The Respectable Ladies of Pardubice
Režie:
Martin FričKamera:
Václav HanušHrají:
František Smolík, Jiřina Štěpničková, Eman Fiala, Ferenc Futurista, Terezie Brzková, Marta Fričová, Zita Kabátová, Jindřich Plachta, Jaroslav Marvan (více)Obsahy(1)
Historická komedie Počestné paní pardubické je zasazena do prostředí barokních Pardubic někdy kolem roku 1710. Základem byla divadelní hra dnes již zapomenutého a léta neuváděného autora Karla Krpaty "Mistr ostrého meče", a na první pohled připomíná slavný Cech panen kutnohorských. Humornou formou staví na pomyslný pranýř sobectví, falešnou morálku, pletichy a pokrytectví „počestných“ paniček, a do kontrastu k nim „osoby snížené“, rozvážného mistra popravčího a jeho lepou hubatou ženušku Rozinu. Film má historické jádro a opírá se o skutečné postavy dějin Pardubic: mistra popravčího Zelingera, purkmistra Martina Ignáce Kutnohorského a podivínskou hraběnku Terezii Eleonoru Ugartovou... Film byl uveden do kin na podzim roku 1944, v předposledním roce nacistického protektorátu, kdy pokračoval zostřený dohled německé cenzury. Přednost měla být dávána nekonfliktním, kostýmním filmům. Martin Frič a jeho spolupracovníci splnili tyto direktivní příkazy jen částečně. Do filmu se dostaly četné jinotajné narážky, kterými bylo české protektorátní obecenstvo upřímně potěšeno, a film patřil mezi nejnavštěvovanější filmy čtyřicátých let. Za povšimnutí stojí početný herecký soubor sestavený z předních osobností českého divadla. Obsazení herců i do malých rolí je uchránilo od hrozícího pracovního nasazení. Vedle dobře známých tváří se objevuje v tomto filmu i dcera režiséra Marta Fričová v roli Aninky. A ještě jedna zajímavost v obsazení: v malé roli uvidíte také Danu Medřickou, která krátce předtím debutovala ve filmu Skalní plemeno. (Česká televize)
(více)Recenze (90)
Kde ten Frič chodí na také enormne vykonštruované námety? To neviem.↵ A prečo si tentokrát vybral historickú dobu? Na to mám hypotézu: aby mohol natočiť film s hrdinkami ešte omnoho afektovanejšími, prudérnejšími, obmedzenejšími a otravnejšími než obyčajne.↵ Okrem toho nanešťastie vo filme chýbal humor, ktorým by sa tieto postavy pranierovali (možno s výnimkou scény na súde) a urobili film znesiteľnejším. Miesto toho bol dej filmu mimoriadne vykonštruovaný s cieľom happyendu - šťastia dobrých pokrokových ľudí a zahanbenia tých obmedzených. To, ako všetky okolnosti do seba účelne zapadajú je síce obdivuhodné, ale tiež očividné a divák cíti, že víťazstvo dobra je neodvratné napriek akémukoľvek úkladu. ()
Povedená protektorátní historická komedie z období baroka o zkažené morálce pardubických měšťáků a zejména drben - tzv. počestných paniček, která je však aktuální dodnes. Tehdy měly Pardubice svého purkmistra, konšely a kata Jiřího, který měl za ženu pohlednou katovku jménem Rosina. Ta způsobí mezi místními drbnami neboli "počestnými paničkami! velké pozdvižení, když se vydá ven s čepcem na hlavě nebo když si sedne v kostele mezi ostatní. Místní berou katovské řemeslo jako cosi špinavého a nečestného, a moudrý kat, který pouze vykonává tresty, o kterých rozhodli soudci, se snaží své řemeslo ospravedlnit, ale marně. Rozhodne se tedy, že bude vykonávat jiné řemeslo. Jsou zde také rychtářův písař Prokop Trubka a mladá krásná slečna Anička Dražická, o kterou se stará podivínská hraběnka. Ti dva jsou do sebe zamilováni, ale