Trois couleurs : Bleu
Trzy kolory: Niebieski
Tri farby: Modrá
Three Colors: Blue
Režie:
Krzysztof KieślowskiKamera:
Sławomir IdziakHudba:
Zbigniew PreisnerHrají:
Juliette Binoche, Benoît Régent, Florence Pernel, Charlotte Véry, Hélène Vincent, Philippe Volter, Claude Duneton, Hugues Quester, Emmanuelle Riva (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Posledním významným filmovým projektem polského režiséra Krzysztofa Kieślowského byla volná trilogie Tři barvy, která vznikla ve francouzsko-polské koprodukci. Společně se scenáristou Krzysztofem Piesiewiczem se v ní inspiroval barvami trikolory a heslem francouzské revoluce Volnost, Rovnost, Bratrství. První částí je film nazvaný Tři barvy: Modrá. Jeho hrdinka Julie při tragické autonehodě ztratí muže, úspěšného skladatele evropského formátu Patrice a dcerku Annu. Julie utrpí silný psychický šok a uvědomí si, že ztrátou rodiny přišla o všechno, na čem jí záleželo. Pokouší se začít svůj život znovu, ale v anonymitě. Chce se tak osvobodit od všech věcí: majetku i vlastní minulosti. Její jediný kontakt s bývalým životem představuje Patriceův asistent Olivier, jenž je do Julie už dlouho zamilován. Aby ji vytrhl ze samoty a izolace od vnějšího světa, rozhodne se dokončit Patriceův "Koncert pro Evropu". Krok za krokem se snaží pomoci Julii zbavit se všeho, co ohrožuje její svobodu... Film získal Zlatého lva a Volpiho pohár za ženský herecký výkon Juliette Binocheové, na 50. MFF v Benátkách a pět Césarů (režie, nejlepší herečka, kamera, hudba, zvuk) za rok 1993. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (246)
Krzysztof Kieślowski v případě prvního dílu trilogie vsadil na Juliette Binoche, která předvedla jeden ze svých perfektních hereckých výkonů. Režisér byl vždycky zaměřený na každý detail, takže herečka, která dokáže vyjádřit i ty nejjemnější odstíny emocí, pro něho byla dokonalou partnerkou. Možná jsem úplně nepochopil smysl těch podivně používaných zatmívaček, ale jinak dokonalé. A vynikající je i hudba Zbigniewa Preisnera. ()
Na povrchu může tohle dílo působit jako minimalistický příběh, ovšem z té méně nápadné vnitřní strany je pompézní a srdce drásající. Celý film provází nenapodobitelná, ale těžko uchopitelná atmosféra doprovázena všudypřítomnou modrou barvou, přesně vystihující charakter hlavní hrdinky v působivém podání Juliette Binoche. ()
Občas mávam smutný pocit, že ma už nič nemôže prekvapiť. Rozčarovanie z hľadania a monotónnosti života, ktorý sa denne opakuje dokáže zriedka čosi narušiť. Obzvlášť vo filme, ktorý sa stáva továrňou na mainstreamové sny. Kieslowski ju úžasný a zároveň nedovolí žiadne predpoklady. Nemôžete odísť po čipsy, ani sa prestať sústrediť. Príbeh Jullie, ktorá hľadá svoje miesto v prázdnote a splýva na hladine sa víri skutočne prekvapivo. Hrdinka prenasledovaná výbornou hudbou /na čo som si už u Kieslowskeho zvykla/ sa dostáva ... no dosť. Pripraviť kohokoľvek o napätie, ktoré príbeh poskytuje by bolo hriechom. Za dokonalú techniku spracovania musím dať päť * ()
Smútok nad stratou vyvoláva rôzne reakcie. Buď to dotyčný človek maže minulosť ako sa len dá, alebo nevyhodí ani len popísaní zdrap papiera pripomínajúci čo bolo. Ústredná postava si vyberie možnosť číslo jedna, ale zisťuje že to môžno nebude to najlepšie. A ani nie tak pre ňu, ale jej okolie. Film, ktorý dáva čas na premýšľanie. ()
Excelentna snimka !!! Nadherne vykreslena osudova ciara zakomponovana do viacerych zivotov...kde stastie nehralo ziadnu rolu...a dokonca sa pointa filmu on ani nepokusala. Smutne a pri tom tak ohromujuce...Chcem pochvalit Juliette Binoche, moc sa mi lubila jej doveryhodnost a taktiez kameru...ktora bola podla mna dokonala...perfektny modry odtien prepletany ciernymi zableskmi daval filmu presne to, co autor chcel!!! Co sa tyka hudby, nebol to moj zaner...ale v tomto filme sedela perfektne, a ani chvilkou mi nevadila. Jednoznacne v CSFD plne hodnotenie 5/5,nazdar ()
Galerie (68)
Zajímavosti (13)
- Bazén, ve kterém Julie (Juliette Binoche) několikrát ve filmu plave, je ve skutečnosti slavný pařížský bazén Piscine Molitor. (Mara97)
- Slova písně „Song for the Unification of Europe“ Patrice de Courcyho (Hugues Quester), kterou po jeho smrti dokončují Julie Vignon-de Courcy (Juliette Binoche) s Olivierem (Benoît Régent), jsou založena na obsahu 13. kapitoly („Hymnus o lásce“) „Prvního listu Korintským“ (54 - 56) apoštola sv. Pavla z Tarsu, který je součástí „Nového zákona“. (JoranProvenzano)
- Juliette Binoche (Julie) si skutečně odřela o stěnu vlastní ruku. Krev, kterou vidíme ve filmu, je tedy skutečná. (džanik)
Reklama