Newsroom

Tenhle seriál musí (speciálně) ženy milovat, protože každý díl je hotová emocionální horská dráha. Můžou za to Sorkinovy kulometné dialogy, rychlostně odpovídající střih, nezvykle expresivní herectví a precizně vystavěné mikronarativy plné zvratů. Jaká změna oproti fincherovsky chladné Social Network (na West Wing jsem nikdy nekoukal). S hodnocením počkám, až uvidím víc než dvě epizody. (09.08.2012)

Zjevnou slabinou Newsroomu je dle mého patetismus a přehnaný patriotismus (ve smyslu neustálého omýlání a připomínání, což nechápu, neboli pokud to tak cítí většina, proč jim to neustále servírovat). Z toho ovšem vychází základní koncepce seriálu - o stanici a týmu, který se rozhodne dělat zprávy zajímavě a nikoli povrchně. Takže si začnou diváky vychovávat, aby nad jejich pořadem a vůbec zpravami, jež se dozvídají, přemýšleli (a tyk probouzet onen patriotismus).__Velkou předností je zde komplexní příběh s neustálým vývojem událostí a postav. Jednotlivé charaktery jsou ovšem problematičtější proto, že navenek působí homogenně, jakoby odlité z jedné formy. Vesměs jsou všichni profesionálně schopní, chytří a sociálně nepoužitelní. Drobné rozdíly tvoří jejich osobní peripetie. Tady je Newsroom vyjímečný v tom, jak např. dokáže transformovat protivnou postavu v sympatickou (Don) nebo sympatickou proměnit v mrchu a poté v oběť (Maggie). __Newsroom jsem si hodně oblíbila díky výborným zpravodajským příběhům s vynikajícími dialogy, ale nejvíc si mě získal sympatickými osobními mikropříběhy. Oblíbenci - Jim Harper, Sloan Sabbith. (20.09.2013)

Skvěle rozvrstvené postavy a brilantní dialogy jsou základem k úspěchu v seriálu založeném na síle slova. Postavy sypou z rukávu moudra i sarkastické vtípky jak na běžícím páse - není díl, který by nedokázal vybídnout k zamyšlení i pobavit zároveň. Charaktery stále zůstávají lidské a stejně jako se věnují velkým věcem ve zpravodajských službách, jsou zde v rozumné míře rozebírány i jejich osobní vztahy. Co katapultuje Newsroom až na samou špičku televizní tvorby je jakýsi morální imperativ a vyobrazení boje za správnou věc. Postavy řeší různá etická dilemata, v prostředí vysoké politiky se bez politického zaujetí vyjadřují k tomu, co je morální, hovoří o ideálech a bojují za jejich dosažení. Překračování klacků jim hozených pod nohy z nich pak přirozeným způsobem dělá hrdiny a to aniž by to působilo jakkoli podbízivě, či lacině. Výsledkem je nefalšované umělecké dílo. Nebojím se prohlásit, že to, co znamená The Wire pro policejní složky, znamená Newsroom pro zpravodajské služby. 10/10 (26.01.2015)

Aaronovi Sorkinovi sa sem tam stáva, že má problém s uzatvorením, resp. vyvrcholením epizódy a musí si pomáhať nepeknými klišé, pátosom, a s americkým patriotizmom je tiež miestami za hranicou. Ale tie dialógy! A postavy. Nie, jedna postava; Takto sa totiž ľudia v skutočnosti nerozprávajú, každý nepoužíva sarkazmus, celá redakcia rozhodne nemá rovnaký zmysel pre humor, a už vôbec a zaručene všetci neprenášajú dialógové doberačky s rovnakou kadenciou, s vážnou tvárou a ešte sebazaprením na záver. Charaktery sú rozdelené ako figúrky na šachovnici, s králom a královnou, a každým s tým svojim niečím, ale všetko je to stále jeden veľký Sorkin; a ten človek je génius. Prijať jeho hru a dostanete verbálny kickbox, aký vám nikto iný nedá. Len to hlavne nepozerajte pred spaním, ak sa ráno chystáte do práce. Rozprúdi vám závity na štvornásobok. (08.03.2019)

Hodnocení po 160-ti minutách seriálu: Byl v plánu marotónek celé řady téhle vychvalované pecky, Sorkin se mi ale očividně netrefil do vkusu, a já v polovině S01E03 naštvaně vypínám televizor. Byl jsem připraven na napínavou konverzační událost, ne odlehčené drama, zkřížené s dětinským sitcomem bez laugh tracku. Ze scének s takovýmto infantilním humorem jsem jednoduše v souvislosti s jinak parádním drámem (ten adrenalin při vysílání!!) zhnusen, více času postavám, které mě ničím nezaujaly a nebaví mě (kromě Danielse), věnovat nehodlám. (11.05.2014)