Pták s křišťálovým peřím: Přízrak teroru

Velmi povedeny Argentuv vstup na filmovou scenu. Uz od sameho zacatku mel jasno v tom, co ho fascinuje a ceho se bude drzet celou karieru - brutalni vrazdeni peknych zen. Jeste zde v podstate vubec nebrousi do sve osudove sfery hororu, brutalita jeste neni buhvijak vyhrocena i vizualni briliance jeho pozdejsich del jeste neprosvita tolik na povrch. O to vic se ale mohl soustredit na pribeh a rozvijeni chytlave zapletky, italske interiery i exteriery opet nezklamaly a v podstate uz zde zacal pokladat zakladni stavebni kameny zanru Giallo. Nemluve o tom, ze nez si nechal Argento dopovat sve filmy nekompromisni hudbou Goblins, neskladal pro nej nikdo mensi, nez Ennio Morricone a vysledek neni vubec spatny. 7/10 (28.10.2010)

Tenhle Argentův první kousek je z jedné strany dobrý i ne moc dobrý. Ne moc dobrý je v případě, jestli jste viděli jeho další kousky, které jen lépe rozvádí klasickou linii těchto argentovských giallo filmů, protože v těchto pozdějších filmech to co předvádí tady dokázal vypilovat k lepšímu. Na druhou stranu je dobrý v tom, že již tato jeho prvotina obsahuje základní poznávací prvky Argentovek, jako např. netypické záběry, úhly a pohledy kamer, specifické záběry na ruce apod., což je v každém případě potěšující. Giallo zrovna nepatří k mým oblíbeným sub/žánrům i když je na druhou stranu fakt, že jsem se k němu dostal a "vzal ho na milost" hlavně díky právě Argentovi a tak i proto, že se zde mistr teprve projevoval a ohmatával si terén, tento film není zase nějak extra moc výjimečný. Ale vyloženě špatný taky ne. Milci gialla se na to asi budou dívat trošku jinak. (05.11.2011)

Začínající Argento, klasické giallo. Film je perfektně technicky proveden, zejména kamera a některé záběry jsou pro Argenta typické - a úžasné. Celkový scénář, děj filmu, herecké výkony, zápletka jsou však na nevýrazné úrovni. Gore se nekonají, což by ani nevadilo. Ale ty ploché herecké výkony jaksi způsobují, že se divák nemá ani o koho bát nebo něčeho obávat. Napětí nula. Spíš taková nevýrazná kriminálka, ale technicky perfektně provedená. (12.07.2008)

Klasický rukavicový Argento. A je to opravdu povedené giallo, vůbec není poznat že je to debut tohoto italského klasika. Scénář je výtečný, založený na jediném, zdánlivě nepodstatném detailu a Storariho kamera je luxusní. Paradoxně se nemůžu ubránit dojmu, že Morriconeho hudba je tentokrát nejslabší složkou filmu. Každopádně, co do atmosféry děsu a strachu byla mnohem lepší Suspiria. (30.01.2011)

No na dobu vzniku fakt výkon, režisérsky uhnetené s neuveriteľnou istotou (vo svojich najlepších výkonoch potom dokázal ísť Argento ešte ďalej). Záleží na divákovi, či sa na to bude dívať ako na krimi (ťažko pohorí) alebo dovolí, aby ho pohltila atmosféra. Dávam 4*, pretože nebolo kedy sa rozhodovať či dovolím alebo nie, samo ma to pohltilo. Definícia gialla vravia odborníci? Natočená vo veršoch, dovolím si podotknúť. O čo menej sa sedelo nad scenárom, o to viac cítiť koľko pozornosti bolo sústredenej na jednotlivé scény, farby, hudobný doprovod a aby to všetko súznelo. A súZNEJE to že až. (15.03.2010)