Zlá krev

Generační výpověď. rod českých Žiletek. Kdo neprošel přelomem devadesátek, asi tenhle tenhle svěží vítr pochopí jen napůl, asi jako třeba já Rebela bez příčiny. Krásné záběry!!! Postavy jak z Uzřela oslice anděla, krásné ženy, osten Věčného návratu. Odpustí se tomu detektivka, klipovitost i přitaženost celku za vlasy. Silné! (18.12.2014)

Nikdy, vo svojej doterajšej existencii som nepochopil, ako vnímať snímky ako je tento. Potrebujem iný prístup k realite ( drogy, alkohol )? Alebo iné vnímanie sveta ( geeks )? Jedno je isté, diela ako MAUVAIS SANG sú pre mňa ťažkotonážne bomby, ktoré buď rovno zhodím zo stola, alebo ich príjmem. Podivuhodný príbeh, netradičné formálne poňatie. A zistil som, že keďže sa geekom nikdy nestanem... (21.06.2016)

Ty jo ty jo, tak jsem nějakým úplným omylem začala pracovat. Asi to znáte, jde o instituci, kam člověk chodí denně na osm hodin, aby se usilovně po celou dobu těšil, až půjde domů, bývám z toho odpočítávání vteřin do konce každé směny tak hotová, že u většiny filmů usínám do pěti minut. Na takovejch Osm hrozných koukám už dva měsíce a ještě mi půlka bijáku do konce zbývá. Takže, když se objeví snímek, u kterýho vydržím bdělá až do závěrečných titulků, tak to považuju málem za zázrak. A jako Mauvais sang jsem dala za jediný večer. Tedy napřed jsem si podle názvu myslela, že jde o něco japonskýho, což mi přijde vtipný, páč jsem se učila francouzštinu asi osm let. Až mi tedy bylo divný, kde by se tam vzala Juliette Binoche. Na tuhle herečku jsem náhodou expertka na slovo vzatá a jedna z informací, kterou o ní vím je, že to není Asiatka. Nicméně, jestli mě v tomhle snímku někdo dostal do kolen, pak to byl určitě Denis Lavant, anžto měl všechno, co od mužů očekávám, tedy spoustu knih, žlutou koženou bundu a rychlý ruce. To je pak těžký se nezamilovat. (14.03.2016)

Používateľ xxmartinxx presne vystihol moje pocity z tohto filmu. Zlá Krv skúma limity filmového stylu a zavádza ich až do takých extrémov, že film sa po čase stáva nestráviteľným a iritujúcim. Inšpirácia Godardom, nemeckým expresionizmom a bohvie čím ešte pôsobí ako jeden veľký bordel pekných záberov, ktorá na povrchu vyzerajú oslnivo no pod povrchom a ako celok totálne nefungujú. Rovnako je to aj so strihom, ktorý miestami pôsobí geniálne a vyžíva sa v tradíciach Francúzskej novej vlne, no v iných momentoch sa snaha zaujať prehupne do iritujúcej sérii strihov, ktoré ma v mnohých momentoch privádzali do šialenstva a nikto so zdravým rozumom by si nepovedal, že môžu fungovať. A to všetko len preto, lebo Carax chcel evidentne vyskúšať natlačiť všetko čo sa dalo do jedného filmu. Neskutočne rozliatené, bez jasného odkazu či témy, vždy len nejaký náznak, ktorý bol neskôr zahodený pre samoúčelné sa vyžívanie vo forme. Godard je ťažko stráviteľný, to vieme. Ale presne ako xxmartinxx napísal, Godard nikdy nepôsobí samoúčelne, nemá potrebu ukazovať aké krásne zábery dokáže vyprodukovať a ani sa nevychvaľuje tým, aký neprístupný je. Z tohto filmu srší samoľúbosť a viem si predstaviť že Carax si pri jeho natáčaní hovoril, aký masterpiece natočil a ako s ním každému vytrie zrak. Sorry jako, nestalo sa. Film, ktorý podraďuje úplne všetko forme no nedokáže to ani skombinovať dostatočne umne na to, aby nepôsobil samoúčelne a iritujúco pre mňa nie je dobrý film. Už dávno som sa pri filme takto nenudil a to som bol pred pár týždňami v kine na Sklenený pokoj.______________Viem si predstaviť, že kolegovia z FAV budú filmom našený a sám nemôžem filmu uprieť, že v istých momentoch pôsobí fakt geniálne. Koniec má úžasné tempo, niektoré zábery ako napríklad na začiatku pri ceste s autom po dialnici, alebo scéna v ktorej Alex tancuje vyzerajú ako maľby privedené k životu. Scéna so skokom z lietadla je perfektná a zábavná svojim zvláštnym spôsobom, rovnako tak aj "penová vojna" Alexa s Annou....a to nehovorím o kontraste medzi Alexovým vzhľadom a jeho jemnou, umeleckou dušou, ktorý ako pozerám veľa ľuďom stačil k tomu, aby filmu napálili plný počet____________Je mi to ľúto no. Aj napriek tomu, že na filme je veľa štýlisticky perfektne zvládnutých scén, nedokážem sa preniesť cez jeho samoľúbosť a až iritujúcu snahu poriadiť sa plne forme a jej limitom. Ale aspoň sa mi vďaka tomu potvrdilo, že tie najlepšie filmy, tie, ktoré ľudia milujú a rozprávajú o nich aj desiatky rokov po ich vzniku sú filmy, ktoré dokážu vytvoriť symbiózu medzi obsahom a formou, bez prílišného dôrazu na jedno či druhé (can't change my mind) (28.03.2019)

Jak píše xxmartinxx, Jako dvacetiminutová práce studenta FAMU na téma "jak mě ovlivnil JLG" by to bylo skvělé. S tím musím souhlasit. Jenže to nemá 20 minut, ale skoro dvě hodiny a s každou další minutou navíc se víc projevuje samoúčelnost celého filmu. Já začal Caraxe z tohohle podezírat už u Holy Motors, kde jsem ten lartpourlartistický dojem z toho krapet měl, ale zase mi to částečně vykompenzovaly různé myšlenky v tom (tedy dokud to nedošlo do té fáze, kdy už to nemělo moc co říct). Doufal jsem v něco takového i u Zlé krve, ale bohužel to byl jenom samoúčelný lartpourlartistický experiment, který se strašně snaží každou scénou odkazovat na Godardův styl, ale víc v tom skutečně není. Tedy jo, v závěru máme carpe diem. A tím to hasne, něco navíc si v tom ale člověk může vymyslet vždycky, aby sám sebe obelhal v tom, že to vlastně bylo dost prázdné. Ale zase to nemyslím nějak útočně, třeba to časem uvidím znova, bude mi to připadat geniální a pak se tu budu stydět za to, co jsem tu psal. To je ale zatím ve hvězdách. V tuhle chvíli mi ten film neměl moc co dát a ačkoli jednotlivé scény vypadají velmi zajímavě a dobře, jako celek to bylo ubíjející a nudit jsem se u toho začal docela rychle. A ani zajímavá zápletka tu neměla moc co zachránit, když tu o ni vlastně ani nešlo a povedené na ní je snad nakonec jen to, že má něco jako závěr. Popravdě mě to bavilo skoro úplně stejně (tady byl aspoň zajímavější vizuál) jako U konce s dechem - takže nebavilo. 2* (15.01.2022)