Insidious 2

Není to tam. Odchod k sérii Rychle a zběsile se pro Wana ukazuje být tak trochu záchranným kruhem, který mu jedno z největších hollywoodských studií téměř na poslední chvíli hodilo. Po několikáté za sebou už prostě tyhle nalajnované duchařské archetypy stoprocentně nefungují, nebaví, a začínají kupodivu i mírně vyčpívat. První hodinu jsem se vážně nebavil, všechno už jsem to viděl nejméně stokrát. Vše zachraňuje atmosférický konec, který má po dějové a "vysvětlovací" stránce naštěstí stále co nabídnout (démonická mytologie JE vděčné téma, jen se na ně musí opatrně), a pochopitelně nadmíru líbivý režisérský talent. (07.11.2013)

Šablona, šablona, šablona. Viděl jsi jednoho Wana, viděl jsi všechny. Pár slušných momentů se ve druhých Insidious sice najde, ale vzhledem k tomu, že jsme se v polovině filmu začali bavit o reformě školství a na konci o tom, jestli pointa vychází z vidláckého pohledu na transgender lidi, to asi zase tak dobrý nebylo. (01.01.2020)

Insidious: Chapter 2 plynulo nadviaže na jedničku a je to jeden z príbehov, pri ktorom sa oplatí mať vopred napozerané. Hoci má film rovnakú atmosféru a sprvoti sa zdá, že už nebude taký prekvapivý ako prvý, ukáže množstvo nových línií i prepojení. Stále obsahuje veľa nového v tejto sérii a nenudí. Postavy a myšlienka ostávajú podobné s prvým dielom a čiastočne aj systém fungovania, no do série prináša druhá kapitola jednak bohatší príbeh a aj intenzívnejšie hororové situácie. Insidious II paralelne aj mení filmový štýl, zasahuje viac do žánru krimitrileru a vyšetrovania a ponúka občasné odľahčenie, o ktoré sa stará najmä dvojica postáv demonológov. Zopár vtipov či ironických momentov nie je na škodu, lebo hororová atmosféra je skutočne hutná. Režisér Wan pridal na násilí, ale aj scénach ľakania či podprahových momentov. Čo je dobrá vizitka pre druhý diel hororu, lebo rozvíja postavy, sériu, dej, je stále strašidelný a má dobre rozbehnutú pozíciu v bohatom svete, ktorý možno ďalej rozvíjať. Wan mu dáva pútavý vizuál, kombinuje náhodné lakačky a ešte aj celkovo nepríjemný pocit. (26.05.2019)

Po letošní pecce The Conjuring jsem radši zůstával s očekáváním při zemi, tuplovaně jelikož se mělo jednat o "dvojku", no v tomto směru Jamík Wanůj dokazuje, že je momentálně King of the Castle na poli zWaném duchařina a že jeho možnosti nejsou zdaleka vyčerpané. Chapter 2 je totiž zajisté druhou kapitolou, ale v jednom také prequelem a navíc hutnou vycpávkou samotného děje prvního dílu, takže spolu tvoří jeden, teď už zdá se zakončený příběh. Vzhledem k tomuto velmi doporučuju připomenout si první díl, než se pustíte do druhého, protože tohle je všecko, jen ne tupé, zbytečné pokračování alá "to stejné trochu jinak". Bezprostředním navázáním a poctivým rozpracováním předchůdce má Wan našlápnuto k vytvoření možná nejlepší hororové série vůbec. Kostra filmu je velmi podobná jedničce, kdy se v první půli vedle poodkrývání znejišťujících indícií divák dočká místy opravdu až otřesného hauntingu. Tyto scény mě slušně dostaly i v kině, no být sám v noci doma....fuj! Tato část obsahuje i jakousi investigativní pasáž, kdy se Wan pouští dokonce do občasného FF looku, za což má ode mě taky palec nahoru. V druhé půlce dostává už tak dost zmatený divák ránu kalačem do palice v podobě vstupu do paralelního světa, kde se nejenom bloudí, ale také přeskakuje v čase,což si myslím Wanovi občas zaskřípe ve snaze dokonale spojit všechna vlákna vedoucí z (do) prvního dílu. Tuto část hodnotím jako slabší část, opět stejně jako v jedničce. Herecké výkony jednoznačně táhne Wilson, kterého jsem v takové podobě ještě neviděl. Wanova lehkost ve tvorbě šokantních lekaček je (ne)uvěřitelně nekompromisní, samozřejmě si také neodpustil vyšperkování scén méně či více bizarními, strach speedujícími rekvizitami, viz. Dead Silence. Jsem moc zvědavý, jestli má ještě nějaké karty v rukávu na případné stejně kvalitní pokračování v hororovém žánru. Kéž by! Tohle byl bonbónek na pátek 13. Doporučuju! (14.09.2013)

Hodinu solídny horor v tradične kvalitnom (hoci už trošičku opozeranom) Wanovom podaní. Niekoľko tučných infarktov. Potom sa to zmení na akúsi temnú fantasy a priznám sa, že ma to bavilo ešte viac ako ľakačky, začalo to mať aj celkom zaujímavý príbeh, minulosť sa spojila s prítomnosťou, krásne sa nadviazalo na jednotku. O čosi slabšie ako Conjuring, na ktoré sa Wan zjavne sústredil viac, ale stále silný žánrový kúsok. (09.12.2013)