hraběnka chce, aby si Aninka vzala starého purkmistra, protože se díky tomu spojí jejich polnosti, a na city své schovanky zvysoka sere. Do Pardubic dorazí na jakousi tajnou misi vysoký královský úředník, který řeší městské erby a místní počestné paničky chtějí za peníze nebo za svou počestnost erbovní titul. U hraběnky je zloděje přepadena její druhá schovanka baronesa Helena, ale ta zloděje překvapí a on nestihne nic ukrást. Jedna z těch nejpočestnějších paní pardubických vláká Prokopa do svého příbytku, aby ji učil hrát na klavír, a začne ho svádět (dal bych si říct). On je však čestný, a tak zhrzená panička začne vřískat, že jí chce Prokop znásilnit. Díky tomu o něm začne pochybovat také Aninka a rozhodne se zaslíbit purkmistrovi. Drbna Kostíková se dozví, že rychtářova dcera Dorlička si od katovky koupila očarované punčochy, díky kterým se do ní něm zabouchnout Prokop. Využije toho, zneužije dívku jako svědka a vyvolá konšelské slyšení, během kterého má být katovka konečně pokořena. Do Dorličky je celou dobu zamilovaný perníkář Flaška a ten Dorličku od svědectví uchrání, a tak má Kostíková opět smůlu. Jak řekl rychtář - "Kde husy tam štěbety, kde ženský tam klevety". Prokop se zoufale snaží získat Aninku a katovka zorganizuje jejich tajné setkání u sebe doma. Na schodech se schovává purkmistr a ten vyslechne jejich rozpravu a pochopí, že ho Aninka nikdy nebude milovat. Po cestě z katovny je přepaden neznámým lupičem, který mu sebere klíče od městské pokladny. Podezřelým je Prokop, který se chvatně chystá opustit město. Skončí dokonce na chvíli na mučidlech... Nakonec se všechno díky moudrému katovi vyjasní, zjistí se, kdo je skutečný zloděj a také je odhalen jeho nečekaný komplic ženského rodu. A tal si purkmistr podá s katem Jiřím ruku a tím jsou on i jeho žena Rosina zbaveni potupného stavu. Falešné paničky ji naoko přijmou mezi sebe, aby jim ukázala novou módu...Velice povedená komedie o jedné mladé lásce, hejnu rádoby počestných farizejských paniček a vykutáleném královském úředníkovi. Film s poselstvím, že jsme si všichni rovni bez ohledu na to, jakou profesi vykonáváme. ()
Přiznám se, že Počestné paní Pardubické je pro mě jedno z největších překvapení poslední doby, co se hodnocení týče. Osobně tak nadšený nejsem. Úvodem ale podotýkám, že film je vcelku exotický, neboť historických filmů natočených ve třicátých nebo čtyřicátých letech na obrazovce mnoho nespatříte. Mezi druhý klasický film, vysílající se často, patří Cech panen kutnohorských. Takže v tomhle ohledu jsem na snímek docela koukal. Jinak ale mě moc nezaujal. Takové to historické klevetění, pomluvy a neustálé dohadování nebo hádky mezi ženskými, to mě po chvíli omrzelo. Navíc film má hned několik dějových linek a mezi nimi není protkána žádná jedna hlavní, která by je vyloženě spojovala. Sledujeme celou řadu epizod ze života tehdejších měšťanů se závěrečným odhalením podvodníků a k tomu eskapády s milostnými problémy. Na druhé straně oceňuji mluvu, kterou tvůrci zapracovali. V dnešních historických filmech se mluví v podstatě moderním jazykem. Povedla se i kostýmní výprava. ()
