Osudová sadba
Bitter Seeds
Semienka horkosti
Režie:
Micha X. PeledKamera:
Devendra GolatkarHudba:
Haim Frank IlfmanHrají:
Vandana ShivaObsahy(1)
Dokumentarista Micha X. Peled se zaměřuje na zemědělskou komunitu ve střední Indii a snaží se zjistit příčiny obrovského množství sebevražd v této oblasti – během posledních šestnácti let si zde vzalo život na čtvrt milionu rolníků. Mezi nimi i otec studentky žurnalistiky Manjuši Amberwar, která je průvodkyní filmu. Ta pátrá po příčinách tragické situace místních pěstitelů bavlny. Postupně zjišťuje, že hlavním problémem jsou geneticky modifikovaná semena bavlny vyráběná americkou firmou Monsanto, která s přispěním Světové obchodní organizace zcela ovládla indický trh. Stejně jako většině ostatních farmářů i jejímu strýci nezbývá nic jiného než zastavit u lichvářů své políčko a za vypůjčené peníze nakoupit tato drahá semena. Navzdory reklamním slibům o dvojnásobné úrodě ovšem zdaleka nejsou tak spolehlivá a navíc vyžadují nejen více vody pro svůj růst, ale také dražší hnojiva a pesticidy. (Jeden svět)
(více)Recenze (4)
Ak GMO naozaj spôsobuje neplodnosť, tak sa do Indie hodí ako soľ. Problémom sú tie fašistické korporácie ako Monsanto, ktoré ničia domácich farmárov, je to doslova odporné vidieť tlstých lobistov argumentovať na fakty a reálne problémy chudobných Indov trápnymi naučenými frázami. V Maďarsku tieto zmutované polia proste pošliapali a vypálili, nechápem, prečo sa to nerobí všade na svete. ()
aneb kterak americký kapitalismus na indický rolníky dopadl. A není to veselé. ()
Jeden svět 2012. Sympatický pohled ze všech stran, i když brát zástupce Monsanta vážně je těžké. Zlášť ve srovnání s Indickou aktivistkou, která má skvělou angličtinu a říká smysluplné věci, na které Ind z Monsanta breptá naučenými reklamními slogany. Ale o tom to konckonců je. Dokument má příběh (linie "chci být novinářkou" je úmyslně mírně naivní, ale neměl jsem jako divák problém ji akceptovat), který je samozřejmě třeba brát s nadhledem, všední život rolníků je ale prezentován nepatetickým způsobem, přijde mi, že i při tématu sebevražd se příliš netlačí na pilu, což oceňuji zvláště (pravda, nápis "během doby co jste sledovali tento film tři Indičtí rolníci spáchali sebevraždu už trochu hraničí). Téma se dotýká i práv žen a tradic manželství mezi rolníky vůbec, opět nenásilnou formou jsme pouze informováni, že tak to je a názor si máme udělat sami. I lichvář je jen člověk, prodejci z Monsanta jsou jen lidé a ze všeho nakonec opět vychází bledě jen WTO, která je - jak už je dobrým zvykem - prozentována jako čiré zlo a nic než zlo. Potěší humorné prostřihy na tuzemské reklamy a kopulující oslíky:) Spokojenost. ()
Život indických rolníků, alibistické PR blebty představitelů firmy a její faktický monopol v zemi, která rezignovala na zájmy (životy) svých vlastních lidí (koho by zajímaly statisíce, když obyvatelstvo se počítá již na miliardy). V žádném případě ale WTO jako jediné a čiré zlo, podíl každé úrovně je celkem snadno dešifrovatelný, přitom odstup je zachován a každý divák si může zvolit svou interpretaci. Nicméně ryba vždy smrdí od hlavy, mezinárodní byznys si prosadí svoje (má k tomu výchozí pozici i nástroje) a dokud nebudou existovat účinné páky právě na mezinárodní úrovni, budou se podobné případy neustále opakovat (a obávám se, že i stupňovat). 90% ()