Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Při promítání v zaplněném kině se přetrhl film. Komentátor uklidní obecenstvo a vyzve filmaře, aby se věnovali satiře a nalezli aktuální témata. Tvůrci uposlechnou a zaměří se nejprve na kariéru úředníka Přehršleho. Tento skromný a nenápadný muž tiše pracuje, neodmlouvá doma ani v úřadě. Jednoho dne Přehršle telefonuje vrchnímu účetnímu. Do hovoru se vmísí neznámý hlas, který vyhrožuje, že by mohl vedení podniku kompromitovat v novinách. Vrchní účetní se domnívá, že vyděračem je Přehršle a informuje ředitele. Ten se rozhodne Přehršleho raději povýšit. Úředníkova kariéra skončí, když se po čase přizná, že nic neví. Druhým terčem filmařů je kritik Pošahal, který neví, zda má sbírku mladého básníka pochválit nebo odsoudit. Od přítele se dozví o zvláštním pohybu rukou, který učinil nad sbírkou ministr. Po mnoha peripetiích zjistí, že šlo pouze o snahu uvést do chodu zastavené hodinky. Pro jistotu sbírku tedy pochválí i zkritizuje. Třetím tématem pro filmový štáb je situace, kdy má nový ředitel stavby možnost anonymně si prohlédnout nové pracoviště a zjistit nedostatky dříve, než jsou zamaskovány. Může proto přijmout různá opatření ihned poté, co se vedoucím pracovníkům představí. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (47)

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Režisér Martin Frič natočil 20 let před tímto filmem film Hej Rup. Hrdinové V+W jako reprezentanti dělnictva snili o důstojných pracovních podmínkách, o práci pro každého. O dvacet let později všichni už práci měli, ale ouha, něco se nepovedlo. Dělnictvo sice dosáhlo svého, ale radost ze získané práce asi nějak nepřišla. A když dělníci viděli, že prachy budou i bez práce, tak přestali makat. A přestali makat i šéfové a pořád se o práci jenom kecalo a skutek utek. A největší hlína to byla asi pro reprezentanty bývalé buržoazie, ti totiž viděli, že to komunistům nevyšlo, a že se jim to sype pod rukama už osm let po Únoru. Frič i ostatní lidi od filmu si to v této rádoby satirické komedii (ve skutečnosti nekompromisně pranýřující socialismus) opravdu ze srdce užívají a vychutnávají. Je to taková Fričova osobní pomsta tomu socialistickému Absurdistánu, který jemu a mnohým jiným znemožnil svobodně tvořit. Film je krásným příkladem toho, jaké peklo bylo býti kritikem ve své době (ale i kýmkoli jiným, prostě tehdy "být"). 70% ()

Amper01 

všechny recenze uživatele

Tomuto filmu uděluji hned 6 hvězdiček ****** alespoň zde v komentářích. Byl celý jakoby jiný. Něco, co tady ještě nebylo. Film se prolíná s realitou a realita využívá filmu. Už v podstatě scházející úvodní titulky dávaly tušit, že snímek je dokonale promyšlen a bude stát za to. Vlastní 3 příběhy zcela jasně satiricky vykreslily situace, které se děly, dějí a budou dít v takové dokonalosti, že to musí pochopit i člověk značně zaostalý, který si dosud naivně myslel, že vše šlape jak má... ()

Reklama

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Film, který má řadu opravdu povedených scén (Josef Kemr s Lubomírem Lipským, Jan Pivec s Jiří Sovákem, Vlasta Burian s Vlastimilem Brodským) a režijních nápadů, ale také poněkud otravného průvodce v podobě Ladislava Peška a hlavně jeden velký paradox - druhá povídka totiž pojednává o opatrném literárním kritikovi, který není schopný zaujmout jasné stanovisko a bojí se, aby přílišnou chválou nebo kritikou nenarazil. No a přesně ten samý pocit mám i ze scénáře Zaostřit, prosím! ()

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

Československý komediální povídkový film s neobvyklými filmovými postupy, v němž je prostřednictvím L. Peška přímo komunikováno s divákem. Snímek má dosti podivný úvod, v němž je vysvětlen jeho neobvyklý název. Film se skládá ze tří příběhů se satirickou tematikou, v některých ohledech na svou dobu odvážných. V prvním příběhu můžeme sledovat kariérní vzestup nenápadného účetního v podání J. Kemra, neboť jeho představení M. Nedbal a L. Lipský se domnívali, že zná na ně nějaké kompromitující informace. Jakmile vyjde najevo, že žádné nepříjemnosti od jeho osoby nehrozí, ihned následuje Kemrův návrat na původní pracovní pozici. V druhé povídce dostane literární kritik J. Pivec úkol napsat kritiku na sbírku básní. Vynikající pan Pivec v této povídce v obavě, aby ve své kritice prezentoval to správné stranické stanovisko, několikrát mění text své kritiky podle toho, jak se ke sbírce vyjadřují různé osoby v čele s ministrem. V poslední povídce přijíždí na kontrolu stavby ředitel G. Heverle a spolu s ním i brigádník V. Brodský. Účetní V. Burian ve své poslední filmové roli omylem pokládá za ředitele Brodského a Heverle tak může inkognito provést obhlídku staveniště. Následuje vtipná přehlídka toho, s jakým zápalem pracovali dělníci na budování socialismu. Ve filmu M. Friče se vyskytuje mnoho známých herců a je zajímavé sledovat jednak prolínání slavných hereckých generací a jednak budoucí herecké legendy jako začínající herce, kteří se teprve začínali prosazovat (J. Sovák, Z. Řehoř, J. Bohdalová, S. Zázvorková, L. Lipský). Jako herecky nejzajímavějšího ze všech zde však jednoznačně pokládám pana Pivce. Musím říct, že tento snímek mě z celkového pohledu mile překvapil, a to zábavností a dle mého i odvážným popisem socialistických nešvarů zabalených do humorného hávu. Odmyslím-li si neobratný a zbytečný nápad s divákem jako vnějším pozorovatelem natáčení, kdy je ve filmu v některých okamžicích zobrazen kameraman R. Vrchota a režisér L. Boháč, domnívám se, že průměrné hodnocení je v tomto případě nedostačující. ()

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Trochu slabší satira 50. let, jejíž tři povídky mají vzestupnou tendenci. Ta první mi přišla vyloženě trapná, Kemr sice nehrál špatně, ale ten humor a násilně vložené triky jeho výkon doslova pohřbí. Hodnotím *. Druhá povídka už má nosnější myšlenku a je i docela trefná, ale i tak musím říct, že je rozhodně pod Fričovu úroveň **. Určitě nejlépe dopadla poslední povídka, která je i místy vtipná a jako jediná splňuje skutečné požadavky satiry. Navíc ji prosvětluje výkon V. Buriana. - ***. ()

Galerie (11)

Zajímavosti (2)

  • Natáčelo se v Praze a v Solenicích. (M.B)

Reklama

Reklama