Ona

Poselství, které vyznívá téměř po celou dobu z Her je zcela jasné, ale já dlouho neviděla sci-fi žánr, který by mě tak chytnul za srdce a zadřel se mně pod kůži. Tu komedii bych asi vynechala, protože já jsem byla celou dobu spíš strašně smutná a byly momenty, kdy jsem byla vnitřně rozervaná víc než Theodor. Velmi inteligentní sonda týkající se našich životů a jak už tady píše uživatelka Daji, každý má možnost si pro sebe něco odnést a tak i já si odnáším................ (20.01.2014)

Ahoj, já jsem Spike a vygeneruju film přímo pro tebe! No to je super, to jsem zvědavej, jak se ti to povede. Tak nejprv, jakej žánr bys preferoval? Hele, docela bych si dal nějaký scífko. Ale inteligentní, žádnou rubanici s robotama nebo tak něco. Špetku společenský satiry a tak ... Oukej, píšu si. A co romantika? Vtip? Může bejt? Jako jo, může, ale jen tak lehce. Aby to bylo spíš trochu smutný a melancholický, než vyloženě sladkobolný, chápeš? A humoru jen trochu na oživení. Jasný, nebudem to teda přehánět. A co herec pro hlavní roli? Máš nějaký zvláštní požadavky? Co třeba někdo hodně uznávanej, ale zároveň ne moc profláklej? Třeba Philip Seymour Hoffman? Tyjo sorry, ten teď zrovna umřel. Joaquin Phoenix může bejt? Jo, pohoda. A v jakým období chceš, aby se to odehrávalo? V trochu pozměněný současnosti, nebo daleký postapo... Kdyby to šlo, tak nějaká nepříliš vzdálená budoucnost. Aby to bylo hodně podobný dnešku, ale byly tam zároveň i nějaký odlišný, nápaditý detaily. To by se mi líbilo. Abych si dokázal představit, že to tak za pár let opravdu bude. A neměl z toho úplně dobrej pocit. Takže vyznění spíš depresivní? No ... to zas ne. Hlavně teda žádnej lacinej happy end, ale do nějaký těžký depky to taky překlápět nemusíš. Jdi radši střední cestou. Ať to neni úplně radostný, ale nech postavám i špetku naděje. Tak jo, myslim že už to mám. Bude se to jmenovat "Her". Bav se. (19.01.2014)

Tak zvláštně jiné sci-fi, že chvílemi člověk uvěří jeho mimikrám, a to že vlastně sleduje romantický film. Naprosto originální vizionářskou romanci! Spike Jonze natočil další prazvláštní - a zároveň geniální snímek. Poprvé si ovšem musel vystačit sám i jako scénárista, neboť tentokrát už netočil podle scénáře Charlie Kaufmana (nepočítám-li tedy pohádku Max a maxipříšerky), ale podle svého. A jeho scénář není tak postmoderně strukturovaný jako ty Kaufmanovy, děj je v podstatě lineární, zajímavé jsou až ony mimikry, které vytváří dokonalou iluzi romantického filmu. Je to vlastně zvláštně podvratný přístup, kdy je divák obelstěn opravdu skvěle zvolenou (nádhernou) hudbou, snovým nádechem a záměrným umělým nánosem nostalgie a melancholie, s nímž mu před očima začne ožívat opravdu hodně bizarní partnerský vztah. Výchozí premisou je jedno ze silných témat současné západní civilizace, tedy samota, singles uprostřed městského davu, neschopnost dnešního příslušníka na naprostém individualismu založené společnosti navazovat a udržet si vztah, na což je opravdu překvapivě naroubována reflexe hrozby prolínání skutečných a virtuálních realit. Spike Jonze překvapivě dobře vystihl nepopiratelný fenomén naší společnosti - posedlost křemíkovým světem, a vytvořil dvě složité postavy se skutečnými pocity, paradoxní vztah člověka a AI, umělé inteligence. O co víc se dnes může jevit otázka ,,Může se člověk zamilovat do svého operačního systému?" úsměvná, o to reálnější může být v momentě, kdy někdo tak sofistikovaný OS napíše. Kdo by si byl před pár lety pomyslel, jak změní svět a mezilidskou interakci takový nesmysl jako Facebook! O technologiích spojujících lidi doslova na celém světě víme mnohé, samozřejmě i to, že tyto technologie zároveň také izolují člověka od člověka, ochuzují o skutečný lidský kontakt. Vraťme se ale k žánrovému vymezení - Spike Jonze jakoby chtěl podat důkaz, jak funguje skutečná filmová romantika. A tak natočil jeden z nejlepších romantických filmů, který jsem kdy viděl, právě ve své jinakosti a podvratné interní odlišnosti... (28.03.2014)

Joaquin Phoenix... Filmy s ním bývají divný a on sám buď úspěšně mate, nebo je ještě divnější. Vlastně nechápu proč na něj dívám ani jestli ho mám vůbec rád. Spike Jonze je další podivín, takže se nemám nad HER čemu divit. Ale tenhle film ve mně vyvolal samé nepříjemné pocity. Láska je to nejkrásnější co znám, ten největší pocit. A rozchody dělají život 100x složitějším, ale i zajímavějším. Tak co mám říkat na to, když se opuštěný chlápek zamiluje s operačním systémem v budoucnosti kde je to běžné? Málokdy si dojem z filmu beru osobně, tady se stalo. Možná mi unikla ta základní myšlenka či metafora, ale to nic nemění - vyložil jsem si to po svém a doteď se cítím nesvůj. Vím, divná výtka. (31.01.2014)