Kouzlo přítomného okamžiku

Možná se vám taky už někdy stalo, že vám byl hlavní představitel tak nesympatický, že jste přemýšleli o tom, jestli to raději nevzdat, než dát kvůli osobní antipatii nízké hodnocení. Tak přesně tohle byl můj případ. Tudíž jsem se asi prvních dvacet minut potácela přesně v tomhle rozpoložení, než mi došlo, že to je vlastně moc dobrá volba. Byl to prostě jen úplně obyčejnej kluk, jakých jsou tucty, žádný filmový teenagerský frajer a příjemná, sympatická Aimeé. To jejich postupné vplouvání do jejich niterných pocitů bylo moc hezky zpracované a já se přistihla, že je nemusím ani tak poslouchat jako spíš vnímat srdcem. Milostná scénka byla jedna z těch nejuvěřitelnějších za hodně dlouhou dobu co jsem měla možnost vidět. Suttere, já vím, že některá poznání mají smutný dopad na duši, ale právě na těchto momentech můžeš vyrůst v dospělého chlapa, chce to jen čas a umět to v sobě správně zpracovat. Závěr bych nechala osobně u psacího stroje, ale to je jen malá vada na kráse. (28.12.2013)

Tak trochu jiny středoškolský příběh, kde nic a nikdo není černý nebo bílý, dobrý nebo špatný. Když se na to dívám z nadhledu, tak si říkám, že to nebylo nic extra, Miles Teller mi byl strasně nesympatický, Shailene hrála super naivku... děj taky žádný překvápko, jenže já se u některých scén tak přiblbě usmívala, a tím, že hlavní představitelé nebyli žadní krasavci a celý to bylo takový přirozený, tak prostě je to víc jak průměr. (26.02.2014)

Je to zase jeden z těch filmů, který dokazuje, že dnešní teen filmy se dají natočit velice příjemně a inteligentně. Stačí k tomu skvělá herecká dvojice, která se umí doplňovat a dokáže udělat z klišé scénáře skvělý film. Určite se nejedná moc o komedii je to spíše drama s dávkou romantiky, která je upřednostňována spíš v první půlce filmu. Druhá půlka filmu se zaměřuje na "démony", který má každý z nás v jakémkoliv věku. 8/10 (25.12.2013)

Pecka, za jejímž úspěchem stojí hlavně neskutečná přirozenost s jakou je příběh napsán a odehrán. Teller a Woodley jsou fantastický ústřední pár, jejichž sílu ukazuje především několik delších, střihem nerušených dialogových scén po vzoru trilogie Before. Ponsoldt má sice až moc rád nejasné poslední záběry (po Smashed nechybí ani zde), ale to jen malá osobní kaňka na jinak vynikající romantice. 90% (18.12.2013)

Nikterak převratná a originální teenage dramedy, kterou ale táhnou přesně vybraní herci pronášející občas i ty násilněji naroubované pravdy (o kterých ale není třeba pochybovat) naprosto přirozeně. Sice je to pořád celkem milé, ale když si v tom člověk najde to svoje tak to může i celkem slušně zasáhnout. Možná mírně nadhodnocuji, ale v porovnání s loňskými průměrnými a podprůměrnými teenage komediemi a hlavně v porovnání se starším Perks of Being Wallflower je to vyloženě povedený civilní film (nejen) pro teenagery. (07.01.2014)