Tři barvy: Modrá

Ďalší ťaživý, ťažký, bremenitý Kieslowskeho film. Ten chlap snáď žil v neustálej depke. Pre filmový svet je to však len obrovské plus, lebo atmosféru psychologickej úzkosti ťažko niekedy niekto zobrazí dokonalejšie. Preto si treba aj pre takéto neľahko stráviteľné filmové sústo nájsť ten správny čas. K tomu dominuje aj krásna hudba, farby a Juliette Binoche. 80%. (26.06.2008)

Patřím mezi povrchní jedince, kteří svědomitě ignorují výtvarnou stránku filmu, předvídavě se vyhýbají kontaktu s vážnou hudbou a při sledování filmů zásadně odmítají trpět. Za danných skutečností neměla mít Modrá příliš šancí stát se mou oblíbenou barvou, ale smutné, chladné a zároveň odhodlané oči Juliette Binoche mne donutily k tomu, že jsem těžkou životní situaci spokojeně prožil po jejím boku na proleželé matraci. (07.11.2012)

Obrovské zklamání, ve kterém stojí za povšimnutí snad jen velmi dobrý herecký výkon hlavní hrdinky, na které snímek kompletně celý stojí. Bohužel však nevlastním vadžajnu a bohudík jsem nikdy nezažil situaci, abych ztratil ze dne na den úplně všechno. Tudíž zřejmě nedovedu patřičně docenit a vžít se do smysl nedávajících duševních pohnutek a chaotického jednání hlavní hrdinky. Jinými slovy mě absolutně nebavilo sledovat její bloudění světem jako tělo bez duše. Nic jiného tu bohužel není k vidění, když teda nepočítám totálně tuctovou a klišoidní pointu, kdy hlavní hrdinka znovu najde smysl život v lásce, které se zde 99 % stopáže straní, aby si znovu neublížila. [15 %] (29.12.2022)

V komentáři k Červené jsem napsal, že je to nejsympatičtější a patrně nejlepší část trilogie. V případě modré je to ale látka, která je mi tématicky nejbližší. Kieslowski totiž pojal pojednání o svobodě jako problém citových a příbuzeneckých vazeb. Ty nás spoutávají neviditelnými, ale silnými citovými pouty. Hlavní hrdinka přijde při autonehodě o rodinu a řeší problém, do jaké míry se může osvobodit od svých vzpomínek a citů. Její sousedka pracuje v erotickém průmyslu a má pocit, že ji to uspokojuje, do okamžiku, kdy na její představení dorazí otec a ona čelí pocitům viny, protože ani ona není osvobozená od své minulosti a rodinné příslušnosti. Osvobodit se může znamenat izolovat se a je to vždycky jen otázka kompromisu mezi nezávislostí a samotou. V 18 letech jsem přišel o otce a řešil jsem po jeho smrti vlastně podobné dilema jako hrdinka filmu. Kieslowski je jako vždy komorní, podává svůj příběh v pomalém tempu s důrazem na vnitřní psychiku svých hrdinů. Celkový dojem: 75 %. (07.04.2009)

Dívat se na tenhle film pro mě bylo jako číst knížku od Waltariho. Syrový obrazy vyjádřený jediným pohledem. Krásnej film. Když podřeřeš rostlině kořeny můžou nastat jen dvě varianty. Uschne, nebo se chytne a drží se ještě pevněji. Julie se rozhodně uschnout nechystá i když má kořínek pěkně pocuchanej. Tempo filmu mě pomalu a intenzivně tlačilo kupředu. A jak říká klasik von der Vogelweide: "Nejklidnější toky jsou často nejhlubší." Tak mi věřte, že tahle MODRÁ je zatraceně hluboká. (14.05.2008)