Nymfomanka, část I.

Ja a pán Trier - to je nevyspytateľná kombinácia. Väčšinou sa mi však nepáči, čo natočí, aj keď jeho tvorbu rešpektujem, no myslím si svoje.Tak ako aj v tomto prípade. Mojou motiváciou k vzhliadnutiu Nymfomanky bola predchádzajúca výborná Melanchólia. Nymfomanka I. stojí na princípe symbolov, retrospektívy a návratu do čias detského veku a skúseností, kde to celé vlastne začalo, pokračovalo, vyvíjalo sa a zostalo stáť. Prepojenie retrospektívneho rozprávania a analýzy toho obdobia v rozhovore mi prišlo veľmi prvoplánové a nie vychytralé a vôbec nie šikovné. Ak mala byť Nymfomanka štúdia či analýza ženskej sexuality, prvá časť Nymfomanky na to šla celkom dobre (aj keď by to chcelo viac psychickej analýzy), tragickejšie bolo už jej pokračovanie. (02.12.2014)

Je to dosť dobrá eroticky ladená umelecká dráma od Larsa von Triera. Má celkom dobrý príbeh o zranenej žene, Joe, ktorú v uličke nachádza samotársky vzdelaný muž a tak ju vezme k sebe domov. A tu mu žena prerozpráva svoj bohatý život plný sexu, ale aj problémov s ním súvisiacich, keďže je to nymfomanka. So spracovaním som dosť spokojný, síce podobná tématika nepatrí práve medzi moje najobľúbenejšie, ale bol som veľmi zvedavý, ako si s ňou poradí samotný Trier a rozhodne nie som sklamaný. Síce by som ocenil, keby to bolo ešte viac umelecky ladené, tu umelecká stránka stojí skôr len na tých metaforách, ale aj tak mi to sadlo. Film tvoria dve línie, súčasná, čo je vlastne výhradne rozhovor oboch hlavných hrdinov a tá minulá, ktorá sa už venuje hlavne detstvu a dospievaniu. Tá súčasná má na moje prekvapenie plno priestoru, ale v konečnom dôsledku s tým aj tak nemám žiadny problém, keďže tie ich rozhovory sú dobre zvládnuté, ale predsa len zaujímavejšia je tá línia z minulosti venujúca sa detstvu a dospievaniu hlavnej hrdinky s množstvom pozitívnych, ale aj negatívnych zážitkov. A navyše ma to neustále bavilo len viac, keďže prvé zážitky a rôzne erotické hry postupne nahradili rôzne vydarené dramatické sekvencie, ako návšteva podvedenej manželky alebo aj zdravotné problémy otca. A tak až na pár slabších momentov ma to celú tú takmer dvaapolhodinovú dĺžku dosť bavilo. Čo sa týka tej kontroverznej erotickej stránky, nájde sa tu dostatok odvážnych scén, ale aspoň nepôsobia až tak samoúčelne, ako som sa pôvodne obával, skôr vhodne dopĺňajú dej a celkovú atmosféru. No určite by som sa kľudne obišiel aj bez toho. S hereckým obsadením som nadmieru spokojný, Charlotte Gainsbourg tu síce ešte nemá moc čo hrať, ale aj tak nesklame, skôr ma bavil Stellan Skarsgård, ktorý zo zahral výborne, ale kvôli úlohe najviac aj tak zaujme Stacy Martin, ktorá mladú nymfomanku predviedla skvelo. A k tomu plno výborných vedľajších postáv, hlavne Shia LaBeouf, Christian Slater a Uma Thurman. Réžia a technická stránka sú výborné, síce myslím, že Lars von Trier má stále na trochu viac, ale aj tak to zvládol veľmi dobre, vizuálna stránka, atmosféra a celé to kontroverzné prevedenie mu vyšli. Takže sa síce neubránim menšiemu pocitu sklamania, keďže na najnovší film Larsa von Triera som sa veľmi tešil, ale aj tak o dobrom hodnotení nepochybujem, aj táto menej atraktívna filmová téma je v jeho podaní kvalitným zážitkom. 77% (01.03.2015)

