Tři barvy: Červená

Podle mě, jednoznačně nejlepší část z celé trilogie. Náhodné seznámení modelky Valentine s cynickým soudcem, jehož zálibou je pohrávat si a posuzovat lidi prostřednictvím vyslechnutých důvěrných informací z telefonních rozhovorů..„Tady aspoň vím, co se doopravdy děje. Můj pohled na věc je lepší než v soudní síni.“ Valentine je tak, nejprve proti své vůli, vtažena do nejintimnějších tajemství, strachů, bolestí a pokrytectví, co jich jen lidský život má. (14.08.2005)

S polskou kinematografiou mam zle skusenosti od Kieslowskeho filmu Krotki film o milosci a Krotki film o zabijaniu. A tento film Trois Couleurs : rouge na tom nic nemeni. Hovno sa tam dohromady deje, len akysi starsi sudca /Jean Louis Trintignant/ odpocuva susedov a naramne sa na tom bavi. A postupne vyplavaju na povrch starcove tajomstva, ktore postupne zveri mladej slecne. A ja som sa nudil, herecke vykony su len priemerne, rezia je priemerna a dialogy su taktiez len priemerne. No nic, tymto na polsku kinematografiu definitivne seriem, lebo stoji za hovno. Jo, jo , stale tvrdim, ze je pravom na okraji filmarskeho diania a pravom je podcenovana. Aj nadalej ostanem verny kvalitnej europskej mimopolskej filmarskej produkcii. Z Talianov to su u mna Sergio Corbucci a jeho Pari et Dispari, Antonioni a jeho La Deserto Rosso, Steno, Fellini, Lamberto a Mario Bava. Z Francuzov Truffaut, jean Renoir, Claude Zidi, Granier-Deferre, popripade z dalsich europskych narodov filmy od velikanov ako Bergman, Tarkovskij a Michalkov. 50 % (04.11.2014)

Střípky různých příběhu, drobné epizodky i silná lidská dramata se zajímavým společným vyvrcholením. Máte-li rádi obyčejné filmy ze života, s dobrým scénářem, tvorbu Krzysztofa Kieślowskeho se rozhodně oplatí sledovat. Nejvíc mne zaujal postupně vznikající pevný vztah mladé ženy s opuštěným senilním staříkem, jenž kdysi sloužil jako soudce a teď si nudu krátí nezvyklým ilegálním koníčkem. Mezi půvabnou Irène Jacob a vyzrálým J. L. Trintignantem zde panovalo prazvláštní napětí, které dalo vzniknout pozoruhodnému zážitku z tohoto psychologického dramatu plného různých náhod. Až neuvěřitelné, kolik oba Krzysztofové dokázali ze setkání dvou náhodně sešlých lidí vytěžit, dialogy mezi Valentine a starým soudcem by pokojně obstály i jako samostatný film, bez dalšího dění mimo byt. Na začátku všeho byl při tom pouhý zatoulaný pejsek... V jednoduchosti je krása, což samozřejmě zde platí jak o tomto příběhu, tak o jeho zfilmování s obyčejnou komornou výpravou, laděnou (vzhledem k názvu jak jinak) do červena. 90% (17.01.2020)

S posledním záběrem se nemohu ubranit slzám, konec, jaký se liší na hony od všech "konečných" klišé - pohled na modelku, která, ač dříve fotila strach ve výrazu na červeném pozadí, prožívá teď strach skutečný, za ní se mihne červená bunda a v tom momentě se kamera zastaví, přitáhne si ten detail a my vidíme totéž, co jsme v začátku viděli na billboardu, ale není to totéž. Metafora nad metafory. Pojmy jako pravda, spravedlnost, morálka, svědomí mohou být vnímány jinak mladou modelkou, jinak samotářských soudcem, jinak paragrafem, jinak srdcem. "Miluješ mě, nebo si jen myslíš, že mě miluješ?" "Není to jedno?" "Není". Není to jedno. Není jedno, jestli milujeme, nebo si to jen myslíme, jestli odpouštíme nebo soudíme, jestli přejetého psa zachráníme kvůli němu nebo jen, aby se nám nezdály sny o "psovi s rozbitou hlavou". Soudce, zprvu odporný odposloucháváním telefonních hovorů, pak k modelce stále víc připoután, vypráví o svém životě, "souzení", i o své lásce, a my sledujeme mladého muže, jehož cesta se v reálu s modelkou neustále kříží, a kterým by dost dobře mohl být i on - kdysi. Je nádherné nechat se zaskočit něčím tak čistým, jemným, nevydírajícím, něčím, co prostřednictvím trochy slov, červených rekvizit, hudby a prostoty, způsobí tak silné emoce. (04.10.2005)

Pred cca 17 rokmi som vychádzal z kina očarený. Bezhraničné nadšenie utlmila návšteva kina po ďalších cca troch rokoch. Tento pocit intenzívnej, ale nie úplne dokonalej radosti zotrval i po treťom pozretí, tentoraz televíznom a navyše sprasenom dabingom. Taká príjemná psychologicko-vzťahová rozprávka. (26.11.2012)