Kouzlo přítomného okamžiku

Nikterak převratná a originální teenage dramedy, kterou ale táhnou přesně vybraní herci pronášející občas i ty násilněji naroubované pravdy (o kterých ale není třeba pochybovat) naprosto přirozeně. Sice je to pořád celkem milé, ale když si v tom člověk najde to svoje tak to může i celkem slušně zasáhnout. Možná mírně nadhodnocuji, ale v porovnání s loňskými průměrnými a podprůměrnými teenage komediemi a hlavně v porovnání se starším Perks of Being Wallflower je to vyloženě povedený civilní film (nejen) pro teenagery. (07.01.2014)

,,JSEM TAK RÁDA, ŽE JSEM TĚ POTKALA.“ … ,,I JÁ JSEM RÁD, ŽE JSEM TĚ POTKAL“… /// Když Sutter potkal Aimee… film o nalezení krásy uvnitř … (sundáme si trička? – dobrá, tak i zvenku)… láska visí ve vzduchu … drámíčko o bolístkách a poznáních … aby ve mně nakonec zbyl jen pocit, že jsem viděl (teenegerskej) příběh o náctiletým alkoholikovi, kterej by potřeboval profackovat. I když uznávám, že ta autenticita mládí tam je. Jen já žil jinej život… (bohužel? Bohudík?) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou napsal Tim Tharp jsem nečetl. 2.) Jsem komplikovanej teeneger. 3.) Thx za titule ,,DoubleJo“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (16.01.2014)

Jsem zklamaná a vlastně ani nevím proč. Film má všechny předpoklady k tomu, abych seděla na obláčku a přitom sedím normálně na chodníku. Mám ráda takové dvojice, filmy, náměty a přitom jsem se nudila, ústřední dvojka mi přišla trochu hloupá a dost nezajímavá. Aimee se hihňala, vadilo mi, že tam nebyl rozvinut, alespoň nepatrně její konflikt s mámou, když už to tam bylo několikrát řečeno, navíc by to přispělo ke změně její osobnosti, aby to nebylo hned ze dne na den a Sutter, no, vlastně se mi líbil přesně takový jaký byl. Mrzí mě to za mě, chtěla jsem být okouzlena.. (15.01.2014)

Hollywoodu došli krasavci? Tak to si můžu sledování romantických filmů rovnou odškrtnout, protože nesouměrných křivonosých tuctovců potkám denně víc, než bych si přála... šanci tentokrát nedostal ani trik s dlaní nataženou proti obrazovce, který mně s menší námahou umožní zaclonit neoblíbený objekt v případech, kdy ostatní přítomné okamžiky mají nějaké kouzlo, což jsem tady mohla rovnou vyloučit, vzhledem k obsazení další role, tentokrát ženské. K dokonání zkázy přispěla dialogová blábolivost, naprostá odfláknutost a nepřekousnutelné rozpory mezi tím, co se nám podsouvalo a tím, co bylo skutečně k vidění, např. Sutterova fixní idea vlastní oblíbenosti... O klišovitosti, přítomné v každém filmovém políčku, tak nemá smysl se zmiňovat, nakonec jsem, jako už poněkolikáté, při psaní komentáře samu sebe přesvědčila, že i filmový svinčík patří do odpadu, ledaže by tu jednu hvězdu z milosti zachránila Sutterova frekventovaná placatka, ze které bych při projekci usrkávala, ale takhle... (02.02.2015)

Hlavná dvojka mi teda dva krát sympatická neprišla, aspoň spočiatku nie, no napriek tomu ma nepateticky, neamericky podaný príbeh dospievania a životných problémov vcelku zaujal. A predovšetkým by som vyzdvihol vedľajšiu story line otec-syn a Sutter-Cassidy, ktoré vo mne vyvolali viac pocitov než všetky zaľúbené aj nezaľúbené scény s Aimee. Linka otec-syn v sebe skrývala niečo vyslovene nešťastného, čo od svojho počiatku nemalo zmysel hľadať a kľúčová postava so svojou Cassie, tam to bolo vystihnuté v podstate záverečnými slovami "vždy budeš môj najobľúbenejší bývalý", svojím spôsobom mimoriadne smutné lúčenie, aj keď to žiadna z postáv nepovedala nahlas, bolo im to vidieť na očiach. (11.01.2014)