Pták s křišťálovým peřím: Přízrak teroru

Argentuv vstup na pudu horroru byl razantni a naproso drtivy. The Bird with the Crystal Plumage otevrel giallu zaslibena sedmdesata leta a svym uspechem jasne vytycil Argentovo dalsi pusobeni. Pribeh sam je klasicky, splnuje prakticky vsechny "podminky" ktere by spravne giallo melo plnit. Uchvatna je predevsim vizualni stranka, jeste nedosahuje kvalit mistrovych nejlepsich kusu, ale hodne se jim priblizuje. Rozhodne absolutni nutnost pro fanousky tohoto opomijeneho subzanru. (07.06.2005)

Giallo thrillery sú o obrazovej kompozícii, dôkladnom výbere a dotvorení špecifických lokalít a hlavne o atmosfére, pre ktorú sú ostatne ony dva aspekty základným stavebným kameňom. Pointa býva uz v dnešných časoch nevzrušivá a niekedy až naivná. Táto Argentovka taktiež v závere nešokuje, no vo výprave a kamere je bezkonkurenčne na špici - pre Argenta sú farby interiérov akoby ďalšími postavami filmu. Krásne "screaming queens", bizarná rolička Maria Adorfa čoby outsiderského umelca - magora živiaceho sa mačacím mäsom; a iná nezabudnuteľná postava odpudivého nájomného vraha v žltej bunde, ktorý vás bude prenásledovať v snoch. Jeho scéna na parkovisku autobusov, hypnoticky a znepokojivo zostrihaná, je najnapínavejšia z filmu. Pre mňa určite lepšie giallo než Argentova iná slávna pecka Deep Red. (26.07.2010)

Začínající Argento, klasické giallo. Film je perfektně technicky proveden, zejména kamera a některé záběry jsou pro Argenta typické - a úžasné. Celkový scénář, děj filmu, herecké výkony, zápletka jsou však na nevýrazné úrovni. Gore se nekonají, což by ani nevadilo. Ale ty ploché herecké výkony jaksi způsobují, že se divák nemá ani o koho bát nebo něčeho obávat. Napětí nula. Spíš taková nevýrazná kriminálka, ale technicky perfektně provedená. (12.07.2008)

Čtvrtej film z výzvy od uživatele G04T. Nemůžu si pomoct, ale tahle Argento(va) prvotina se mi líbila mnohem víc než ( podle mě přeceňovaný ) Deep Red. Možná je to i tím, že od Deep Red jsem podle zdejšího hodnocení a komentářů čekal daleko víc. Naopak od téhle prvotiny jsem si toho až tak moc nesliboval ale ve výsledku jsem nad míru spokojen. Herci jsou sice průměrní, ale děj je napínavej a nenudí. Pod hudbou je podepsaný E. Morricone což hovoří samo za sebe. Vada na kráse jsou tady vraždy. Bez gore, málo krve a většinou mimo záběr. I tak se mi to ale fakt páčilo. Poslední věta před konečnýma titulkama " A to říkali, jeď do Itálie, tam se nic neděje " mi navodila úsměv na tváři. Spokojenost. Silný 4 hvězdy. (02.06.2020)

Černý latex, nože na červené podušce, vraždění krásných žen, krev, přitažlivost hororu v ději detektivky, neskutečně mrazivé pohledy obětí do kamer. Jakože prvotní milník gialla se mi Crystal Plumage Bird líbil, ale musel jsem neustále překusovat nějaký nesmysly, jakože třeba hlavní hrdina neumí rozbít sklo a vlastně tam celou dobu jenom tak chodí a plytce vyšetřuje a kdyby jim vrah furt netelefonoval, tak na něj ani nepřijdou. A při scéně, kdy ho nějakej henchmen ve žlutý bundě nahání po městě, v jehož davu neskutečně dementně zmizí, jsem se hypertlemil. 3,5* (17.06.2012)