Černobylské deníky

Ako tu už bolo spomínané, tiež som bola najskôr v tom, že film je FF. Nakoniec som zistila, že nie ale nebuďte sklamaní ľudia, pretože tá trasľavá kamera vám to rozhodne vynahradí. Kameraman musel zhodiť tak 10 kíl najmenej lebo podľa trasľavosti som vydedukovala, že to bol strašný tlsťoch a kým akože tí herci kráčali on musel za nimi bežať. Výkony hercov boli tak nepresvedčivé, že mala som chuť tam prísť ja sama osobne a vytrieskať ich jak žito a predhodiť tým psom a Jessemu odkazujem, že radšej nech nespieva a tobôž nie ešte aby aj hral. A prosím kto vymyslel tie dialógy?! Dáky narkoman v delíriu? Ja som myslela, že tresknem televízor o zem, keď tam všetci ako mechom uderení hovorili všetci cez seba a hovno s makom pod padákom som im rozumela. No a ak v tom filme nepovedali tak najmenej 10x, že: "To bude dobré" resp. "To je dobré" tak ja potom spávam s Johnnym Deppom a do postele nám nosí raňajky Natalie Portman v služobnom odeve. No a čo ten koniec?! To malo byť akože "grandiózne" zavŕšenie filmu? Ľakačky boli tak úbohé, že ani jeden krát ma aspoň teda minimálne nemyklo. Každá sa dala predvídať dokonca i tá akože neplánovaná, že bububu a hneď na to bububu druhý krát. Tú som síce nečakala ale ani pri tej som sa nezľakla. Keby aspoň točili naozaj v Pripjať, že by som si to aspoň omrkla, ale niééé.... Takže podľa môjho názoru zaslúžený odpad! (26.03.2013)

Jsem sice rád, že se nejednalo o prachsprostou duchařinu, ale původní obyvatelé Černobylu společně s krvežíznivými psy a rybami taky není žádná extra výhra... o to víc, když hovno vidíte. Radost mi ale udělaly závěrečný titulky doprovázející song "No reflection" od Marilyna Mansona, kterou jsem zrovna poslouchal celej den v autě. (31.07.2012)

Černobylský průjem (slovní hříčka podle anglického názvu, pro ty, co mají rádi inteligentní humor...HaHaHaHa...) je dokonale podprůměrným hororem s několika lehce průměrnými momenty. Nápad neni úplně špatnej, ale je dost špatně podanej. Scénář plnej stupidních chyb a Sadowskiho postava mi těžce dráždila svěrače. Černobyl by si zasloužil lepší survival. (17.10.2015)

Ještě jednou mi zasviť baterkou do xichtu a pověsim tě za tvoje ozářený koule! Orena Peliho už to zas bere, už ho to zas chytá. Ten chlapec nějak uzrál v dojem, že ví CO diváka děsí i jak TO něco dávkovat, jenomže ono to SAKRA nefunguje, u mě ne. Chernobyl Diaries mají senzační prostředí, něco jako "hudbu", ambientní ruchy s přebasovaným tlukotem srdce, pár nepojízdnejch Žigulíků a partu kreténů, kterou bych neposlal ani na lyžařský výlet do Krkonoš. Už po prvních (a posledních) pěti minutách "akce" sem se modlil za pernamentně zasoplenou Heather z The Blair Witch Project, protože ufňukaná Olivia Dudley byla vyloženě nesnesitelná. Devadesát minut a žádný příběh, ani pitomá historka, prostě cokoliv, co by tomu dalo rozměr. Takže sem porád coural k ledničce, úplně sem si rozhasil body mass index a potěšila mě až Mansonova písnička u závěrečných titulků. Aby tenhle formát fungovat, MUSÍ to být aspoň trošku autentický, aspoň trošku prožitý, samoúčelně je to nanic. Zkrátka Ukrajina má oči a já demonstrativně spláchl svůj dozimetr do hajzlu, spolu s tímhle dvdčkem. S bídou [final rate: 30%] (21.05.2013)

Příšerný, co všechno už se v dnešní době vydává za horor. Absolutně nenapínavá a atmosféru postrádající blbina, která je díky své až velké lacinosti po většinu času i k smíchu. Scénář navíc vypadá, jakoby ho někdo sesmolil na záchodě. Že je tento děsivý scénář od tvůrce Paranormal activity mě vlastně vůbec nepřekvapilo. (24.11.2012)