Upraveno v červnu 2020. Počestné paní pardubické je básnicky stylizovanou satirickou mozaikou společnosti. Ponechám stranou jinotaje a analogie k nacistickému protektorátu, ale jsou všudypřítomné. Martin Frič na základě divadelních hrátek Karla Krpaty, inspirovaných Vávrovým Cechem, s rozvernější náladou narýsoval skutečnou páteř konšelské politiky, tím je celý sbor ctihodných manželek a jejich bdělý dozor nad bezúhonným morálním stavem společnosti. Odlehčeně karikující okénka se zalíbením pozorují hříchy, tajemství, touhy, slasti, závisti, lásky, rozepře a soužití celé měšťanské reprezentace pardubické. Nadhled se usmívá i v obrazech násilí, vždy připraven pohotově odrážet útoky a hanění, byť se moc pokouší o přezíravost. Ústřední mužskou postavou je Jiří (velmi dobrý František Smolík), mistr ostrého meče a tajně vyhledávaný ranhojič. On je tím, kdo nese stigma pošpiněného svědomí společnosti ve formě ostrakizace. On je tím, kdo veřejně musí přijmout prvotní provinění. K nejvýraznějším mužským postavám filmu patří osobně zaujatý a přitom snaživě spravedlivý pardubický purkmistr (vynikající Jaroslav Marvan), rychtářský písař v melodramatické zákonitosti příběhu Prokop Trubka (zajímavý Gustav Nezval), a z oné ženské hašteřivosti nešťastný pekařský mistr a rychtář Pálka (skvělý Jindřich Plachta). Ústřední ženskou postavou je Rozina (zajímavá Jiřina Štěpničková), katova manželka a zručná punčochářka. Mladá krása provokuje a na zvyšující se hladinu hysterické kritiky se odpovídá módní promenádou, posilující obzvláště závist i zášť. K nejvýraznějším ženským postavám též patří do výhodné a nechtěné svatby nucená křehká hraběnčina schovanka Aninka Dražická (pozoruhodná Marta Fričová), hamižná stará hraběnka s lákavou vidinou rozšíření hospodářského statku (skvělá Terezie Brzková), k lakotné hraběnce přívětivější baronesa Helena z Alcantaru s temným tajemstvím (velmi zajímavá Zita Kabátová), nejhysteričtější bojovnice za počestnou morálku a zapšklá manželka punčochářského mistra Kostíka (příjemná Meda Valentová), a nenasytně koketující a nestydatě pomstychtivá vnadná manželka konšela Zvůnka Baruška (zajímavá Helena Bušová). Z dalších rolí: překvapivě útlocitní pacholci kata (Eman Fiala a Ferenc Futurista), odvahu v pravou chvíli nalézající flétnista, nový rychtářův zeť a perníkář Flaška (František Filipovský), své manželce vždy bojácně poslušný mistr punčochářský Hypolit Kostík (Jára Kohout), falešný a poživačný hrabě z tolik výnosné císařské erbovní kanceláře Bořita z Klokočína (Vilém Pfeiffer), jeho na přísun financí již uvyklý komorník Filip (Martin Raus), podváděný pardubický konšel na častých pracovních cestách Zvůnek (František Kreuzmann st.), další smyslně tvárná manželka konšela (Dana Medřická), naivní a nejprve nesprávně zamilovaná rychtářova dcera, panna Dorlička (Blažena Slavíčková), peprné drby s nadšením roznášející švadlena (Jarmila Švabíková), či poctivý noční spánek narušující povětrná ženština (Lída Chválová). Počestné paní pardubické jsou satirickým okouzlením života v jeho rozvernějších barvách. Navíc měl film ve své době ještě jednu, o mnoho důležitější funkci, která je s ohledem na svěží fungující fraškovitý koncept filmu dnes až na úplném okraji divákovy pozornosti. Rozkošné to pobavení! () (méně) (více)
Tak tento komentář píši v Pardubicích, ke kterým mám jistý citový vztah, a alespoň je to originalní. Nebojte jestli budu psát komentář třeba k Útěku ze Sibiře, nepojedu tam!;-) Nicméně k filmu -mistr ostrého meče má ženu ostrého jazyka. Myslím, že film diváky odvedl o všedních i nevšedních problémů války, i když pár jinotajů se do filmu podařilo schovat. ()
Reklama