Holy Motors

Mám pochopení pro rozporuplné hodnocení Caraxova filmu, jelikož tohle není dílko, které bych promítnul v sobotu večer svým rodičům. Holy Motors je určen divákům, kteří nemají problém s tím, vítězí-li forma nad obsahem, divákům, kteří rádi přistoupí na režisérovu hru a budou pátrat po důvodech a smyslu jeho obrazů. Pro mě je snímek poctou herectví jako takovému a zároveň pocta samotnému lidskému bytí, kde všichni hrajeme své role v neustále se opakujícím cyklu dne, života, životů, role, jež jsou řízeny pomyslnými božími motory. "Kamery se staly tak malými, že nejsou vidět." (16.12.2012)

K obsahu Holy Motors si dopredu nepotrebujete nič zisťovsť. Aby ste sa však vyhli nejakému väčšiemu šoku, je dobré vedieť, na koho tvorbu sa chystáte a že na vás nečaká žiadny bežný filmový zážitok. Je to jeden z tých filmov, ktorý má schopnosť divákov dokonale polarizovať a súčasne otvára diskusie na tému tenkej hranice medzi artom-pseudoartom. Umenie však žiadne hranice nemá a občas je až smiešne, ako ich potrebujeme mať pri všetkom jasne definované. Tak ako je v nás odmalička programované, čo možno považovať za krásu a čo už je naopak ohavné. Carax spája tieto spoločensky nastavené protipóly do jedného obrazu a vytvára tak v našom mozgu dokonalý chaos. Okrem zopár scén, ktoré sú vizuálnou extázou, v nás naopak často vyvoláva skôr nepríjemné pocity. Cez niekoľko postáv (všetky hrá výborný Denis Lavant) hlboko preniká do nášho vnútra a vyťahuje z neho démonov, ktorí v nás väčšinou len ticho prebývajú. A to, čo sa derie na povrch, tá priama konfrontácia s pravdou, jednoducho nie je každému pochuti. Holy Motors otvára náruč otvorenému divákovi a milovníkovi filmu. Nevšedná francúzska snímka nostalgicky vzdáva hold remeslu herectva a samotnej kinematografii cez odkazy na staršie tituly, ktorých príbehy zasadzuje do čarovného Paríža a dopĺňa ich perfektnou hudbou. Jej dokonalú nadčasovosť v zachytení vyprázdnenosti a pocitoch samoty, dnešná doba ešte viac prehlbuje. Pre mňa je to presne dielo, ktoré definuje umenie a ktoré možno zaradiť do kategórie nadfilmov. Pretože aj keď už máte čo-to napozerané, otvorí vám úplne novú dimenziu sprostredkovania zážitkov. A pripomenie, prečo filmy tak veľmi milujete. (14.07.2021)

Zcela osobní poznámka. K Holy Motors se myšlenkami vracím zdaleka nejvíc ze všech filmů, které jsem letos viděl. Jen se mi potvrzuje, že rozhodně nejde o prchavý výstřelek nebo o pouhý intelektuální konstrukt odtažitě komentující nejrůznější aspekty kinematografie, ale že ten film má kurva srdce. Je to taková perverzní láska na první pohled. (08.08.2012)

47th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2012 - HORIZONS - Horizonty (Holy Motors / HOLY MOTORS / Holy Motors) - Příběh tohoto filmu začal když jsem viděl plakát k filmu, to byl první signál skvělého i bláznivého filmu který skutečně nastal. Vizuální dokonalost, scénáristická extáze, vizuální požitek. Absolutně šílené dvě hodiny absurdností, totálně střeštěného blaha. Film co nejde okomentovat o čem byl, protože tento námět je nekomentovatelný, tento film musí člověk vidět a okomentovat sám. A buďto sedne a budete v sedmém nebi jako já a nebo (jako dosti lidem) nesedne a budete nadávat (a určitě né málo)... - 6. 7. 2012 - kino Thermal - Malý sál - Karlovy Vary - 2. místo - 95% (17.07.2012)

Ztráta vlastní identity pod tíhou hereckého řemesla, kterého se v chameleonském stylu zhostil Denis Lavant. Snaha osvojit si další a další role, experimentovat s okolím, zasáhnout do života cizích lidí. Vizuální hříčka při které je skládána poklona Paříži - města mnoha tváří. Tento odosobněný bizár má velkou sílu ve své první polovině, v té druhé pro mě však plyne do ztracena. FFKV (05.07.2012)