Vij

Průměrné zpracování Gogolovy povídky VIY v animované podobě. Tahle animace nenažene strach ani náhodou. Tím pádem je znát absence jakýhokoliv napětí či náznaku houstnoucí atmosféry. Třetí noc je pak naprostým zklamáním. Slabší 3 hvězdy. (10.02.2018)

Ani této animované verzi Gogolovy mistrovské povídky "Vij" nelze po obsahové stránce téměř nic vytknout, neboť se přísně drží literární předlohy. Divák si při sledování tohoto kresleného dílka jistě vzpomene na Zemanova skvělého "Čarodějova učně". Malé rezervy v tomto ukrajinském zpracování ještě vidím v budování atmosféry a nevyužití působivosti půvabu dívky, v níž se proměnila čarodějnice na začátku po pádu s Chomou na zem... Absolutně nejlepší, resp. nejumělečtější, je dle mého názoru (volné) zpracování této klasiky v srbském filmu "Sveto mesto". Příští rok bude vypuštěn další remake: Vij 3D http://www.youtube.com/watch?v=1vQgedH4gn8 (14.12.2013)

V rámci výuky ruského jazyka nám učitelka sem tam kromě diktátů a psaní cvičení pustí i nějakou tu bajku či „pohádku“. Určitě jde o zajímavé zpestření a já nepohrdl ani touto animovanou verzí Gogolovy povídky. Známý příběh doprovází celkem zdařilá animace, je zde k vidění i povedená atmosféra, která drží potřebné kouzlo děje až do samého závěru na vysoké laťce. (22.11.2013)

Výtečná verze tradiční Gogolovy povídky Vij. Její kvality jsou dány zejména několika málo body. Tím prvním je přístup k literárnímu dílu, který na rozdíl od ostatních adaptací nevolí doslovný převod, ale značně do spisu zasahuje. Krom vyházení absolutní většiny vedlejších scén (denní vyprávění v krčmě) mění tvůrci i vypravěčský styl. Inspirací zde je zcela jistě závěr povídky, ve kterém se Gogol vrací k postavám bohoslovce Chalavi a rétora Tiberije Horobce, se kterými Choma zabloudil v ukrajinské pustině na začátku příběhu. V tomto epilogu se oba muži po nějaké době sejdou a vzpomínají na filosofa jako na dobrého muže, a krátce debatují o zbytečnosti celé události, přičemž za příčinu Chomovi smrti označují jeho vlastní strach. Vyprávění příběhu jakožto dialog dvou osob, do kterého jsou vklíčeny nejdůležitější scény z Chomova příběhu, značně napomáhá celkové dynamičnosti děje. Příjemným zpestřením je i kladení důrazu na mladší diváky. Přibylo tak i větší soustředění na magickou atmosféru a až pohádkové propriety. Na rozdíl od předchozích adaptací, či povídky samotné, se čarodějnice na počátku umí přemisťovat, používá létací koště a v neposlední řadě i ono kokrhání kohouta má významnější roli v celém ději. Vzhledem k zaměření na dětského diváka se z příběhu vytrácí násilnější prvky, jako je zmlácení čarodějnice polenem (umírá po pádu, mění se po zakokrhání kohouta), nebo výhružky krvavým zbičováním od setníka (namísto toho se tu děj věnuje krátké epizodě útěku). Z hlediska gradace zase napomohlo přesunutí děje z první noci (létající rakev) do druhé. V neposlední řadě je třeba vypíchnout skvělou práci s diváckými očekáváními a napětím. Při první noci se tak „kamera“ věnuje dopodrobna ikonostasu, „zabírá“ detailně Chomu při čtení a dává divákovi jen minimální prostor pro sledování ostatního dění v kostele. Stejně se chová i při poslední noci, kdy přichází Vij. Dlouhé vteřiny zabírá dveře, tváře ostatních a na to hlavní nechává (v absolutním tichu) čekat. Zde je však třeba podotknout, že hlavní scény pak tak silné nejsou (i vlivem nepříliš vhodného hudebního doprovodu). Výborné je vždy právě ono vyčkávání, záběry na kostel z venku, detaily na „nepodstatné věci“ a absence hudby. (21.12.2013)

Animovaný film nedosahuje působivosti svých hraných bratříčků, přesto není úplně špatný. Animace je na dobré úrovni, byť připomíná filmy o dvacet let starší. Tradičně nejlepší je třetí noc, kdy jde hlavnímu hrdinovi o život. Hudba není dvakrát atmosferická, vůbec nejhorší je ve scéně létání krajinou, kdy připomíná klasické nepříjemné sovětské melodie... Ani tato verze se nemůže s Bavovou Maskou démona poměřovat - 3,5* (25.04.2015)