Mezi vlky

Drsné dětství, drsná práce, drsní lidé, kteří nemají snad ani špetku citu. Společnost přísně rozděléná do kast, nebo dokonce do tříd, kde je naspodu společnosti ten, kdo má to největší srdce - starý Atanasio. K takovému člověku se dostane malý Marcos a i když se zprvu obává, jaké hrůzy ho čekají v tom údolí, ve kterém "přežije jen ten, kdo má koule", ukazuje se, že právě toto místo a tento starý muž jsou to nejlepší, co zatím v životě Marcos zažil... (28.02.2017)

Pro mne o něco slabší než Olivaresovi Králové hor. Méně uvěřitelný příběh ( i když se zakládá na reálných událostech ), plus exteriéry španělského středohoří pro mne nemají takové kouzlo jako francouzské Alpy. I tak jde však o fascinující story o soužití člověka s přírodou a člověka se zvířaty. Kdy z nás by občas nezatoužil byl šťastný pouze pro to, že máte co do úst, u čeho se ohřát a někoho pohladit. (13.01.2017)

Dobrodružná pohádka skutečným příběhem asi opravdu jen lehce inspirovaná, která na mě jak výpravou, tak režií a kamerou působila filmařsky spíše televizním dojmem, občas až na hraně hallmarkovského kýče, ale mající velkou výhodu v krásné přírodě a líbivé hudbě. (24.06.2023)

Chvílemi ve mně tenhle příběh evokoval Mauglího, ale to byl jen moment. Jinak to byla spíš nádherná vizuální podívaná na exteriéry a nejen na ně. Našla bych tam neskutečné množství inspirace pro wallpapery. Ty pohledy do vlčích očí, či do těch sovích byly neskutečně nádherné. Jeden z těch filmů, kde vlka musíte milovat a představa, že něco takového bylo i z části reálií, je fascinující i když se přiznám, že jsem občas musela přimhouřit jedno až dvě očka. Ale závěrečná slova Marcuse měla něco do sebe. (20.06.2015)

Krásné záběry přírody a obrazy ze života zvířat jsou hlavními klady tohoto filmu. Samotný příběh je asi skutečnými událostmi inspirován jenom lehce, ale když to všechno člověk bere spíše jako nějakou pohádku či legendu, potom si dobrodružství kluka, ke kterému byla příroda milosrdnější než vlastní lidská rodina, příjemně užije. (19.06.2015)