Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Posledním významným filmovým projektem polského režiséra Krzysztofa Kieślowského byla volná trilogie Tři barvy, která vznikla ve francouzsko-polské koprodukci. Společně se scenáristou Krzysztofem Piesiewiczem se v ní inspiroval barvami trikolory a heslem francouzské revoluce Volnost, Rovnost, Bratrství. První částí je film nazvaný Tři barvy: Modrá. Jeho hrdinka Julie při tragické autonehodě ztratí muže, úspěšného skladatele evropského formátu Patrice a dcerku Annu. Julie utrpí silný psychický šok a uvědomí si, že ztrátou rodiny přišla o všechno, na čem jí záleželo. Pokouší se začít svůj život znovu, ale v anonymitě. Chce se tak osvobodit od všech věcí: majetku i vlastní minulosti. Její jediný kontakt s bývalým životem představuje Patriceův asistent Olivier, jenž je do Julie už dlouho zamilován. Aby ji vytrhl ze samoty a izolace od vnějšího světa, rozhodne se dokončit Patriceův "Koncert pro Evropu". Krok za krokem se snaží pomoci Julii zbavit se všeho, co ohrožuje její svobodu... Film získal Zlatého lva a Volpiho pohár za ženský herecký výkon Juliette Binocheové, na 50. MFF v Benátkách a pět Césarů (režie, nejlepší herečka, kamera, hudba, zvuk) za rok 1993. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (247)

TheRaven 

všechny recenze uživatele

Hluboký příběh, o tom, jak se člověk vyrovnává s velkou životní tragédií. Někdy už mi připadá, že platí pravidlo, "když máš málo peněz, natoč ponuré drama". A daří se to. Film upoutává přdevším velmi dobrou psychlogizací postav, než dějem nebo nějakými filmovými extrabuřty. Hlavní herečka je myslím skvělá, právě ta mě na filmu asi nejvíce zaujala. ()

Chrustyn 

všechny recenze uživatele

Už když jsem před časem viděl od tohoto polského režiséra "Krátký film o lásce", uvědomil jsem si, že k látce přistupuje jinak než ostatní filmaři, avšak jeho pomalý a dost zdlouhavý styl mi vůbec nesedl. Podobné je to i v tomto případě, kdy se víceméně standardní filmová stopáž stává nesnesitelně zdlouhavou a dost často i nudnou. Na druhou stranu má film něco do sebe a civilní výkon Juliette Binoche, donutí diváka setrvat až do konce. ()

Reklama

vanadium 

všechny recenze uživatele

Musím zopakovat to, co jsem napsal u Červené: dokonalý a bezchybný film. Červená sice stojí o stupínek výš díky své větší komplexnosti, ale i v Modré prakticky každá věta, replika, dialog představuje hlubokou myšlenkovou studnu, prakticky každá scéna má svou pocitovou barvitost, v tomto případě ve vážných hřmotných tónech depresivních modrých odstínů... Moc se těším na Bílou a přes extrémně vysoká očekávání nějak ani nemám strach, že bych mohl být zklamaný. ()

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Obrovské zklamání, ve kterém stojí za povšimnutí snad jen velmi dobrý herecký výkon hlavní hrdinky, na které snímek kompletně celý stojí. Bohužel však nevlastním vadžajnu a bohudík jsem nikdy nezažil situaci, abych ztratil ze dne na den úplně všechno. Tudíž zřejmě nedovedu patřičně docenit a vžít se do smysl nedávajících duševních pohnutek a chaotického jednání hlavní hrdinky. Jinými slovy mě absolutně nebavilo sledovat její bloudění světem jako tělo bez duše. Nic jiného tu bohužel není k vidění, když teda nepočítám totálně tuctovou a klišoidní pointu, kdy hlavní hrdinka znovu najde smysl život v lásce, které se zde 99 % stopáže straní, aby si znovu neublížila. [15 %] ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

"Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon. Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem" - Filmová Velepíseň lásky - ano tímto je tento film. Modrá jako prohra smutku, modrá jako resignace údajného rozumu. Modrá jako Juliette Binoche. ()

Galerie (68)

Zajímavosti (13)

  • Pro evropské televizní vysílání byla vystřižena scéna s kočkou žeroucí myši. (džanik)
  • Slova písně „Song for the Unification of Europe“ Patrice de Courcyho (Hugues Quester), kterou po jeho smrti dokončují Julie Vignon-de Courcy (Juliette Binoche) s Olivierem (Benoît Régent), jsou založena na obsahu 13. kapitoly („Hymnus o lásce“) „Prvního listu Korintským“ (54 - 56) apoštola sv. Pavla z Tarsu, který je součástí „Nového zákona“. (JoranProvenzano)
  • Snímek zaznamenal velký úspěch, v den premiéry v Paříži vidělo film 14 672 diváků a během prvního týdne v celé Francii 155 941 diváků. (Emo-haunter)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno