Ten třetí

Typický případ nezvládnutého filmu s mnoha postavami a více příběhy. Na nikom mi nezáleželo a bylo mi celkem ukradené, jak to všechno dopadne. Přišlo mi, že se postavy chovají dosti nelogicky (vrcholem vykonstruovanosti byla scéna s "bombou" v kabelce) ale prochází jim to, protože to tak scénárista chce. Povinným kolážím "osudové hudby" a vystresovaných či plačících ksichtů se bohužel také nevyhneme a finální pointa byla laciná. (07.06.2015)

Mindfuck o smrti ne lásce. Haggis s přehledem servíruje několik dějových rovin přičemž je poměrně jasné co je záměrem a jak do sebe všechny linky zapadají, jen občas něco nehraje. Není úplně košér s vyprávěcí linkou, protože detaily se liší. Chytrá vztahovka, mylně přijímaná jako romantický film těží především díky výborným hercům v hlavních rolích (Neeson pro změnu neakční) i ještě (naposledy) před-těhotenského těla Olivii Wilde. Nejsem si jistý jestli šlo o artovku schválně nebo omylem, ale rád si to dám znovu. Nechce to jít z hlavy... (27.09.2014)

Haggis spletité mozaiky lidských osudů zvládá z velkým přehledem na výbornou. Už jich napsal i zrežíroval několik. O to více mě zaráží jak nezajímavou a neatraktivní podívanou si pro nás připravil ve svém posledním snímku. Third Person scénáristicky moc nedrží pohromadě a ozvláštňuje jí pouze zajímavý twist v podobně prolítání dvou časových a geografických linií. Jednotlivé příběhy nedrží dohromady a jako samostatný příběh nejvíce funguje ten s Adrienem Brodym. Herecké obsazení je tu opravdu unikátní a počet velkých hereckých persón je opravdu unikátní. Nic naplat, je to dlouhé a nezajímavé. Příště prosím lépe. (20.12.2015)

Third Person má potenciál. Zachycuje tři zdánlivě nesouvislé příběhy, mezi kterými volně přepíná a člověk jen čeká, kdy se odhalí nějaké to propojení. Reálně ale vzhledem k délce zase k tolika zvratům nedojde. Největší šok čeká diváka na konci, který mi ale trvalo delší dobu, než jsem pochopila, jak je asi myšlen a kdybych se neutvrdila čtením jiných recenzí, nejspíš bych si doteď nebyla jistá, protože explicitní to vůbec nebylo. Na druhou stranu pokud přijmete a vidíte, jak byl myšlen konec, začne to celé dávat smysl a musíte tu myšlenku a její znázornění obdivovat. (15.09.2014)

Prověřený a provařený scénáristický fígl zvaný „Bobby Ewing ve sprše“ není žádným velkým třeskem originality, v tomto případě je ale cesta natolik pestrá a poutavá, že vás cíl nijak nezklame. Napoprvé jsem se trochu ztrácela, napodruhé jsem si ale film vychutnala a nadšeně objevovala všechny stopy vedoucí k pointě. Za mě ANO nejen tomu třetímu, ale i prvním druhým a hlavně Třináctce. ;) (31.08.2016)