S vyloučením veřejnosti

Film S vyloučením veřejnosti je melodramatem v podobě frašky.. Je to destrukce ze střetu ješitností a zároveň roztržitost s handicapem studu. I přes rozvodové hrátky a celoplošné společenské pohoršení je nejdůležitějším konfliktem náhlý náraz vztahovačné sebestřednosti a marnivosti herečky s mravní přecitlivělostí bezúhonného začínajícího právníka s vadou řeči a oboustranná proměna ze vzájemného působení. Fraškovité melodrama vsází na konfrontaci nového myšlení se starým, ke zvýraznění efektu si ale zvolil nešikovnost a zadrhávání, a přestože je tempo svižné, nálada humoru zakopává a drhne. Hrdinou a obětí odlehčeného pobavení je JUDr. Anatol Brynda (sympatický Karel Lamač), morálně nevinný, nezkušený a roztržitý právník na počátku své profesní dráhy. Život má předem určený směr a emoce, ale zdvořilá nesmělost z něj činí bezbrannou oběť ironického osudu. Hlavní ženskou postavou je Helena Králová, provdaná Marková (velmi zajímavá Ljuba Hermanová), mladá a obdivovaná herečka na prahu té zářné kariéry. Filmový svět škádlí sám sebe a v sebepoznávání se škorpí s nevinností. Důležitou postavou je Jára Marek (příjemný Čeněk Šlégl), kritiky nepříliš chválený herec, ale s širokou popularitou veřejnosti. Uražená ješitnost se v obraně vlastních iluzí přiklání k pomstychtivosti, vždyť se nutně potřebuje jen obdiv, nikoliv úspěch partnera. Z dalších rolí: z budoucího zetě nadšený otec nastávající a pečlivý stavitel Šmíd (Theodor Pištěk), jeho z budoucího zetě natěšená manželka (Milada Gampeová), jejich způsobná dcera a Bryndova již připravená snoubenka Slávka Šmídová (Truda Grosslichtová), zvědavá domovnice (Ella Nollová), Markův praxí zkušenější rozvodový advokát JUDr. Liška (Antonín Kandert), nad krizi oboru smutnící kasař Lašťovka (Josef Rovenský), předseda rozvodového senátu JUDr. Sodomka (Alexander Třebovský), s tím průběhem natáčení nespokojený filmový režisér (Jaroslav Marvan), či kameraman natáčeného filmu (kameraman filmu Otto Heller). S vyloučením veřejnosti je lehkou skopičinou ke chvilkám oddechu, ovšem zvolený způsob humoru není podle všeho nejšťastnější a nejvhodnější formou vtipného nadhledu. Topí se v křeči. (09.05.2020)

Situační komedie s Karlem Lamačem v hlavní roli jako začínající advokáta , který se ožení , ale díky svému tchánovi , který jim v novém domě udělá pojízdnou postel se začnou dít všemožné věci , které vedou až k rozvodu. Opravdu pohodvá komedie o dvou párech, kteří se posléze prohodí partnery. Film pobaví a skvělé herecké výkony to jen podtrhují. (23.01.2009)

Rozverná, konzervační, jinak ale slabší (námět, herecké výkony) a méně známá komedie kterou Marc Frič natočil podle původního námětu Václava Wassermana. Hlavní roli si zde střihl jeho přítel-režisér Karel Lamač, který se nezřídka objevoval i před kamerou. Většinou to byly role inteligentních, ale současně i potrhlých a pro praktický život naprosto nepoužitelných mužů, tedy přesně takové které jsem nikdy nemusel a tudíž je ani moc nevyhledával. Takový je i nesmělý, naivní a neobratný na druhou stranu ale také čestný a dobrotivý Anatol Brynda, který se proti své vůli zaplete hned s první klientkou. Tu si zas ve filmu zahrála mladičká temperamentní Ljuba Hermanová (Helena), která se ve filmu objevila již počtvrté. Oba hlavní představitelé si tu spolu zazpívali písničku "Není všechno zlato, co se zlatem zdá" od Járy Beneše (píseň) a Václava Špilara a Mírovského (text). V dalších rolích se zde také objevili (určitě jste poznali) ještě další dva režiséři - kasaře Lašťovku si zahrál Josef Rovenský a roli oddávajícího úředníka Jan S. Kolár, známý režisér z éry němého filmu nebo vždy standardně noblesně hrající Čeněk Šlégl (Jára Marek) . (29.01.2008)

Manželské a jiné kratochvíle. Možná, že za jiných okolností by se tento poněkud bláznivý film plný hádek, nespolehlivých rad a nevěrných roztomilostí u diváků neujal, ale protože jej mají na svědomí Wasserman, Frič a Lamač, je o úspěch postaráno. Některé špílce (zejm. demolice luxusně zařízeného bytu pod taktovkou novomanželů Hermanové a Šlégla) jsou geniální a bezesporu patří mezi to nejlepší, co se v prvorepublikové komediální branži urodilo. A konečně, ten film říká jednu velkou životní moudrost: totiž, že manželství je jako sázka do loterie. (03.10.2008)

S vyloučením veřejnosti je relativně podprůměrný film , ze kterého ale člověku utkví v paměti několik výrazných detailů. Prvním je Ljuba Hermanová. Ta zde sice předvádí silně afektovaný herecký projev, ale na druhou stranu díky svému vlezlému chování vůči Karlu Lamačovi také získá něco zvláštního co na mě působí jako magnet a její komentování nedostatků domácnosti Karla Lamače jsou opravdu nezapomenutelné. Dál stojí za zmínku ještě hádka Ljuby Hermanové s Čeňkem Šléglem a vybílení jejich domácnosti. Jinak scénář celého filmu je docela slabý a film táhnou nahoru jen některá světlá vtipná místa. Opravdu těžko jde vystavět děj kvalitního filmu na zápletce s jezdící postelí a domnělou nevěrou, ale i tak je jméno Karel Lamač zárukou jisté kvality a ubezpečení, že natáčený film nebude stejně kvalitní jako například Osada mladých snů. (20.12.2007)