Vánoční zlo

Takže jako horor se tento film považovat rozhodně nedá, čistě hororové tématiky je zde maximálně 15-20minut, ale aspoň ty krvavé scény stojí za to, když už na ně konečně přijde. Brandon Maggart zahrál psychopatického Santu dobře, i když se mi ze začátku příliš nezamlouval, nakonec byl solidní magor a jeho Merry X-Mas mělo šmrnc. Film stahuje dolů spousta okolní zbytečné vaty a naprosto debilní konec – škoda. Z tohoto tématu by se dal vytěžit ve správných rukou pořádně krvavý horor, který by se mohl v období svátku v pozdních hodinách stát klasikou. (07.01.2009)

„Šťastné a veselé, ho ho ho!“ Nuda. Fenomén vianočného času sa pochopiteľne dotkol aj hororov (jedna z najlepších epizód v seriáli „Príbehy zo záhrobia“ sa odohráva 24. 12., ďalej pamätný monológ hrdinky v GREMLINS o otcovi uviaznutom v komíne, prípadne slasher ČIERNE VIANOCE + remake), bohužiaľ tvorcovia VIANOČNÉHO ZLA zvolili slabý scenár (či skôr slabé spracovanie, pretože taký Hitchcock by to určite urobil inak a lepšie aj s takýmto priemerným scenárom). Občas sa vyskytne náznak temnej vianočnej atmosféry, zopár krvavých sekúnd a vždy je fajn vidieť vraha v obleku Deda Mrá... Santa Calusa. Ale na dobrý horor je toho málo. (13.08.2009)

Po stránce hororové se filmaři moc nevyznamenali. Sice máme možnost vidět několik úmrtí, ale i v Kobře 11 je víc mrtvol. Polovina filmu se nese v naprosto nudném duchu a jediné co stojí za řeč jsou Harryho vzpomínky. Za zmínku stojí ještě zlobivý chlapec, který už i v malém věku obdivuje krásy opačného pohlaví. Celý film je vlastně rozdělený do několika desítek nudných minut a zhruba patnáctiminutovky, která stojí alespoň za něco. Konec filmu se jim nevydařil už vůbec. Při scénce, kdy Santu honí dav rozzuřených lidí a on jim utíká, jsem si připadal jako při sledování Mr. Beana, protože zpomalené záběry za doprovodu hudby byly trhané a spíše směšné (tím myslím hlavně to, jak Bean spadne na začátku na chodník a je slyšet lidský smích). Hlavní plus dávám za doprovodnou hudbu složenou z vánočních tradičních melodií. (24.04.2010)

V súťaži o najzvláštnejší film kinematografie Vianočné zlo ašpiruje na medailové umiestnenie. Podivuhodnosť scén však žiaľ nezaručuje, že ide o skvelý film. Zároveň táto vlastnosť nehádže celok hneď do odpadu. Pretože niektoré zo scén, chtiac-nechtiac v pamäti zostanú. Zaujímavo sa tu ukazuje hĺbka posadnutosti nejakým koníčkom, oslobodeným od akýchkoľvek iných súvislostí s vonkajším svetom. Pretože ak je niekto takto postihnutý, automaticky sa stáva podivínom svojmu okoliu, bez ohľadu na ušľachtilosť cieľa. Tu sa ako štartér posadnutosti používa taká freudovská barlička vtlačenia negatívneho sexuálneho zážitku z detstva. Zároveň sa tu ukazuje klasická vlastnosť mnohých z nás - a to presviedčanie ostatných o svojom názore až do zbláznenia, a pokiaľ sa to bezozvyšku nedarí, dokáže posadnutec často vyvinúť extrémne formy presviedčania. Tu ide presvedčený santovec až do vraždiaceho extrému. Spôsob jeho správania zodpovedá hĺbke posadnutosti, je extrémne posunutý do mimóznosti a film tým na druhej strane doslova trpí. Nuž ale to nezmyselné lepenie brady pred zrkadlom, či súkanie sa do tesného komína, ako som spomenul v úvode, v pamäti ostane. (14.09.2016)

První půlka filmu, kterou trávíme s opravdu velmi podivínským a santovsky ujetým Harrym je naprosto výborná a já se těšil, jak filmu z radostí napálím minimálně čtyři hvězdičky. Jenže pak se Harry navleče do santovského obleku a i navzdory mrtvým a krvi film rychlostí sobího spřežení na speedu zahučí do smradlavé žumpy beznadějné nudy. Ta změna a rozdíl mezi první a druhou půlkou je až neuvěřitelná a potenciál opravdu promarněn. Škoda. S Harrym mohla být mnohem větší sranda, vypadal a měl na to. (23.08.2013)