je to točené na barvu a největší humor padá na Bekova ramena. Závěrečný kankán pak patří mezi největší odvaz, jaký normalizační ČST zažila. Těžko si vybírat, ale snad raději tuto televizní srandu, než aktualizované Cabanovo ND pojetí, kde se příběh přesunul do Evropského parlamentu... A místo klasického kankánu nabídl stejný tanec v pánské verzi. ()

MrKrahujec 

všechny recenze uživatele

Tohle by asi vážně málokdo čekal, ale tahle prastarost je doopravdy legrační! I když jde o záznam divadelního představení z Karlínského hudebního divadla, nepostrádá situační komiku, která z něj činí celkem zdařilou parodii na antické báje. Pomineme-li písničky, které jsou notoricky známou klasikou, zbude nám komedie, jakých opravdu není tak moc. Vlastně ani nevím, byla li vůbec někdy parodie na antiku natočená. A pozorovat, jak se Josef Bek v roli Jupitera promění v mouchu pouhou změnou kostýmu je skutečně k uválení! ()

Galerie (5)

Reklama

Reklama