Že po záměrně nafouklé kampani přichází skrz naskrz "normální" film, dost možná (určitě) nejnormálnější, nejmíň výrazný a nejmíň kontroverzní v Trierově kariéře, beru jako milý vtip. Nevadí mi to a do značné míry to je vlastně poměrně odvážné. Že za rok si z toho budu pamatovat jen, že to bylo fajn + velmi vtipnou etudu Umy Thurmanové, to už tak k popukání není. Lars se bohužel s nejfádnějším námětem své kariéry vyrovnal jen důstojně, předvedl pár kusých režijních nápadů, pár pro sebe typických dialogů a jinak to spíš kvalitně "uplyne". Nejde na to nadávat, to v žádném případě, na to je to stále moc trierovsky kvalitní, ale nemůžu se zbavit dojmu, že zde pan režisér dlouze rozvádí něco, co mnohokrát plně obsáhl coby vedlejší motiv. Rozdělení tomu rozhodně nesvědčí. Předpokládám, že dvojka by mohla dodat kontext, třeba i tenhle rozjezd postavit do nového světla. Zřejmě bude i odvážnější, ale jak říkám, samotná absence kontroverze mě především pobavila. Rozdělení ale nechápu. Opravdu je čtyřhodinový art něco tak nepředstavitelného? (19.12.2013)

Kdyby "pan umělec" von Trus natočil čtyřhodinovou pičovinu o míchání betonu, vsadím se, že by tu poďobaní hloubaví hošíci naprosto stejně veřejně masturbovali nad tím, jak skvěle se mistrovi povedlo zachytit psychologický rozklad vody v excelentním přesahu cementového potěru, jak hluboce filosoficky dávkoval štěrk do mísící se směsi, a nebo jak si svým veledílem tropí žerty ze všech zkušených polírů (To ti méně hloubaví.). Hovno, ani tak, ani tak! Prostě by si na wykydpédii načetl pár betonářských pouček, a pak by kamerou čuměl do točící se míchačky z extravagantních úhlů, aby to vypadalo kůl a moudře, přičemž by se celou dobu jen míchal beton. I já Larse považuji za velikána. Velikána mezi exhibicionistickými narušenými kokoty. A artoví hnědopichové všech zemí, vytáhněte si hlavy z prdelí. Viděli jste totiž jen další transcendentní, pseudoyntelechtuální blábol dánského egoisty o tom, jak se stal expertem na jeblé krávy s anginou klitoris poté, co si zahulil se svým nudným gynekologem, avšak zapomněl si dělat poznámky, jak by se měla chovat a píchat diagnostikovaná dívka s permanentním svrběním v motorovém pekáči. Ale co. Alespoň jsem se dozvěděl, že "podávat židovský rohlík s vidličkou je slabošské", což považuji za myšlenku roku otce Fura a budu nad ní sáhodlouze rozjímat, dokud nedosáhnu plného souznění se svými čakrami. Jediné, za co jsem "mistrovi" vděčný, je to, že mě nenechal dívat se na šukající Šarlotu Gejnsbrk, takový eksploitejšn by mi dozajista definitivně narušil pohlavní svěžest. Každopádně, jeden díl k dokonalému otrávení a znudění stačil, a tak nymforumcajze s chutí vynechám, a raději si skáknu vyprcat nějakou v rozkroku veselou vdovu, co se u toho netváří jako Frigo, neleží na zádech a unyle nefuní. (18.03.2014)

Nymfomanka nepůsobí dramaticky ani eroticky a spíše dává vzpomenout na (pseudo)umění, kterému ukazuje vztyčený prostředník Velká nádhera. Je to v podstatě hrozně nepřekvapivý film a recyklace zcizujících prvků, metafor, podivného střihu a odkazů na všechno možné (Bach celkem vtipně připomene Mortal Instruments: Město z kostí). Provokaci z hlediska sexuality nepotřebuji (a ani ji nedostanu), každopádně provokace z hlediska filmařských ambicí by se hodila. K uspání poslouží zdlouhavé pseudopsychologické dialogy (parafráze : „Já jsem TAK špatná!“ „Ale nejsi.“ „Ale né, jsem,.“ „Ale nejsi, mně se to nezdá tak hrozný.“ „Však počkej, jsem strašně špatná.“). Každopádně za reklamní kampaň palec nahoru, takhle se dělá film-událost. (29.12.2013)