V kruhu koruny - Série 1 (2012) (série)
Henry V
Obsahy(2)
Pozorně svá slova važte, než probudíte spící meče války. Jindřich V. je historická hra Williama Shakespeara napsaná kolem roku 1599, která vypráví příběh mladého anglického krále, jenž se na radu arcibiskupa z Cantenbury rozhodne bojovat za své právo na francouzský trůn. Těžiště hry představují události předcházející proslulé bitvě u Azincourtu (1415). V noci před samotnou bitvou král v přestrojení putuje táborem, aby vojáky povzbudil a zjistil, co si o něm skutečně myslí. Zoufá si nad morálním břemenem vládnutí a poznamenává, že i král je jenom člověk, trpící pochybnostmi. Hra Jindřich V. završuje Shakespearovu druhou historickou tetralogii věnovanou anglickým panovníkům. (Česká televize)
(více)Recenze (32)
Kdybych chtěla být objektivní, hodnotila bych o hvězdičku méně. Oproti předešlým dílům je to takové vizuálně suché. Všechno z dálky, absolutně nevyužitý potenciál kontrastů celkových a detailnějších záběrů (ty tam snad ani žádné pořádně nebyly), různých úhlů... Ale já objektivní být nechci. Je tam Hal, ze kterého se definitivně stal král, i když záblesky jeho divočejší povahy a bujné minulosti se taky objeví a snad pokaždé člověku lámou srdce. Je tu budoucí královna Katharine, z jejíž úst se mi i má zcela neoblíbená francouzština zdá libozvučná a to ani nemluvím o roztomilém vyučování angličtiny. Je tu výborný nápad s rámcovým vyprávěním a skvěle zapracovaná úloha vypravěče. A hlavně absolutně odzbrojující podání mé milované "... and Henry Plantagenet is thine ...", ze které jsem se já, zapřísáhlý neromantický cynik, takřka rozplynula i při pouhém čtení hry. ()
Kdo by to byl řekl, že adaptace zrovna Jindřicha V. dojede na nedostatek vnitřního pnutí? Kdo by to byl řekl, že série, kterou zdobilo obsazení, zradí právě herci v nových rolích? Já tedy ne, ale ochotnické poulení očisek Patersona Josepha v roli Yorka je směšné jako máloco, ale i tak je jeho neherectví zcela zastíněno tragičností výkonu Edwarda Akrouta; ten se snad ani slušnými slovy popsat nedá. Dal by se pochopit v počátku éry němých filmů, ale přijít v jednadvacátém století ve vážné dramatické roli se stylizací do pudrem pobledlého zlotřilce, který bez ustání vrhá nenávistné krhavé pohledy, to je na velkou pováženou. Korunu všemu nasadí Richard Griffiths s nulovou dikcí a nejistým přednesem, který tak neumí svůj text prodat. Hodnotit ho ve škole, tak by se dočkal příkrého odsudku "nepotěšil jste mě, ani já vás nepotěším". V tomhle marastu pak ani nepřekvapí rutinérská režie, která i tak vděčné scény jako proslov na svátek svatého Kryšpína před bitvou u Azincourtu zazdí tak, že si jich divák vlastně ani nevšimne. Navíc k tomu mnohdy jako hudební podkres hrají otřesné patosem znějící tklivé trubky čili již pouze čekáte, kdy dojde na záběr pomalu k zemi padající anglické standarty... Výsledek není špatný, na to je předloha až moc dobrá a herci (v čele s těmi z minula) příliš dobří, ale tady bez výhrad fungují jen scény učení se a tokání v anglišfránině. ()
Dokonalost a to taková, že nemám slov. Rozhodně nejsilnější díl série. Dialogy, výborná hudba a působivá vizuální stránka se krásně doplňují. Hiddleston je obrovský pilíř celého filmu a svůj text přednáší s velkými emocemi a přímo královskou důstojností. Jen těžko jsem u některých jeho monologů zadržovala slzy. Noc před bitvou a celá bitva jsou natočeny skvěle a ty boje jsou na televizi natočeny velkolepě. Tohle je film, za který bych s radostí zaplatila peníze v kině. ()
Jedno z mála veľmi vydarených interpretácií Shakespeara. Nie je to zbytočne divadelné ani lyrické. Text krásne zapadne do deja, pritom ani nevnímate, že by šlo o Shakespeara, máte pocit, že sledujete klasický historický veľkofilm. Henrich V. nebol zobrazený dokonale, je známejší viac bez brady, ako s bradou alebo briadkou. Jeho smrť v 36 rokoch bol následkom dyzentérie (teda sa takmer doslova uhnačkoval k smrti). To tu samozrejme ukázať nemohli :) ()
Film jsem viděla v originálním znění, které obvykle preferuju, ale tentokrát mi to ubralo na zážitku. Bohužel Shakespearovskou angličtinu nestíhám, stejně jako nuance v českých titulcích. To není nic proti původnímu textu, ale já si ho prostě radši přečtu v překladu Martina Hilského, nebo se podívám na adaptaci převedenou do současné angličtiny. Ta květnatá mluva pro mě prostě patří do šestnáctého století nebo na divadelní prkna. Film má prostě jiná pravidla a Jindřich V. na to prostě doplácí. Nutno ale přiznat, že Hiddleston parkrát dokáže tu intenzitu a chytrost původního textu prodat, jeho proslov před bitvou nebo výhružky jsou inteligentní, efektní a skvěle prodané. Stejně jako namlouvání princezny Kateřiny. Zbytek je bohužel jen... meh. Koukám, že zůstanu u Branaghových adaptací, který Shakespearovi na plátně dokáže vdechnout život. ()
Reklama